Čína: „Růžové bojovnice“ za čistotu internetu bojují za národ. Z přesvědčení a zadarmo

V čínském kybernetickém prostoru se po boku nerůznějších  “maobotů” (prorežimních trollů) objevili noví strážci, či spíše strážkyně národní cti, hrdosti a velmocenských zájmů. Jsou oddané, odhodlané, bojovné, jejich síla tkví ve vytrvalosti. Můžeme je nazývat třeba “růžové dámy” nebo “růžátka”. Tyto ženy se zájmem o literaturu mají za poslední rok na svém kontě pozoruhodná vítězství a ocenění se jim dostává i z oficiálních míst.

Do povědomí veřejnosti se dostaly v červenci minulého roku po lítém dvoutýdenním boji proti plánu režisérky Čao Wej angažovat tchaj-wanského herce Leona Taje do hlavní role v čínském filmu “Není žádná jiná láska” (没有别的爱). Pobouření angažovaných slečen vyvolal jeho vztah k otázce tchaj-wanské nezávislosti: před dvěma lety vystoupil na podporu protestů proti dohodě o volném obchodu mezi ČLR a Tchaj-wanem, jakožto symbolu sbližování obou zemí. Režisérka nakonec nátlaku ustoupila a herce vyměnila, přestože byl film už dokončen. Růžové dámy začaly útočit častěji.

V lednu zaplavily facebookové stránky nově zvolené tchaj-wanské prezidentky vlasteneckými obrázky a tisíci komentáři kritizujícími snahy o tchaj-wanskou nezávislost. V červnu pak zaútočily na francouzskou kosmetickou firmu Lancôme, která si najala hong-kongskou popovou hvězdu Denise Ho, která byla spojována s hong-kongskými protesty v roce 2014 Occupy Central, na svůj propagační koncert. Lancôme posléze se zpěvačkou přerušil spolupráci. Záplavy komentářů na svém instragramovém účtu se po setkání s Dalajlamou dočkala Lady Gaga. Během olympiády v Riu vzaly útokem účty na sociálních sítíchaustralského plavce Macka Horton, poté co obvinil svého čínského kolegu z užívání drog.

K trollování svých cílů na facebooku potřebují pro-režimní aktivistky nejdřívě obejít Velký čínský firewall– ten totiž facebook důsledně blokuje. Musí si tak v boji za větší slávu strany a vlády nutně  osvojit techniky jako VPN, jinak asociované spíše s “nepřátelskými živly”.

Lotus Ruan rozebírá ve svém článku pro Foreign Policy nové formy internetového nacionalismu a fenomén “růžových dam”.

“Růžoví” mají svůj počátek na stránkách Literárního města Ťin-ťiang, internetového fóra určeného ke sdílení vlastní literární tvorby, jež má růžové grafické pozadí. Fórum bylo založené v roce 2013, má 16 miliónů registrovaných členů, z nichž 93  procent tvoří ženy.

Fórum o sobě tvrdí, že patří mezi “nejvlivnější ženské literární webové stránky na pevninské Číně.” Už od počátku své existence na stránkách probíhaly vášnivé debaty. “Ti se stejnými názory se sdružovali do skupin a polemizovali s ostatními.” Podle Gu v roce 2006 správci spustili skryté sekce, kde mohli uživatelé diskutovat o politice.

Zanedlouho se na stránkách vyprofilovala skupina se silnými nacionalistickými názory a začala útočit na každého, kdo s nimi nesouhlasil (nemalou část tvoří studenti a Číňané žijící v zahraničí). Ostatní uživatelé jim začali říkat “růžátka” (čínsky šiao fen-chung 小粉红, v anglickém jazyce se o nich píše jako o “little pinks”). Zahraniční sociální sítě začaly hromadně bombardovat v roce 2016, přičemz čínští uživatelé internetu musí k takovým útokům nejdříve překonat Velký čínský firewall, jenž blokuje zahraniční sociální sítě jako facebook či twitter.

