Senátor Václav Láska připravil podklady pro ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana.

Senátorem za Prahu 5 je Láska od října 2014. Kandidoval jako nezávislý za Stranu zelených, KDU-ČSL s podporou Pirátů.

Své podklady charakterizuje:

„Níže je uveden seznam jednotlivých skutků, které mají relevanci pro připravovanou ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana pro hrubé porušení Ústavy. Některé ze skutků jsou hrubým porušením Ústavy samy o sobě s ohledem na intenzitu, kterou Ústavu porušují.

Další skutky jsou porušením Ústavy menším než hrubým způsobem nebo porušením zákonů, k jejichž dodržování se prezident zavázal složením slibu. Ve svém součtu jsou však hrubým porušením Ústavy s ohledem na dobu trvání konání prezidenta proti Ústavě a ústavním pořádkům.

A konečně je uvedeno i několik skutků, které samy o sobě nejsou pro konstatování porušení Ústavy relevantní. Avšak v souhrnu s ostatními skutky mohou vypovídat též o motivech prezidenta při výkonu jeho prezidentského mandátu. Žalobu tak bude možné vystavět jako příběh o kontinuálním přístupu prezidenta Miloše Zemana k výkonu svého mandátu v hrubém rozporu s Ústavou a ústavními pořádky.“

Tady uvádíme jen několik bodů z podkladů. Celý výčet si může zájemce přečíst na internetových stránkách senátora Lásky ZDE.

03 – Květen 2013 – Spor o pověření vedoucích zastupitelských úřadů

Spor se týkal především pověření nových velvyslanců na Slovensku a v Rusku. Prezident Zeman se snažil na tyto posty prosadit Livii Klausovou a Vladimíra Remka, své výrazné podporovatele v prezidentské kampani.

04 – Květen 2013 – Proces jmenování Martina C. Putny profesorem

V květnu 2013 Miloš Zeman prohlásil, že nejmenuje literárního kritika Martina C. Putnu profesorem. Odmítl přitom uvést důvody a prohlásil, že se Putna může obrátit na soud s tím, že jen před ním je sdělí.

05 – Červen až červenec 2013 – Demise Nečasovy vlády a jmenování Rusnokovy úřednické vlády

Po podání demise vlády Petra Nečase se prezident rozhodl nepřihlédnout k podpoře sněmovní většiny pro Miroslavou Němcovou (ODS), která byla již dva dny po demisi Nečasovy vlády vybrána jako nová premiérka a před oznámením Zemana o pověření Rusnoka sestavením nového kabinetu jej dokonce informovala o disponování potřebnou podporou.

06 – Červenec až srpen 2013 – Udržování vládnutí Rusnokovy vlády bez důvěry, odmítnutí jmenování jakékoliv jiné vlády a tím vynucení předčasných voleb

Rusnokova vláda neobdržela 7. srpna 2013 důvěru Poslanecké sněmovny. Prezident Zeman však prohlásil, že jeho vládu nechá vládnout dále bez důvěry a nikoho jiného nepověří a nejmenuje.

10 – Říjen 2013 až leden 2014 – Pověření a jmenování Bohuslava Sobotky a jeho vlády, role v tzv. Lánském puči a průtahy s ustavováním nové vlády

Prezident Zeman 83 dní (17. ledna 2014) po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny jmenoval Bohuslava Sobotku (ČSSD) premiérem. 95 dní po volbách (29. ledna 2014) pak jmenoval celou vládu. Jednalo se o rekordní dobu a dle mnohých o zbytečné průtahy.

15 – Říjen 2014 – Výroky při státní návštěvě Čínské lidové republiky o stabilizaci společnosti

Na konci října 2014 byl prezident na státní návštěvě Čínské lidové republiky, v jejímž průběhu se setkal také s prezidentem Si Ťin-pchingem. Poskytl také rozhovor pro čínskou státní televizi. Miloš Zeman v jeho průběhu pronesl mimo jiné, že „neučíme vás tržní ekonomiku ani lidská práva, naopak se od vás chceme učit“.

18 – Duben 2015 – Velvyslanec USA Andrew Schapiro si podle prezidenta zavřel dveře na Pražský hrad za kritiku jeho cesty do Moskvy

Velvyslanec USA Andrew Schapiro kritizoval Miloše Zemana za to, že se chystal odletět do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války. Na konci března upozornil, že Zeman by mohl být v Moskvě jediným vůdčím představitelem státu Evropské unie, což označil za „poněkud prekérní“.

26 – Září 2016 – Prezident Zeman se zúčastnil konference na ostrově Rhodos, kterou pořádal Vladimir Jakunin.

Český prezident se konference zúčastnil již před dvěma lety, kdy na Rhodu vyzval ke zrušení protiruských sankcí, které jsou podle něj zbytečné a kontraproduktivní.

31 – Leden 2017 – Prezidentovy výroky k pohybu osoby podezřelé ze spolupráce s teroristickými organizacemi po České republice a výroky na adresu zpravodajských služeb

Prezident Zeman v rozhovoru pro média uvedl „Na našem území se potlouká jistý člověk z Magrebu, nesmím uvést jeho jméno, který je důvodně podezřelý ze spolupráce s teroristickými islámskými organizacemi.“

41 – Březen 2018 – Zasahování do případu vydání údajného ruského hackera Nikulina

Prezident Zeman a jeho okolí se velmi aktivně angažovali v případu Jevgenije Nikulina – pravděpodobného ruského hackera, který v USA čelí řadě závažných obvinění a není ani vyloučeno, že by mohl hrát roli při vyšetřování ruského zásahu do amerických prezidentských voleb.

46 – Květen 2018 – Výzva ke zrušení Senátu

Při dalším ze svých setkání s občany se prezident opětovně vyjadřoval k Senátu.

47 – Květen až říjen 2018 – Prezident odmítá jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí.

Na jaře 2018 se pomalu začala tvořit koalice ČSSD a ANO s podporou KSČM. Než však byla 27. června jmenována druhá vláda Andreje Babiše a než ČSSD ve svém vnitrostranickém referendu schválila 15. června účast strany ve vládě, od samého počátku jejího formování ohrožoval vládu spor o post ministra zahraničních věcí…

Jak nakonec celá snaha o ústavní žalobu dopadne, ještě uvidíme, ale jako přehled pozoruhodně tvůrčího Zemanova přístupu k vládě zákona to rozhodně splnilo již nyní svůj úkol.