HISTORIE / Chytré bomby jsou často zmiňovány v souvislosti s válkou na Ukrajině, kde vyvíjejí stále dokonalejší modely. Nejsou ale žádnou novinkou. Je to nápad starý přes 80 let. Už v roce 1943 mělo chytré bomby Německo, výsledek války však zvrátit nemohly.  

Dokumenty o 2. světové válce většinou ukazují, jak letadla sypou stovky tun „hloupých“ bomb na Drážďany, ale v roce 1943 už němečtí vojáci vyzkoušeli první chytré bomby. Modely Fritz X a Hs-293 byly na svou dobu geniální, i když se o nich moc neví. 

Druhá světová válka znamenala kromě katastrofální destrukce i nebývalý technický pokrok. Všechny státy se snažily vynalézt nejlepší zbraně a Němci měli docela náskok. Řiditelné bomby vyvíjelo několik týmů. Mezi lety 1943 a 1945 vyzkoušely asi pět druhů létajících řiditelných zbraní a fungovaly docela dobře. Němečtí generálové už ale stejně věděli, že Hitlerově říši nepomůže nic. 

Dále čtěte

Snímek, který v Číně nesmějí vidět. Muž s igelitkami vzdoroval tankům a zaplatil za to

HISTORIE / Po pekingské třídě Chang’an Avenue se pomalu sune kolona tanků. Po masakru, který si vyžádal stovky, možná tisíce…

Předchůdcem smart bomb byla Fi-103, známá též jako V1. U té ale nebylo možné měnit dráhu, bylo možné jen předem určit čas, kdy se má zřítit k zemi. Tato zajímavá novinka ale vojensky ničeho nedosáhla. Při obrovských nákladech na vývoj a výrobu byl efekt dost sporný. Z 9000 kusů jen čtvrtina zasáhla Londýn nebo Antverpy. Zabily hodně lidí, ale spíše náhodně. V1 byla pořád ještě „hloupá bomba“. 

Ambicióznější byla V2, ovšem jako „zbraň odplaty“ také selhala, i když měla na svědomí asi 4400 lidí, hlavně Britů a Belgičanů. 

Skutečně řiditelné bomby jsou méně známé než V1 a V2. Za vývojem Fritze X, X-4 a X-7 stál inženýr Max Kramer z koncernu Ruhrstahl. Fritz X byla bomba řízená bezdrátově, zatímco X-4 a X-7 měly drát. Všechny mohl řídit na dálku člověk. 

Své premiéry se „Fritzek“ dočkal až na podzim 1943. Podařilo se jím zničit několik spojeneckých lodí a také několik mostů. Hloupými bombami by toho Němci nedosáhli, jen těžko by se do mostů trefovali, a navíc byla německá luftwaffe koncem války slabá, už neměla kapacity.  

Dále čtěte

Hitlerova pilotka hrála po válce naivku. Do hrobu si vzala odporné tajemství

Fotogenická žena, která jako první obdržela německé válečné vyznamenání Železný kříž. Nejlepší pilotka v Německu. To byla Hitlerova hvězda Hanna…

Modely X-4 a X-7 byly také funkční, ale není jasné, zda se vůbec ve válce použily. Představovaly obrovský technický skok, který Rusové i Američané po válce využili k vývoji vlastních moderních zbraní.  

Nejpokročilejší byla podle odborníků chytrá klouzavá bomba Henschel Hs-293. Na druhou stranu měla malou průraznost, a tak pokusy zničit silně pancéřované válečné lodě selhaly. Velmi podobná byla pozdější americká chytrá bomba SWOD Mk 9, známá jako Bat. Klouzavá bomba s vestavěným radarovým vysílačem a přijímačem se měla na cíl navést sama. V roce 1945 to ještě nefungovalo dokonale, primitivní systém se snadno spletl.   

Bat ale inspiroval začátek vývoje nové kategorie střel, jako Sparrow a Phoenix a v devadesátých letech pak JDAM naváděné pomocí GPS, které dokážou zasáhnout cíl s přesností dvanácti metrů.