Naše země měla léta pověst nejlepší východoevropské demokracie, premianta postsovětské transformace. Díky této pověsti jsme byli rájem investorů. Z bolševického smetiště jsme se dostali do rodiny nejrozvinutějších států světa. Byl to obrovský úspěch a děkujeme osudu, že jsme byli u toho.
Bohužel tento úžasný a v českých dějinách bezprecedentní civilizační vzestup nepochopila zhruba polovina obyvatelstva a političtí zločinci éry Facebooku tuto vítěznou cestu českého národa téměř zcela zlikvidovali a zčásti nás znovu zaprodali východním autokraciím.
Kde jsme dnes? Právní jistoty občanů jsou těžce nalomeny, protože ve společnosti, která se řídí právem silnějšího, neplatí rovnost před zákonem. Předseda vlády si uděluje do svých firem dotace a téměř celá elita médií, politiky a kultury drží svá vznešená ústa.
Státní žalobci jsou zalezlí a schovaní za svými alibistickými bláboly. Koryfejové veřejnoprávních médií předstírají veřejnou službu v boji s koronavirem a udělují nekonečný prostor vládním představitelům. Na svoji zodpovědnost vůči demokracii a právnímu státu rezignovali. V České televizi i v Českém rozhlase je konflikt zájmů premiéra předkládán jen jako jedna z možných, ale nepotvrzených variant interpretace. To podle pravidla, že každý má svoji pravdu. Jenže to je lež. Pravda je jenom jedna.
Nyní se potvrdilo, že státní dráhy poslaly od roku 2015 neuvěřitelných 112 milionů korun za inzerci do novin předsedy vlády a dříve ministra financí. Když to přeložíme do věcného pojmenování, tak jde o to, že Andrej Babiš krade veřejné peníze. Taková věta nemůže být napsána bez jasného rozmyslu o právních důsledcích. Podmět a přísudek, věta jednoduchá, skutkové tvrzení, které je správné doložit a vysvětlit třeba i u soudu:
Premiér krade.
Dotace do pekárny Penam na výrobní linku pro toustový chleba. Dotace do luxusní farmy Čapí hnízdo. Dotace na zemědělskou půdu s nejasným vlastnictvím. Dotace na kuřata, prasata a krávy. Peníze státu do soukromých novin, které šíří propagandu vládní strany. Výhody při výrobě bionafty. Daňové podfuky s reklamou v rámci holdingu. Nepřátelské přebírání firem a sebevraždy okradených bývalých vlastníků. Zastavená daňová šetření. Agresivní verbální útoky na oponenty. A nekonečné tuny lží, pomluv, zastrašování, dehonestací, difamací, imbecilních předstíraček a absurdní sugesce lásky k lidu. K tomu všemu zbabělá elita země mlčí.
A České dráhy pod praporem propagace železniční dopravy inzerují v novinách premiérova vydavatelství Mafra. Má to logiku. Vždyť premiér vlastní i nejpoužívanější jízdní řády IDOS. Bez ctěných služeb a produktů firem našeho premiéra se tu, prosím pěkně, nelze už ani uprdnout. A včely navíc milují jeho řepku.
Takhle se proměnil český stát. Kdysi nejlepší demokracie postkomunistické Evropy. Havlovo a Masarykovo dědictví. Země Jana Husa a Karla Čapka.
S požehnáním komunistické strany a proruského prezidenta se z České republiky pod vedením agenta totalitní policie stala ubohá kriminální zrůda. Banánová republika bez banánů, emirát bez Alláha, smutná kapitola z Knihy džunglí. Poděkování patří zaměstnancům holdingu, Janu Macháčkovi z Institutu pro politiku a společnost hnutí ANO 2011, státním zástupcům, editorům masových médií, velevážené justici i policii a mnoha pracovníkům z oblasti vědy a kultury za jejich ohlušující mlčení.