S tím, že jednání parlamentní vyšetřovací komise o okolnostech policejní reorganizace budou provázet úniky do médií, se počítalo jaksi samosebou. Ale rychlost úniků, k nimž došlo pouhý den po výsleších Iva Ištvana a Roberta Šlachty, mohla přece jen někoho překvapit. Smutným aktérem této podivné hry je Radiožurnál, čerpající z anonymních zdrojů. Kdo za ní stojí?

Sněmovní komise, která prověřuje činnost policejního prezidia, ÚOOZ a olomouckých vrchních státních zástupců v souvislosti se změnami v policii, vyslýchala Ištvana a Šlachtu celkem devět hodin. „Já sám z toho jednání odcházím spokojen, zejména proto, že jsem mohl říct, co jsem říct chtěl,“ komentoval slyšení bývalý ředitel ÚOOZ Šlachta. Ištvan současně komisi předložil čtyřicetistránkovou tzv. Šlachtovu zprávu.

[ctete]69346[/ctete]

Radiožurnál v akci

Druhého dne ráno zveřejnil Radiožurnál informaci, kterou mu potvrdily „dva nezávislé zdroje“. Šlachta prý před komisí vypověděl, že z telefonu, který v minulosti používali blízcí policejního prezidenta Tomáše Tuhého, údajně někdo vynášel informace o zmanipulovaných IT zakázkách.

Doslova v reportáži zaznělo, že „zatím jsou to spíše než důkazy jakési indicie, nic zcela jasně podloženého Šlachta komisi neřekl“. Konkrétně prý mluvil o tom, že někdo z telefonu, který dříve vlastnili Tuhého blízcí, zřejmě jeho bývalá žena, údajně vynášel informace o vyšetřování IT zakázek. „Šlo pouze o telefon, nikoli o samotnou SIM kartu. Ta prý byla jiná, než užívali jeho blízcí,“ uvádí Radiožurnál.

Více při dalším jednání komise 18. srpna řekne bývalý ředitel ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek, na kterého už Tuhý podal trestní oznámení pro pomluvu. Právě Komárek už dříve nařknul policejního prezidenta z „brutálního úniku informací ze spisů“.

V této souvislosti byla zmíněna firma Tesco SW, která odmítla, že by někdo ze společnosti dostával nějaké informace z vyšetřování. Obvinění popřel i Tuhý. „Policejní prezident kategoricky odmítá jakákoliv podezření, že by byl zapojen do vynášení informací, a vnímá je jako účelově vymyšlenou konstrukci s cílem dehonestovat jeho osobu a destabilizovat tak vedení policie,“ reagovala jeho mluvčí Jana Macalíková.

Suma sumárum. Zpráva Radiožurnálu z anonymních zdrojů byla postavena na indiciích, nikoli důkazech, kdy neznámý vlastník SIM karty údajně vynášel informace z telefonu, který možná patřil někomu blízkému policejního prezidenta. Prý nic zcela jasně podloženého.

Ještě téhož dne zveřejnil policejní prezident Tuhý prohlášení, kde uvedl, že se předseda vyšetřovací komise Pavel Blažek „omluvil panu ministru vnitra i mně za údajný únik ze včerejšího jednání, zejména pak za medializované informace, jež měl údajně říci Robert Šlachta směrem ke mně a k mé rodině. Dále pan předseda konstatoval, že Robert Šlachta tyto zmíněné záležitosti před komisí neprezentoval.“

Skandální reportáž

Kdo tedy úniky do Radiožurnálu zorganizoval? Pokud tyto informace na jednání komise skutečně nezazněly, ocitá se v podezření „nezávislých zdrojů“ někdo z okruhu ÚOOZ nebo olomouckého státního zastupitelství. Je skandální, že takto spekulativní materiál někdo ve veřejnoprávním médiu, které je řízeno příslušnými kodexy a mediálními zákony a je povinno vysílat ověřené a objektivní informace, schválí a zveřejní. Jak je to možné?

Zde se již zřejmě projevuje nástup nového generálního ředitele Reného Zavorala, kterého do funkce prosazovalo zejména hnutí ANO. Přitom Zavoral v rozhovoru pro Mediář (1. 7. 2016) prohlásil, že „vyhlásil nulový pardon aktivistické žurnalistice. Nikoho nepoškozovat, nikomu nepomáhat.“

Výsledek úspěšné akvizice hnutí ANO? Web Českého rozhlasu dnes spravují bývalí Babišovi redaktoři ze serveru Lidovky.cz Radek Kedroň a Ondřej Golis. Do vlivné pozice šéfredaktora zpravodajství a publicistiky nastoupil Martin Ondráček, který do té doby rok působil v Babišově vydavatelství Mafra jako ředitel digitálního obsahu.

Ať už je to tak či onak, je vidět, veřejnoprávní Radiožurnál se může hodit v politickém boji kolem policie, který je jedním z pilířů kampaně hnutí ANO. Zvláště pokud by už byly úniky pouze do Babišových médií příliš okaté a kontraproduktivní.

