Vrchní velitelka sil NATO v Lotyšsku v rozhovoru pro dánskou veřejnoprávní televizi TV 2 popsala obavy, s nimiž sleduje vyjednávání o míru na Ukrajině. Konec války by totiž podle ní mohl mít pro baltské země vážné důsledky. „Hodně se tady soustředíme na to, co se děje na Ukrajině. Protože pokud dojde k nějaké pauze nebo mírové dohodě, úroveň hrozby se tady zvýší,“ řekla Jette Albinusová.

Generálmajorka, která by při útoku na Lotyšsko velela až 25 000 vojáků NATO, se domnívá, že v případě míru na Ukrajině by Rusko mohlo uvolnit jednotky pro případný útok na baltské země. „Doufáme, že naše přítomnost bude stačit k jejich odstrašení. Musíme si jenom uvědomit, že logika Západu není stejná jako ta Putinova,“ upozornila Albinusová.

Na otázku, zda je znepokojena, odpověděla: „Ano, samozřejmě, že jsem znepokojena.“

Stejný postoj zastává i dánská vláda, a proto bude i v nadcházejících letech do Lotyšska vysílat bojové prapory. „Je to také předsunutá obrana Dánska a zbytku severského regionu. A zbytku NATO,“ podotkla Albinusová. „Pokud by tři baltské země padly do rukou Ruska a Běloruska, není to daleko na Bornholm a Gotland (dánský a švédský ostrov v Baltském moři – pozn. red.). A pak to není moc daleko ani do Dánska.“

Dále čtěte

Kňučení agresora zní jako rajská hudba. Dokazuje, že to Západ dělá dobře

GLOSA / Každé opatření západních zemí, které má podpořit Ukrajinu v úsilí…

Ruský velvyslanec v Kodani Vladimir Barbin označil pro TV 2 podobné obavy za neopodstatněné. „Přiživování strachu z Ruska je výsledkem rozbujelé rusofobie pěstované na Západě, kde racionální myšlení zcela nahradily chorobné fantazie a halucinace,“ uvedl v písemném komentáři.

Varoval před hromaděním vojenské síly NATO poblíž ruských hranic s tím, že to „bude vyžadovat reakci v podobě obranných vojenských opatření“. Podle něj jde spíše o ospravedlnění nákladů na vojenské zbrojení. „Spekulace šířené západními zeměmi, včetně Dánska, o hrozbě ruského vojenského útoku na Lotyšsko a další pobaltské státy jsou zcela neopodstatněné a slouží pouze k manipulaci s veřejným míněním s cílem ospravedlnit zvýšené vojenské výdaje a nepřátelskou, agresivní politiku vůči Rusku,“ uvedl Barbin.

Deník FORUM 24 již informoval, že podle Dánské obranné zpravodajské služby (FE) „pokud se válka na Ukrajině zastaví nebo zamrzne, Rusko by mohlo uvolnit značné vojenské zdroje a zvýšit tak svou vojenskou kapacitu, aby mohlo představovat přímou hrozbu pro NATO“.

Dále čtěte

Nechceme premiéra, co se bude plazit před Putinem. Pojďme tomu společně zabránit

Slovenský předseda vlády Robert Fico se poníženě klaní před masovým vrahem Vladimirem Putinem. Je to odporné a zvrácené, protože Putinova…

V takovém případě FE odhaduje, že Rusko by v průběhu zhruba šesti měsíců bylo schopno vést lokalizovanou válku v zemi, která s ním sousedí, přibližně za dva roky bude představovat reálnou hrozbu pro jednu nebo více zemí NATO, a bude tak připraveno na regionální válku proti několika zemím v oblasti Baltského moře.

Zhruba do pěti let by mohlo být připraveno na rozsáhlou válku na evropském kontinentu. Časové horizonty předpokládají, že USA nepřijdou na pomoc a že NATO nebude zbrojit stejným tempem jako Rusko.

V polovině srpna vyslalo Dánsko do Lotyšska na osm set vojáků, aby posílili východní křídlo NATO. „To jediné, co podle mého názoru Rusové respektují, je velké kladivo. A to je to, co nyní posíláme do Lotyšska s těžce vyzbrojeným bojovým praporem,“ prohlásil velitel dánské armády Peter Boysen.