Čína chystá „zářivě jasný“ internet. Pomáhá si cenzurou a tlakem na velké technologické hráče

Ilustrační foto. (Pixabay/geralt)

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay/geralt

Čína pokračuje v posilování kontroly nad celým svým kybernetickým prostorem – od poskytovatelů služeb přes velké technologické firmy, start-upy a zábavní průmysl až po aktivity jednotlivých uživatelů. Bohaté firmy se kvůli tomu mají vzdát části zisku, aby pomohly překlenout propast digitální nerovnosti. K vytvoření „spravedlivějšího“ internetu pomůže i cenzura nebo omezování algoritmů při zobrazování obsahu.

V čínském Wu-čenu proběhla na konci září každoroční Světová internetová konference. Vedení čínské komunistické strany zde představilo myšlenku „digitální civilizace“, na jejímž budování by se měly podílet „všechny země“. Místopředseda vlády a ekonomický poradce čínského prezidenta Si Ťin-pchinga Liou Che ve svém úvodním proslovu prohlásil:

„Technologie sloužící dobru jsou bezpodmínečným požadavkem pro budování společenství sdíleného osudu lidstva a všechny země světa by měly společně chránit bezpečnost a spolehlivost základní infrastruktury, bojovat proti nezákonným praktikám na internetu, zajistit férovou soutěž a prosazování inovací, jasně vymezit práva digitálního vlastnictví, bojovat proti „Baumolovu efektu“ (tedy růstu platů na místech, kde nedošlo k žádnému zvýšení produktivity práce – pozn.red.) a zmenšovat ‚digitální propast‘, aby zajistily inkluzivní růst.“

()

„Urgentní touha po krásném životě“

Krátce předtím čínská Státní rada schválila „Pokyny k posílení budování internetové civilizace“, v nichž se hovoří mimo jiné o „vypořádání se se společenskými rozpory a uspokojení urgentní touhy lidu po krásném životě“, k čemuž by mělo přispět budování Číny coby „internetové velmoci“ v souladu s ideálem moderního socialistického státu.

Navzdory této na první pohled budovatelsky optimistické rétorice byla podle pozorovatelů nálada na wučenském summitu o poznání ponuřejší než v předchozích letech. Šéfové internetových gigantů jako Alibaba či Tencent četli své příspěvky z papíru a nekonaly se ani velkolepé večírky známé z dřívějších ročníků.

V uplynulých měsících totiž čínský režim přistoupil k razantní regulaci internetových byznysů od herního průmyslu přes popkulturu až po sdílené služby jako čínská verze Uberu, DiDi. Hřebínek znatelně spadl i zakladateli veleúspěšné e-commerce platformy Alibaba Jacku Ma, který na nějaký čas zmizel z očí veřejnosti, aby se znovu objevil až po důkladném proškolení. Státní Global Times o těchto „změnách“ v průběhu summitu napsaly:

„V minulosti byl summit spíše jako výkladní skříň, kterou lidé nakukovali do luxusního světa čínských internetových gigantů, přičemž média věnovala mnoho pozornosti internetovým celebritám jako Jack Ma Jün nebo Liou Čchien-tung (majitel firmy JD.com, čínské obdoby Amazonu), a hovořilo se o tom, co tito lidé řekli nebo měli na sobě. Letos tomu tak nebylo.“

Vlajková loď obecného blaha

Co tedy bylo letos jinak? Naznačené „změny“ vycházejí z rozsáhlého tažení čínské vlády a komunistické strany proti – nejobecněji řečeno – kapitalismu. Pro Čínu v současnosti představuje digitální ekonomika téměř 39 % HDP a jeho hodnota přesahuje šest bilionů amerických dolarů. Jedná se nejen o obrovský byznys, ale také o ohromný vliv, který významní aktéři stojící za tímto byznysem mají.

Dárkové předplatné Týdeníku FORUM (FORUM 24)

Letošní summit tak celkem nepřekvapivě kladl dosud nebývalý důraz na otázky kybernetické bezpečnosti, správy digitálního prostoru a na společenskou odpovědnost technologických firem. Důležitou agendou však byla také „společná prosperita“, Si Ťin-pchingův termín odrážející obavy čínské komunistické strany z přetrvávající sociální nerovnosti a narůstající frustrace obyvatel, zejména mladých uživatelů internetu, kteří mají pocit, že z rostoucí ekonomické prosperity země nemají příliš velký prospěch.

„Poslední Si Ťin-pchingovy kroky svědčí o jeho odhodlání předvést novou vizi druhé největší ekonomiky světa – takovou, kde zájmy investorů jsou až na třetím místě po společenské stabilitě a státní bezpečnosti,“ komentovala to agentura Bloomberg.

Za současnými snahami Pekingu o přísnou a důslednou regulaci internetového prostředí lze spatřovat na jedné straně úsilí o vytvoření bezpečnějšího a férového internetového prostředí pro čínské uživatele internetu, aby se do budoucna zabránilo vzniku citlivých kauz a bouřlivých diskuzí na sociálních sítích, které by potenciálně mohly ohrožovat „stabilitu společnosti“ a vést k různým občanským nepokojům.