Úniky do médií ve „šlachtovském“ stylu

Média mimochodem nepřevzala závěrečnou část reportáže Radiožurnálu, kde Šlachta zmínil už dříve zveřejněné obvinění, že se od něj vedení policejního prezidia snažilo zjistit, na jakých kauzách jeho útvar pracuje, a po kom naopak nejde. „Poslanci ale říkají, že jim Šlachta neřekl, o jaké kauzy jde, a že jim ani nepředložil žádné důkazy,“ uzavřel Radiožurnál.

Problém spočívá v tom, že členové vyšetřovací jsou vázáni mlčenlivostí, a proto nebudou příliš ochotni veřejně komentovat konkrétní události. Aspoň někteří z nich by ovšem měli mít na zřeteli, že to je voda na mlýn těm, kteří na nějakou mlčenlivost kašlou, a chtějí až do voleb vytahovat těžko ověřitelné spekulace z jednání komise i mimo ni. Poptávka po cinknutém tovaru tohoto typu je v médiích stále značná. Je vysoce pravděpodobné, že tyto kauzy poslouží k pokusu ovlivnit podzimní volby se zapojením obou souputníků Šlachty a Ištvana.

Únik do Radiožurnálu až příliš připomíná „šlachtovský“ styl, kdy z jeho živých případů tečou do médií informace z policejních protokolů, výpovědi a odposlechy. Kdy je někdo přes spřízněné novináře bez přímých důkazů očerňován, a ten se musí následně bránit, pokud není rovnou vláčen soudy. Ani není divu, že tento pochybný styl vyhovuje právě oligarchovi, který by nejraději na všechny oponenty vytvořil složky.

Chmurné věštby se nenaplňují

V této vřavě zapadá, že se chmurné zvěsti, šířené zejména Babišovým tiskem, zatím nenaplňují.

Šlachta apokalypticky věštil, že hrozí masivní odliv stovek policistů z ÚOOZ. Ve skutečnosti jich zatím odešlo šest, což je podstatně méně, než při jeho nástupu v roce 2007. Když rezignoval jeho předchůdce Jan Kubice, podalo bezprostředně poté výpověď 45 policistů, z toho tři náměstci, devět vedoucích oddělení a pět vedoucích expozitur a odborů. V průběhu následujícího roku tento počet stoupl na 117.

Mladá fronta DNES přinesla exkluzivní zprávu, že z výběru šéfů nové Národní centrály proti organizovanému zločinu vypadli Šlachtovi lidé. Aby vzápětí vyšlo najevo, že ředitel centrály Michal Mazánek vybral za nejdůležitějšího náměstka pro výkon elitního detektiva Petra Vopršala, který jen na okraj spolupodepsal dopis vedoucích důstojníků ÚOOZ na Šlachtovu obranu. „Bude pod sebou mít všechny vyšetřovací odbory, a tak bude vědět o všech kauzách,“ řekl Mazánek.

Jedním z jeho tří náměstků bude Milan Komárek, který nahradil Šlachtu ve vedení ÚOOZ. Když Komárek v červenci 2014 odcházel z vedení protikorupční policie, čelný Šlachtův obhájce komentátor Martin Fendrych jeho odchod považoval za špatné znamení. „Komárek se těší dobré pověsti. Podle různých bezpečnostních zdrojů nepracuje pro žádného z kmotrů, nemá na ně kontakty a nenadbíhá politikům,“ psal tehdy Fendrych a je skutečně divné, že si dnes na svoji kritiku nevzpomněl.

„Tvrdili nám, že se sloučením dvou útvarů nic nezmění. A teď? Korupci bude vyšetřovat Národní protidrogová centrála,“ žasl podle Aktuálně.cz Šlachta nad rozhodnutím, kdo bude vyšetřovat kauzu Beretta, týkající se vyšetřování údajného vynášení informací ze živých spisů bývalými policisty protikorupční policie. Bývalý šéf ÚOOZ tuto kauzu považuje za spouštěč změn v policii. Toto rozhodnutí ovšem učinila vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová po dohodě s vedením policie, a do Národní protidrogové centrály přejdou i příslušní vyšetřovatelé ÚOOZ. I ostatní kauzy zůstávají v rukou původních vyšetřovatelů.

Odjištěná rozbuška

Přes tento bouřlivý vývoj bude podstatné, zda se jednoznačně potvrdí Šlachtovy a Ištvanovy konstrukce, že za policejní reorganizací stojí mafie. Tedy co obsahuje ona „rozbuška“, o které psala Mladá fronta DNES (29. 7. 2016, „Šlachtova zpráva: rozbuška odjištěna“). Pokud ovšem nebude obsahovat o mnoho víc, než několik let staré drby z lobbistického prostředí, už dříve zveřejněné v Babišově tisku, bude to spíš další slepá patrona.

[ctete]58674[/ctete]