Svaz českých a moravských spotřebních družstev (Skupina COOP) má nyní asi tisíc prodejen s provozní ztrátou, jak upozornila ČTK. Již minimálně několik měsíců tedy bylo zřejmé, že bude muset dojít k rozsáhlému zavírání zejména venkovských obchodů. Nyní již COOP varuje, že zavření skutečně hrozí, protože není možné dotovat ze zisků některých prodejen ztráty těch ostatních a provádět tak ze soukromých peněz sociální (či regionální) politiku. Problém se přitom netýká zdaleka pouze tohoto svazu, ale i venkovských koloniálů či samoobsluh obecně.

Hlavními důvody tohoto tristního stavu, který je v takovém rozsahu novinkou teprve posledních měsíců či maximálně let, jsou přitom podle tvrzení lidí z oboru opakované zvyšování zákonem přikázané minimální mzdy (a také jakýchsi minimálních mzdových tabulek pro jednotlivé skupiny zaměstnanců), zvyšování mzdy jako takové a „online pokladny“. Problém je přitom v ostrém kontrastu s rychlým českým hospodářským růstem.

Potvrzuje se tedy, nikoli poprvé, vážnost varování řady ekonomů, že zvyšování mzdové podlahy nemůže vést z logiky věci v dlouhodobém horizontu k ničemu jinému, než k propouštění (mnohdy rozsáhlému) zaměstnanců. V případech venkovských prodejen s nimi či krátce po nich mnohdy končí i jejich zaměstnavatelé z řad živnostníků.

„Online pokladny“ jsou pak hrozbou jednak kvůli vysokým nákladům, jednak kvůli riziku likvidačních pokut, a to ve výši až jednoho milionu za jediné pochybení zaměstnance. S EET je navíc pochopitelně spojený i další stres (např. pokud zejména starší živnostníci neovládají moderní technologie nebo pokud dojde k přerušení spojení s „Babišovou“ centrálu, protože pak musí podnikatel všechny stanovené údaje o nákupech svých zákazníků odeslat ihned po obnovení spojení, třeba i o půlnoci, a kdyby spojení obnoveno nebylo, je nutné údaje přesto nějak doručit do 48 hodin včetně Vánoc, dovolené či nemoci).

Svou roli na znechucení provozovatelů venkovských obchodů jistě hraje i byrokracie, mimo jiné v podobě kontrolního hlášení k DPH. Tato daň přitom navíc musí být i malými živnostníky kvůli EET nově vypočtena a nahlášena nikoli čtvrtletně, nýbrž u každého prodeje.

Obdobné problémy hlásí i majitelé řady zavíraných hospod. Ministerstvo financí (konkrétně náměstkyně „pro EET“ Alena Schillerová, která na této pozici pracovala pro ministra Andreje Babiše z ANO i pro jeho stranického kolegu a nástupce, ministra Ivana Pilného) se hájí, že projekt EET zlikvidoval podle průzkumu provedeného jistým velkým tuzemským výrobcem a distributorem piva jen necelou pětinu z celkového počtu zavřených hospod. Mnohem větší negativní vliv tak měl zákaz kouření a zhruba stejný dopad jako EET měly také nedostatek personálu a byrokracie (jistě včetně zmíněného kontrolního hlášení). Ale to není omluva. Navíc tím tato náměstkyně ministrů za ANO potvrzuje, že vláda zlikvidovala nezanedbatelné množství hospod také plošným zákazem kouření (a to celodenním a platícím dokonce i pro kuřácké koutky či salónky).

Sociální politika vlády v tomto ohledu zjevně je „sklady do vesnic, služby do měst“.