Čína: buňka komunistické strany do každého podniku. I soukromého

Čínský prezident a šéf komunistické strany Si Ťin-pching. (news.cn)

Čínský prezident a šéf komunistické strany Si Ťin-pching. | FOTO: news.cn

Jedním ze způsobů, jak KS Číny udržuje kontrolu a prosazuje svou vůli v ekonomické sféře, je skrze působení základních organizací strany (také „stranické organizace“ či „výbory“) původně ve státních a v posledních letech stále víc i v soukromých společnostech, včetně těch zahraničních. V dalších případech tak činí skrze posilování práce na jednotné frontě (统一战线).

Tento trend je součástí celkového úsilí strany upevnit moc ve všech sférách života v Číně s cílem efektivně je zapojit do programu „velkého obrození čínského národa“. Tyto snahy cíleně podporuje a legitimizuje novelizovaná i nově tvořená legislativa, jež za vlády Si Ťin-pchinga postavení základních organizací strany významným způsobem konkretizovala a posílila. KS Číny tak do soukromých, včetně těch zahraničních společností proniká a leckdy je i ovlivňuje, a to jak prostřednictvím vnitrostranických opatření, tak v souladu s platným právem Čínské lidové republiky. To je flexibilně upravováno tak, jak vyžaduje momentální strategie nejvyššího vedení strany. Jedná se o jeden z projevů řízení státu za pomoci zákonů (依法治国) – tj. pojetí práva jako nového nástroje legitimizace postavení strany nad celou společností, který je charakteristický pro období vlády generálního tajemníka Si Ťin-pchinga.

Posílení role strany ve státních podnicích a společenských organizacích

Struktura obchodních společností doznává za vlády Si Ťin-pchinga zásadních systematických změn. V klíčových stranických i legislativních normách dochází k posílení postavení základních organizací strany ve firmách, jejichž úloha v prosazování zájmu KS Číny tak roste, a to jak ve státních podnicích, tak i v soukromých subjektech, včetně těch zahraničních.

FORUM 24 (archiv)

Ofenzíva strany začala ve státních podnicích. V září 2015 vydala hlavní kancelář ústředního výboru KS Číny tzv. Návrhy k podpoře vedoucí úlohy strany a posílení budování strany při prohlubování reforem státních podniků. Ty, mimo jiné, zdůraznily nutnost „trvat na přísném vzdělávání a řízení vedoucích pracovníků státních podniků a posilovat dohled nad vedoucími pracovníky státních podniků“. Zároveň upozornily na skutečnost, že „zakládání stranických organizací a rozvoj stranické práce jsou nezbytnými předpoklady pro to, aby státní podniky realizovaly reformu smíšené formy vlastnictví“.

O rok později, v říjnu 2016 se k  roli strany ve státních podnicích Si Ťin-pching vyjádřil na celonárodní pracovní konferenci o budování strany ve státních podnicích. Si Ťin-pching představil moderní systém státních podniků s čínskými rysy, kde „rysy“ (特) znamenají „začlenění vedoucí úlohy strany do každého segmentu vedení společnosti, začlenění stranické organizace podniku do struktury jeho vedení“.

Význam budování základních organizací strany se následně stal i tématem Si Ťin-pchingova projevu na 19. sjezdu KS Číny, kde zdůraznil potřebu posílit budování základních organizací strany a plně v duchu leninských principů deklaroval, že „základní organizace strany jsou zárukou linie, směřování a politiky strany a základem pro zajištění implementace zásad, opatření a přijatých rozhodnutí“. Si Ťin-pching také stanovil cíl „posílit budování vedoucích týmů základních organizací strany, rozšířit pokrytí základních organizací strany a mobilizovat síly k řešení problémů oslabování, vyprazdňování a marginalizace některých základních organizací strany“.

Ve světle těchto změn došlo v roce 2017 ke změně Stanov KS Číny, kam byl zařazen nový bod týkající se právě základních organizací strany, kdy došlo ke konkretizaci jejich role ve společenských organizacích a zároveň byla zdůrazněna povinnost vnitrostranické výchovy a kontroly:

Základní organizace strany ve společenských organizacích propagují a implementují stranickou linii, směřování a politiku strany; vedou odbory, Komunistický svaz mládeže a další masové organizace, vzdělávají členy strany a dohlížejí na ně, vedou a slouží masám a posunují vpřed [naši] věc.

