Čím dál pravděpodobnější odchod Velké Británie z Evropské unie bez odpovídající dohody, hrozí citelnými následky jak ekonomickými, tak i v ohledu bezpečnosti. V situaci, kdy jednotu ohrožují populisté Orbánova střihu, a i zájem Spojených států o starý kontinent delší dobu upadal, jakékoli vychýlení mocenské rovnováhy ve světě výrazně dolehne i na Evropu.

Podle aktuální studie Bertelsmannovy nadace by na nijak neusměrněném odchodu Velké Británie z Evropské unie vydělaly Čína, Spojené státy a Rusko. Naopak členské země by podle analýzy týchž expertů stihl značný propad příjmů.

Ekonomové Dominic Ponattu z Bertelsmannovy nadace a Giordano Mion z univerzity v Sussexu na základě údajů o obchodních transakcích spočítali, jak by se Brexit bez dohody projevil na příjmech na jednotlivé obyvatele různých zemí a dospěli k poměrně znepokojivým číslům. Zatímco příjmy obyvatel zemí EU by se znatelně zkrátily, mimo EU by na odchodu Británie vydělali. Německo, s nímž je i Česká republika ekonomicky úzce provázaná, by podle nich každý rok přišlo o 9,5 miliardy euro (244 miliard korun) a hrubý domácí produkt (HDP) na jednoho obyvatele by klesl o 115 euro (2940 korun). Ve Spojených státech, které by na Brexitu bez dohody ekonomicky vydělaly nejvíc, by příjmy naopak vzrostly, a sice o 13,3 miliardy euro (340 miliard korun) ročně. HDP na jednoho obyvatele by vzrostl o 41 euro (1046 korun). Čína by v úhrnu ročně vydělala 5 miliard euro (128 miliard korun) a HDP na obyvatele by vzrostl o 4 eura. Podobně by na „tvrdém“ brexitu vydělalo i Rusko (262 milionů euro).

Oba ekonomové tento trend vysvětlují především negativními dopady „tvrdého“ Brexitu na evropské hodnotové řetězce.  Vycházejí přitom z toho, že čím dále se nějaká ekonomika nachází od londýnského „epicentra“ Brexitu, tím lépe pro ni. Autor studie Dominic Ponattu vysvětlil, že by „tvrdý“ Brexit obchod v Evropě prodražil a obchodní styky se zbytkem světa naopak zatraktivnil.

Ztráty z Brexitu, ale i ochlazení vztahů se Spojenými státy spolu s dohady o výši příspěvků na obranu, hrají do karet Číně a Rusku, které amerického ústupu z pozic rádi využijí k posílení vlastního vlivu. Nejde přitom o nic menšího, než o nové světové uspořádání pod taktovkou Číny a jejích strategických partnerů. Ruští politologové i ekonomové se konec konců už delší dobu rádi pouštějí do úvah o tzv. multipolárním světě s novými mocenskými centry zejména v Asii a pochopitelně, pokud možno, s vůdčí rolí Ruska.

Potíž jejich teorií je v tom, že ruská ekonomika zdaleka není tak silná jako ta Čínská, vzdělávací systém a infrastruktura jsou beznadějně zastaralé a Rusko tak ve svých mocenských ambicích narozdíl od Číny nesází na obchod, ale spíše na agresivní zahraniční politiku. Právě v této souvislosti se podle expertů z Bertelsmannovy nadace jeví tvrdý Brexit a následné oslabení Evropy coby možné protiváhy Číny a Ruska jako velice nešťastný. Předseda představenstva Bertelsmannovy nadace Aart de Geus proto nabádá  tomu, aby se Londýn a Brusel za každou cenu zasadili o pokud možno snesitelnou podobu Brexitu.