Chaos kolem EET pokračuje: Už letos začne platit i pro některé služby

Ministr financí Andrej Babiš v obchodním centru SAPA (ČTK)

Ministr financí Andrej Babiš v obchodním centru SAPA | FOTO: ČTK

Poté, co se ministr financí po několika odkladech rozhodl spustit svoji elektronickou evidenci tržeb (EET) už letos v prosinci, vycházejí najevo další absurdity této šikanózní operace. Pod EET by měly už letos spadat i ty provozovny služeb, které zákazníkům nabízejí drobné občerstvení. Mnozí podnikatelé o této povinnosti netuší a hrozí jim vysoké sankce.

Ministerstvo financí zveřejnilo harmonogram zavádění EET, podle kterého by v první fázi od prosince 2016 mělo platit povinné vydávání účtenek přes internet pro restaurace, prodejny občerstvení, hotely, penziony, kempy, ale i krátkodobé pronájmy v nemovitostech.

Od března 2017 bude následovat kompletní maloobchod a velkoobchod. Třetí fáze od března 2018 se týká dopravců a podnikatelů ve výrobě (pekaři, řezníci…) a svobodných povolání (lékaři, právníci…). Do poslední fáze od června 2018 spadají ostatní živnostenské profese (kadeřnice, elektrikáři, pokrývači, výrobci hudebních nástrojů, kartářky atd.).

Ilustrační foto (ČTK)

Mnohých se EET dotkne dříve, než očekávají

Nyní však společnost Dotykačka, která dodává systém EET, v rámci komerčního sdělení pro Babišův server Lidovky.cz varuje, že toto členění po etapách vůbec není jednoznačné. Mnoha podnikatelů se může dotknout mnohem dříve, než sami očekávají. Povinnost zavést tento pokladní systém bude od letošního prosince platit například pro kadeřnické či kosmetické salóny, které svým zákazníkům účtují kávu nebo jiné drobné občerstvení. Totéž se týká dalších podobných služeb, jako jsou fitness centra, sauny, solária apod.

„Jde o gastronomické služby, a ty budou muset být elektronicky evidovány už od 1. prosince, i když jde jen o doplňkovou činnost,“ upozorňuje manažer společnosti Dotykačka. Totéž se týká prodejen potravin či výroben cukrovinek, které prodávají občerstvení konzumované na místě, a které jinak – podobně jako výše uvedené příklady – spadají do pozdějších etap.

Z textu vyplývá, že řada podnikatelů či živnostníků takové podrobnosti o EET nezná. „To slyším poprvé. Já ale evidenci ještě neřeším, mě se přeci bude dotýkat až někdy za rok. Nebo ne?“ reaguje plzeňská kadeřnice Petra Kovářová.

Pokuta až půl miliónu

Těžko říci, co je účelem podobných komerčních sdělení. Zda skrytá kampaň ministerstva financí, nebo komerční zájem jednoho z prodejců EET, kteří se jako jedni z mála na Babišově experimentu napakují, nebo obojí. To je nakonec vedlejší.

Ukazuje se především, že tento velmi komplikovaný nástroj státní byrokracie, který podnikatelům zvýší povinnosti a náklady, je zaváděn chaoticky a arogantně. Pokud by taková provozovna začala evidovat tržby později než ve stanovený termín, porušila by zákon. Tím hůře pro podnikatele, nad kterými visí Damoklův meč drakonických sankcí.

Ze zákona vyplývá, že „fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb“, lze uložit pokutu až 500 tisíc korun. A pokutu až 50 tisíc korun může dostat i za to, že neumístí na svoji provozovnu či internetové stránky informaci o tom, že podléhá evidenci tržeb.

