Číňané těžce nesou, že jim svět, či přinejmenším jeho část, dává odpovědnost za to, že se COVID-19 vynořil právě u nich a odtud se nekontrolovaně rozšířil za hranice. Narušuje to momentální linii čínské propagandy, která odvádí pozornost od selhání na počátku epidemie a od toho, že data přicházející z Číny jsou pochybná.

Chen Wen, špičkový čínský diplomat ve Velké Británii, řekl pro BBC, že požadavky na takové vyšetřování jsou politicky motivované a odvracejí pozornost od toho, jak Čína bojuje s pandemií.

Informace o původu nemoci COVID-19 a o tom, jak se začala šířit, by přitom pomohly ostatním zemím řešit problémy, které nákaza přinesla.

Zatím se předpokládá, že se virus objevil na trhu s volně žijícími zvířaty ve městě Wu-chan v listopadu minulého roku.

Zpráva Evropské unie již obviňuje Čínu z šíření dezinformací o krizi. Evropská služba pro vnější činnost (autonomní organizace EU sloužící jako její diplomatický sbor na nadstátní úrovni) uvádí, že Rusko a v menší míře také Čína vytvářejí „cílené příběhy o spiknutí“ v Evropské unii a sousedních zemích.

Americký prezident Donald Trump, poté co si na začátku pochvaloval, jak se s Čínou dobře spolupracuje, na ni teď opakovaně útočí kvůli tomu, jak se zachovala, a stát Missouri dokonce zažaloval čínskou vládu a obviňuje ji, že pro zastavení šíření viru dělá málo.

Telegramy amerického ministerstva zahraničí ukazují, že úředníci velvyslanectví v Pekingu se již dříve obávali o biologickou bezpečnost ve virové laboratoři v čínském Wu-chanu, tedy ve stejném městě, kde se podle dostupných zdrojů nákaza objevila nejdříve.

Prezident Trump sdělil, že se americká vláda zabývá neověřenými zprávami, že virus unikl právě z laboratoře.

Zprávu o diplomatických depeších přinesl list Washington Post. Podle článku se ukazuje, že v roce 2018 byli američtí diplomaté-vědci posíláni na opakované návštěvy do tohoto čínského výzkumného zařízení. Úředníci pak poslali do Washingtonu dvě varování o nedostatečné bezpečnosti v laboratoři.

Článek uvádí, že se pracovníci wuchanského Institutu virologie (WIV) obávali slabin v oblasti bezpečnosti a řízení a vyzvali k další pomoci.

Také tvrdí, že diplomati byli znepokojeni možností, že výzkum probíhající v této laboratoři, týkající se koronavirů u netopýrů, by mohl znamenat novou pandemii podobnou SARS.

Čína se dostala do pasti, protože důvěru by si získala otevřeností. Kdyby ale byla otevřená, ukázalo by se, jak pekingský režim věci hned od počátku uškodil tajením a perzekucí lidí, kteří o problému informovali. Tak se pokouší vylepšovat svůj obraz dalším lhaním a mlžením, což ale rozumný člověk prokoukne. Výsledek je tentýž: Číně nikdo nevěří. Dopady jsou ale horší, protože to komplikuje boj s nemocí. Nakonec si svět poradí i bez Číny, ale se zbytečnými ztrátami na lidech a narušením života společnosti. Kapři v Pekingu si ale nechtějí vypustit svůj vlastní rybník. Místo toho se zřejmě pokusí situace využít nejen propagandisticky, ale také ekonomicky.

Existují obavy, že by nyní Číňané mohli na Západě levně skupovat podniky, které nepřežijí současný ekonomický propad zaviněný po celém světě zavřenými hranicemi a karanténami. Bojovat nejen s virem, ale ještě navíc s více či méně skrytými čínskými ambicemi, je dost náročné. Pokud se ale nechceme jednou probudit jako zaměstnanci čínského komunistického režimu nebo jako jeho bezmocní odpůrci, nic jiného nám nezbývá.