Prezident republiky Petr Pavel FOTO: Zbyněk Pecák, FORUM 24
FOTO: Zbyněk Pecák, FORUM 24
Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který návštěvou dalajlamy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost Číny. Podle čínského velvyslanectví v Praze to v úterý uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien. ČTK se snaží získat vyjádření Hradu.
„Bez ohledu na opakované protesty a důrazný odpor Číny se Pavel vydal do Indie, aby se setkal s dalajlámou. To je ve vážném rozporu s politickým závazkem, který česká vláda přijala vůči čínské vládě. S ohledem na závažnost Pavlova provokativního jednání se Čína rozhodla ukončit s ním veškeré kontakty,“ uvedl Lin.
Prezident Pavel přijel dalajlámovi poblahopřát k 90. narozeninám do Indie, kde tibetský duchovní vůdce pobývá, v rámci soukromé cesty po skončení pracovního programu v Japonsku. Krok tehdy odsoudila čínská ambasáda v ČR s tím, že Pavel ignoroval stanovisko čínské strany a celkovou situaci čínsko-českých vztahů, když na své návštěvě trval. Velvyslanectví zároveň vyzvalo, aby Česko dodržovalo politický závazek jedné Číny.
Na prezidentské úrovni mezi Českou republikou a Čínou v současnosti není žádná přímá komunikace. Oznámení, že Čína přerušuje veškeré kontakty s prezidentem Petrem Pavlem, tak není krokem, který by měnil dosavadní nastavení. Na síti X to v úterý uvedla Kancelář prezidenta republiky v reakci na čínské velvyslanectví.
„Setkání prezidenta republiky s dalajlamou mělo ryze soukromý charakter,“ podotkla prezidentská kancelář. „Na prezidentské úrovni mezi ČR a Čínou v současnosti neprobíhá žádná přímá komunikace, nejde tedy o krok, který by měnil dosavadní nastavení,“ dodal Hrad.
Návštěva prezidenta Petra Pavla v Indii byla soukromá, navštívil dalajlámu, aby mu osobně poblahopřál k významnému jubileu. Čínská strana by tak k návštěvě měla tedy přistupovat, uvedl ve vyjádření pro novináře český ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Za českou diplomacii můžeme zopakovat, že se jednalo se o ryze soukromou návštěvu pana prezidenta, který navštívil dalajlamu, aby mu osobně poblahopřál k jeho významnému jubileu. Čínská strana by k návštěvě měla tedy i tak přistupovat,“ uvedl Lipavský.
Od neúspěšného povstání proti čínské nadvládě v roce 1959 a útěku z Tibetu žije 14. dalajláma v indické Dharamsále v podhůří Himálaje, kde také sídlí tibetská exilová vláda. Peking považuje dalajlámu za separatistu, exilovou vládu neuznává a Tibet bere jako součást čínského území. Dalajláma obvinění ze separatismu odmítá a zdůrazňuje, že prosazuje pro Tibet větší autonomii a ochranu tibetské buddhistické kultury.