Tato hektická snaha státu vytáhnout z malých podnikatelů a živnostníků doslova každou korunu, například i na spropitném, je o to licoměrnější, pokud ji prosazuje ministr financí, který si pro vlastní firmy zařídil miliardové dotace, pobídky a daňové úlevy, na které většina podnikatelů nedosáhne. I na evropské úrovni jeho lidé lobbují za nadstandardní dotace ze strukturálních fondů pro velké chemické podniky, kde Agrofert hraje prim.

To se nám to hoduje…

Jestli by někde měl stát zvýšit příjmy, tak omezováním privilegovaných státních podpor velkým společnostem a potíráním jejich daňové optimalizace. Tady si Agrofert najal skutečné odborníky. Platit firemní daň ve výši 743 milionů korun při celkových tržbách holdingu 167 miliard (například za rok 2014) je skutečné umění. A zájem státu udělat v tomto pořádek je nulový.

Také není žádným tajemstvím, že Preol, klíčový provoz Agrofertu na výrobu bionafty, neplatí díky úlevám téměř žádné daně. V roce 2015 dosáhl tržby 6,4 miliardy korun a vykázal nezdaněný zisk 258 miliónů. Z toho mu vznikla daňová povinnost ve výši 53,4 miliónu korun. Díky daňové úlevě však zaplatil jen 363 tisíc korun a jeho představenstvo současně navrhlo vyplatit dividendy ve výši 200 miliónů.

Že se Babiš o svoje impérium umí postarat, svědčí i zřetelný posun, kdy se jeho firmy Preol a Primagra z 87 procent podílejí na dodávkách bionafty do státního podniku Čepro, spadající pod ministerstvo financí. Je to dvojnásobný podíl ve srovnání s rokem 2013, kdy ještě nebyl ministrem. Sám sobě zařídil úctyhodný odbyt svých produktů, zatímco jeho konkurence (Kratolia, Oleo Chemical) je kriminalizována.

Okřídlená věta feldkuráta Katze by se mohla v Babišově případě poupravit: „To se nám to hoduje, když nám daňoví poplatníci dávají peníze.“

Chimérické představy

Ministr financí jen chvíli uvažoval o tom, že první etapu zavedení EET odloží do příštího roku. Reagoval tak na výhrady, že její spuštění v předvánočním čase vyvolá problémy kvůli chaotické připravenosti. Pak si zřejmě uvědomil, že potřebuje vybrat víc peněz, jelikož letos v lednu spuštěné kontrolní hlášení DPH zaostává za očekáváním. Výběr DPH roste ze všech daní zdaleka nejpomaleji, zhruba dvakrát méně než růst spotřeby.

Představy ministerstva financí, že po úplném spuštění EET stoupnou roční daňové příjmy o 18 miliard korun, jsou stejně chimérické. Spíše bude stát za pozornost, kolik společností přesune místo svého podnikání do daňových rájů, a kolik firem a živnostníků zmizí z pracovního trhu. Zvláště když se bude elektronická evidence dotýkat i drobného či nárazového prodeje, farmářských nebo řemeslných trhů.

Zkušenosti ze zahraničí tu jsou, i když Babišův on-line systém navíc patří mezi ty nejpřísnější. Dva roky od zavedení obdobných pokladen klesl v Chorvatsku počet živnostníků o 28 procent, zejména drobných trhovců. V Bulharsku během tříletého zavádění o 18 procent a v Portugalsku v prvním roce o 10 procent. K celkovému většímu výběru daní vesměs nedošlo, naopak nemalé peníze v těchto zemích spolykaly nové výdaje státu na správu systému a stovky nových úředníků.

Co se bude dít u nás? Snaha pravicové opozice zastavit EET nebyla vyslyšena. Lidovci se příliš pozdě probudili, že chtějí výjimky aspoň pro farmářské trhovce. Babiš už žádné výjimky nepřipustí, byrokratické či finanční dopady na drobný podnikatelský sektor ho nezajímají. Jediné, co může tento drábovský přístup změnit, je jinak nastavená vláda.

Organizátor farmářských trhů a řemeslných jarmarků Libor Uhlík ()

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]