K tomu patří například i boj proti rozmařilosti a luxusu nebo snahy o rozmělnění astronomických zisků úspěšných internetových firem i vlivných jednotlivců a záměr kapitalistické „blaho“ rozdělit „spravedlivěji“ – například tak, že bohaté firmy se vzdají části svých zisků ve prospěch těch méně šťastných a úspěšných, aby „pomohly překlenout digitální propast a nerovnosti v přístupu k technologiím, ale i prosperitě, které pomohly vytvořit“, jak ve svém čteném projevu řekl spoluzakladatel společnosti Xiaomi Lej Ťün.

Na druhé straně zde jde o zajištění státní bezpečnosti proti vnějším vlivům, ať už ve formě soft-power nebo přímých hrozeb narušujících kybernetickou bezpečnost režimu a jeho orgánů.

„Zářivě jasný“ internet? I díky cenzuře

Za tímto účelem Peking 1. září podnikl další legislativní krok: schválil dlouho očekávanou „Vyhlášku o ochraně a zabezpečení kritické informační infrastruktury“. Ta definuje, co může být považováno za „kritickou informační infrastrukturu“, a tudíž podléhá přísnější regulaci bezpečnostních orgánů státu z hlediska řízení i „moderace obsahu“.

Ilustrační foto (archiv FORUM 24)

Za „kritickou informační infrastrukturu“ je obecně považována „síťová infrastruktura a informační systémy v kritických odvětvích, jako jsou veřejné telekomunikační a informační služby, energie, doprava, finance a národní obrana“. Vydaná vyhláška však zároveň umožňuje mezi „kritickou informační infrastrukturu“ zařadit prakticky cokoli.

Vyhláška o kritické informační infrastruktuře je jedním z legislativních pilířů čínského aparátu kybernetické bezpečnosti, k němuž dále patří Zákon o datové bezpečnosti, Zákon o ochraně osobních údajů, výše zmíněné Pokyny ohledně posílení budování internetové civilizace (což lze číst i ve smyslu „civilizovaného internetu“, např. bez kyberšikany,) a Státní platforma pro potírání dezinformací.

S pomocí těchto nástrojů řízení chce Peking zajistit „zářivě jasný“ a „civilizovaný“ internet, kde si budou všichni rovni. K tomu bude přispívat mimo jiné také „standardizace produkce online obsahu, zveřejňování informací a procesu jejich šíření“. Je příznačné, že namísto „potírání dezinformací“ odkazuje čínská terminologie spíše na „potírání fám/nepodložených zpráv“ na internetu.

Nejedná se tedy o boj s dezinformacemi, jak je známe v Evropě (kam se často šíří právě zásluhou Číny a Ruska), ale spíše o nástroj k omezení volného šíření informací, jež mohou „ohrozit stabilitu“, tedy o cenzuru.

Mládež ztrácí socialistickou morálku

Dalším regulačním krokem v čínském digitálním prostoru bylo srpnové nařízení, jež omezuje používání algoritmů k doporučování obsahu, které běžně využívají velké technologické firmy po celém světě.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roman Black Černý a Michal Hošek)

Čínská internetová správa tak na oko vychází vstříc uživatelům, kteří podobně jako v Evropě a jinde po světě mají čím dál větší obavy o vlastní soukromí a nakládání s osobními údaji na internetu. Zároveň se však jedná o další z efektivních nástrojů na „regulaci veřejného mínění“, například tím, že se uživatelům nebudou automaticky objevovat „nejžhavější témata“ a trendy hashtagy.

Mezi nimi se totiž celkem pravidelně vyskytují potenciálně kontroverzní věci, a algoritmy, které tato témata doporučují na základě počtu zhlédnutí, lajků či komentářů (případně placené reklamy), tak přispívají k jejich šíření. Z celkem bezvýznamné kauzy se tak rázem může stát virální senzace, ale i třaskavé společenské téma.

Proto Peking prosazuje, aby byly algoritmy doplněny lidským faktorem (tedy cenzorem), který bude manuálně spravovat žebříčky často vyhledávaných výrazů a populárních témat či nastavovat vyskakování pop-up oken tak, aby „aktivně poskytovala informační obsah, který bude v souladu s hodnotami většinové společnosti“.

Všechny výše popsané kroky směřují k dosažení „internetové suverenity“, kterou čínská vláda v posledních letech prosazuje poté, co se ukázalo, že k jejímu dosažení nestačí vybudování firewallu lidově známého jako „Velká čínská internetová zeď“, za níž jsou mnohé webové stránky a aplikace nepřístupné.

Naprostá většina čínských uživatelů nemá problém zajistit si způsob, jak „přelézat zeď“, čemuž nezabrání ani potenciální digitální železná opona, nicméně to už teď není největší starost čínských internetových autorit. Zdá se, že těžkou hlavu jim dělají spíše samotné čínské masy – mladí Číňané, kteří v kyberprostoru zpravidla tráví velkou část volného času a často ztrácejí tu správnou socialistickou morálku.

Text publikujeme s laskavým svolením serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]