Strana v soukromé sféře

Rostoucí vliv KS Číny v podnikatelské sféře se dotýká nejen státních, ale i soukromých podniků. Údaje o základních organizacích komunistické strany v soukromých podnicích se různí. V roce 2018 světové agentury, včetně agentury Reuters, převzaly informaci z oficiálního orgánu Komunistické strany Číny Žen-min ž´-pao, podle kterého byly základní organizace strany zřízeny v 70 procentech soukromých společností. Čísla mezinárodního projektu MacroPolo, který se ekonomickému rozvoji ČLR dlouhodobě věnuje, hovoří o tom, že v roce 2018 byly základní organizace strany ve zhruba 48 procentech soukromých společností, zatímco v roce 2012 ve 35 procentech. Své poznatky odůvodňují tím, že pouze necelých 7 procent populace ČLR je členem KS Číny, čímž malé a střední podniky často nesplňují požadavek třech členů strany k založení základní organizace.

Vše podle zákona (případně stranických stanov)

Z pohledu čínského právního řadu se nejedná o nic kontroverzního. Počínaje novelou z roku 2005 Zákon o obchodních korporacích (中华人民共和国公司法) obsahuje ustanovení, podle kterého „KS Číny má právo podle svých stanov zakládat komunistické organizace v podnicích a rozvíjet stranickou činnost. Podnik je povinen zajistit pro stranickou organizaci nezbytné podmínky“. Podle již zmíněných Stanov KS Číny je povinností zřídit tyto organizace ve společnostech, kde jsou zaměstnáni více než tři členové KS Číny. Vzhledem k velikosti některých společností z pohledu počtu jejich zaměstnanců tak není překvapující, že se takové organizace objevují například i v čínském zastoupení společnosti Škoda Auto či Home Credit.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, premiér Andrej Babiš, vládní zmocněnec Roman Prymula a hlavní hygienička Jarmila Rážová (FB AB)

Přístup strany k soukromému podnikání generální tajemník Si zdůraznil ve svém projevu v listopadu 2018, kdy uvedl, že „posílení a zlepšení budování strany v nestátních podnicích znamená zachovat a zdokonalovat základní ekonomický systém naší země“. Rovněž zdůraznil, že „stranické organizace v soukromých podnicích (dosl. lidem provozovaných) plně rozvíjejí svou ústřední politickou roli mezi zaměstnanci podniků a politickou roli v rozvoji podniků“.

Přitom je důležité zmínit, že přítomnost státního aparátu, respektive povinnost soukromých subjektů spolupracovat se stranou, neprobíhá jen skrze základní organizace strany. V dubnu roku 2018 vstoupil v platnost zákon o „celonárodní zpravodajské činnosti“, který stanoví všem organizacím (tedy i zahraničním obchodním společnostem) a občanům povinnost „v souladu se zákonem podporovat, napomáhat a podílet se na státní zpravodajské činnosti a zachovávat v tajnosti vše, co je jim známo o státní zpravodajské činnosti“. Spolupracujícím subjektům pak slibuje právní ochranu: „Stát poskytuje ochranu jednotlivcům a organizacím, které podpoří státní zpravodajskou činnost, napomohou jí a podílejí se na ní.“

Jednotná fronta v soukromých podnicích

Snahám podřídit činnost soukromého sektoru cílům strany vedle přímého zapojení stranických organizací napomáhá také tzv. práce na jednotné frontě, jejíž význam v posledních letech také sílí. Jednotná fronta (统一战线) je strategie kooptace společnosti mimo KS Číny ve snaze zapojit ji do činnosti v zájmu strany. Sílící intenzita práce na jednotné frontě v soukromém sektoru se projevila v nové direktivě vydané hlavní kanceláří ústředního výboru KS Číny v září 2020 pod názvem „Návrhy na posílení práce jednotné fronty v soukromém sektoru pro novou epochu“.

Direktiva vyzývá ke zvýšení stranické kontroly a vlivu v soukromém sektoru, přičemž základním nástrojem je intenzivnější ideově politická výchova založená na studiu Si Ťin-pchingova myšlení. Důraz na zvyšování politické uvědomělosti zaměstnanců a zejména na vedení soukromých firem má za cíl nenásilnou cestou přeměnit soukromý sektor v nástroj realizace politiky strany. Samotná direktiva vykládá své cíle jako: „Pečlivé implementování zásadních politických plánů ústředního výboru, další posilování vedoucí úlohy komunistické strany při práci na jednotné frontě v soukromém sektoru a lepší integraci sil a moudrosti aktérů soukromého sektoru k uskutečnění velkolepého obrození čínského národa.“

Ideově politická výchova v Si Ťin-pchingově nové éře obsahuje také návrat k morální výchově v duchu výchovy nového člověka, kterou známe z období raných let budování socialismu a z doby Kulturní revoluce. Od počátku ekonomických reforem podobné projevy nebyly dominantní, za Si Ťin-pchinga však opět sílí. Direktiva konkrétně nabádá aktéry soukromého sektoru k posílení ideového vedení a disciplíně, klade důraz na jejich morálku a „přísnou kontrolu slov a činů“. Dokument explicitně zdůrazňuje, že „(musíme) v soukromém sektoru vytvořit páteřní skupiny kádrů, na které se v kritických momentech dá spolehnout a které lze použít“.

