Přesně v den výročí ruského vpádu na Ukrajinu zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí návrh tzv. mírového plánu, jenž by měl pomoci válku zastavit. Ukrajinská strana návrh uvítala, ale zároveň vyzvala Čínu k větší přímé angažovanosti.

Mírový plán, který Čína prezentovala v dokumentu „Postoje Číny k politickému řešení krize na Ukrajině“, obsahuje celkem dvanáct bodů, v nichž je shrnuto vše, co by se mělo udělat, aby došlo k ukončení krvavé války, kterou rozpoutalo Putinovo Rusko. Nicméně některé z bodů v sobě obsahují ruské narativy toho, jak by měl konflikt skončit či jaké důvody k němu vedly.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM: Putinovo fiasko je po roce války zjevné

Nový Týdeník FORUM se vrací k návštěvě amerického prezidenta v Kyjevě. O tom, že šlo o historickou událost, svědčily i…

Prvním bodem, s nímž plán přichází, je respekt suverenity všech zemí. „Je třeba účinně prosazovat suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech zemí,“ píše se v dokumentu. Který zároveň upozorňuje, že „je třeba odmítnout dvojí metr“.

Druhým bodem je apel na „opuštění mentality studené války“ s tím, že by „bezpečnost regionu neměla být dosažena posilováním nebo rozšiřováním vojenských bloků“ a „všechny strany by se měly postavit proti snaze o vlastní bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.

Ve třetím bodě se hovoří o zastavení nepřátelství. Všechny strany musí podle Číňanů zůstat „racionální a uplatňovat zdrženlivost“ a „podporovat Rusko a Ukrajinu v práci stejným směrem a v co nejrychlejším obnovení přímého dialogu“.

Obnovení mírových rozhovorů je čtvrtý bod, který úzce souvisí s bodem předcházejícím.

Jako pátý bod navrhuje čínské ministerstvo zahraničí řešení humanitární krize. „Je třeba vyvinout úsilí ke zvýšení humanitární pomoci do příslušných oblastí, zlepšení humanitárních podmínek a poskytnutí rychlého, bezpečného a neomezeného přístupu k humanitární pomoci s cílem předejít humanitární krizi ve větším měřítku.“ Koordinační roli by v tomto případě měla sehrát OSN.

„Strany konfliktu by měly přísně dodržovat mezinárodní humanitární právo, vyhýbat se útokům na civilisty nebo civilní zařízení, chránit ženy, děti a další oběti konfliktu a respektovat základní práva válečných zajatců,“ poznamenává bod číslo šest.

Sedmý bod vychází ze zkušenosti s ohrožením jaderné elektrárny v Záporoží ruskými jednotkami. „Čína se staví proti ozbrojeným útokům proti jaderným elektrárnám nebo jiným mírovým jaderným zařízením,“ píše dokument, aniž by přímo zmínil, že útok podnikly právě ruské jednotky.

Dále čtěte

Ruská agrese vůči Ukrajině trvá již celý rok. Rusko je izolováno, svět pomáhá napadené zemi

Přesně před rokem v noci na 24. února 2022 vpadla na území suverénní Ukrajiny ruská armáda. Vzduch prořízl zvuk motorů, tankových…

Ke snižování strategických rizik vyzývá osmý bod s důrazem zabránit použití jaderných zbraní. V probíhající válce tímto typem zbraně disponuje výhradně jedna strana, a to Rusko. Čínský návrh se však „staví i proti výzkumu, vývoji a používání chemických a biologických zbraní kteroukoli zemí“.

Hrozící humanitární krizi a hladomor v některých částech světa by mělo usnadnit odblokování vývozu obilí. „Všechny strany musí plně a účinně a vyváženým způsobem provádět Černomořskou obilnou iniciativu podepsanou Ruskem, Tureckem, Ukrajinou a OSN a podporovat OSN v tom, aby v tomto ohledu hrála důležitou roli,“ apeluje čínský návrh.

Bod číslo deset vychází maximálně vstříc Rusku. Čína totiž navrhuje zastavení jednostranných sankcí. S tím úzce souvisí i následující jedenáctý bod, podle kterého by všechny státy „měly vážně udržovat stávající světový ekonomický systém a postavit se proti používání světové ekonomiky jako nástroje nebo zbraně pro politické účely“.

Poslední bod je zaměřen již na poválečnou situaci a zmiňuje nutnost podpory rekonstrukce zničené infrastruktury.

Ukrajinská chargé d’affaires v Pekingu Žanna Leščinska považuje tento čínský návrh za dobré znamení, ale Čína podle ní „musí udělat vše, co je v jejích silách, aby zastavila válku a obnovila mír na Ukrajině“. Měla by aktivně působit na Rusko, aby stáhlo své jednotky.

„Jako strana, která se prohlásila za neutrální, by Čína měla mluvit s oběma stranami. S Ruskem i Ukrajinou, ale nyní vidíme, že Čína s Ukrajinou nemluví. Vidíme, že Čína nepodporuje Ukrajinu v jejím úsilí,“ řekla ukrajinská diplomatka.

Čína se během celého roku, co Putin tuto agresi rozpoutal, zdržuje jakékoliv kritiky Ruska a odůvodňuje to tím, že zaujímá „objektivní a spravedlivý postoj“.