()

Direktiva je prvním dokumentem vyzývajícím k upevnění stranické kontroly v soukromém sektoru od ekonomických reforem v roce 1978. Nicméně se nejedná o zcela novou záležitost, snahy o kooptaci soukromé sféry se v nějaké míře v ČLR uplatňovaly přinejmenším od doby, kdy tehdejší generální tajemník Ťiang Ce-min vyhlásil svůj program „Trojího zastoupení“ (三个代表). Od nástupu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga nicméně dochází k nárůstu tlaku strany na soukromý sektor. V analýze z ledna 2021 tento trend dokumentuje Jude Blanchette na stránkách China Leadership Monitor.

V lednu 2021 vydal ústřední výbor KS Číny novelizované „Nařízení k práci na jednotné frontě KS Číny“, doposud platila „zkušební verze“ z roku 2015. Novela vyzývá ke zvýšení povědomí o jednotné frontě na všech úrovních stranických organizací a zdůrazňuje, že roli vedoucí úlohy strany v sektoru soukromého podnikání ztělesňuje Všečínský svaz průmyslu a obchodu – orgán podřízený Oddělení jednotné fronty ÚV KS Číny.

Znepokojení Evropské hospodářské komory

Na direktivu „Návrhů“ reagovala se znepokojením Hospodářská komora Evropské unie v Číně (European Union Chamber of Commerce in China). V říjnu 2020 vydala prohlášení, kde kritizuje vměšování strany do podnikatelského prostředí. Komora je oficiální zastoupení evropských společností v Číně uznávaná Evropskou komisí i čínskými úřady, sleduje obchodní prostředí v Číně a k podmínkám pro zahraniční společnosti se pravidelně vyjadřuje a usiluje o jejich zlepšení.

Evropská komora se s obavami vyjadřuje k rostoucímu vlivu komunistické strany v soukromých společnostech. Podle komory je vláda práva „základním kamenem dobrého obchodního prostředí a jeho vývoj je negativně ovlivňován prosazováním mimoprávních subjektů“.

V krátkodobém horizontu jsou členové Evropské komory znepokojeni obnoveným úsilím strany o nastolení či posílení její pozice v obchodním rozhodování. Podobně znepokojeni by byli, kdyby se o to pokusila kterákoliv politická strana. Jakékoliv podobné snahy by měly značný dopad na náladu v podnikatelském prostředí (business sentiment) a mohly by vést zahraniční společnosti k tomu, aby přehodnotily své budoucí, či dokonce současné investice v Číně.

Obavy jsou ale i z budoucího vývoje a posilování trendu stranické kontroly a potažmo prosazení vlivu čínského státu na zahraniční firmy.

Z dlouhodobého hlediska se členové (hospodářské komory EU) obávají, že se z tohoto stane pravidelný postup, kdy strana každých několik let posune o kousek hranici svého průniku do soukromého sektoru.

Dopady na zahraniční spolupráci

Zahraniční společnosti působící v Číně upozorňují na zvýšenou aktivitu KS Číny dlouhodobě a od roku 2015 stále častěji. Na úroveň podnikatelského prostředí reagovala se znepokojením například delegace německého průmyslu a obchodu v Číně v roce 2017, kdy současně upozornila na možnost odchodu z čínského trhu při zhoršující se situaci.

Zlepšení však nic nenasvědčuje. Zákon o obchodních korporacích, který je podkladem pro vznik stranických buněk v soukromých společnostech, se nevyjadřuje k otázce, jakou má hrát stranická organizace roli. Zdá se, že do jisté míry menší než u státních podniků, kde si uzurpuje řídící funkci. Nicméně základní organizace strany prosazují zájmy strany, což v praxi znamená podřízení ekonomických cílů těm politickým a „kladení zájmů strany a lidu nade vše“. Ve světle nedávno přijatých opatření je tak důvodné se domnívat, že stranické zásahy do soukromého podnikání budou i nadále růst.

Bez ohledu na vývoj naznačující posilování vlivu komunistické strany a jejím prostřednictvím státu na soukromý sektor Evropská komise nakonec 30. prosince 2020 uzavřela s Čínskou lidovou republikou dohodu o vzájemných investicích (Comprehensive Agreement on Investment, CAI). Čínská strana se podle dokumentu zavázala ke zlepšení přístupnosti čínského trhu evropským investorům a férovému zacházení s evropskými společnostmi.

V oficiálních prohlášeních obou stran nejsou základní organizace komunistické strany v podnicích zmíněny. Pokud však je v dokumentu (jehož plné znění neznáme) zmíněn standardní závazek, že firmy musí respektovat platný zákon a předpisy země, kde podnikají, pak je jisté, že základní organizace v zahraničních firmách působících v ČLR budou standardem.

(Převzato ze Sinopsis.cz.)

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]