Na západě jsou méně známí, než jejich kolegové padesátníkoví maoboti, kteří na internetu vychvalují vládnoucí komunistickou stranu (a kteří jsou za svou snahu, alespoň nějakým způsobem, placeni). Růžoví se realizují výhradně, dobrovolně a s nadšením v kybernetickém prostoru. Zatímco část padesátníkových maobotů může ve skutečně pracovat na úřadech, růžové dámy jsou především mladé ženy, žijící buď v Číně nebo v zahraničí, které upřímně věří, že mají povinnost chránit svou zemi před nevhodnými názory a nežádoucí kritikou.

The Economist na příkladu několika nedávných kampaní ukázal rozdíl mezi nacionalismem růžátek a nacionalistickými projevy jejich provládních kolegů.

Postoj růžových se liší od široce sdíleného nacionalismu čínské společnosti. Drtivá většina Číňanů nesouhlasí s nezávislostí Tchaj-wanu nebo Hong-kongu. Avšak pouze malá část reaguje na sebemenší provokaci kybernetickými výlevy. Mnoho lidí považuje růžové za extrémisty, ti si však mezitím získali vlivné spojence. Svaz komunistické mládeže, který je sám asociován s růžovou barvou, vychválil růžové dámy za jejich vlastenectví. Na svém oficiálním mikroblogu prohlásil, že jsou to “naše dcery, naše sestry, dívky, které milujeme.”

Podpora “růžových” ze strany Svazu čínské komunistické mládeže přichází ve chvíli, kdy se prezident Si Ťin-pching snaží omezit jeho moc. V rámci ohlášené reformy se počítá se snížením svazáckého rozpočtu o 50 %. Prezident také využívá protikorupční kampaně, aby ve straně snížil vliv tzv. “svazáků” (neboli tchuan-pchaj , 团派), frakce, jejíž členové se rekrutují z řad Svazu čínské komunistické mládeže. Tato skupina tvořila donedávna vlivnou politickou kliku. Například bývalý prezident Chu Ťin-tchao byl prominentním tchuan-pchaj. Za známku úpadku moci svazácké frakce  se považuje to, že jeho vysoce postavený spolupracovník Ling Ťi-chua byl nedávno odsouzen k doživotnímu trestu v korupční kauze.

Oiwan Lam z Global Voice na počátku měsíce srpna informoval o plánech prezidenta Si Ťin-pchinga na proměnu Svazu komunistické mládeže v údernou sílu, jejíž cílem má být ovlivňování veřejného mínění na internetu, zvláště pak mezi mladými lidmi.

“Reformní plán z 2. srpna navržený Komunistickou stranou Číny, se zaměřuje na komunikaci na internetu a usiluje o proměnu byrokratické organizace na internetové agitační hnutí, jež má “posílit víru mládeže v KS Číny a naplnit ji nadšením pro věc obrození čínského národa.”

Reforma zároveň přichází krátce poté, co ústřední komise pro disciplínu (obávaný nástroj personálních čistek) provedla v rámci svazu mládeže korupční vyšetřování, na jehož základě vydala počátkem roku zničující prohlášení. Kritizovala v něm svazáky za nevhodné pracovní metody jako je formalismus, nadbytečná byrokracie, nepotismus a přílišné zaměření na zábavu.

Oiwan Lam píše, že proměna kamenné instituce v online agitační organizaci se nestala přes noc. Už v roce 2015 se liga pokusila naverbovat 20 procent svých členů jako internetové dobrovolníky, aby šířili “pozitivní energii” a očistili internet. Podle reformního plánu má svaz nadále posilovat své “internetové inženýrství” a proměnit organizaci ve Svaz komunistické mládeže “internet plus”.

Co přesně může znamenat termín “internet plus” rozebírá Paj Sin ve svém komentáři na iYouPort, nezávislém internetovém portálu.

V plánu je naverbovat  20 miliónů mladých dobrovolníků, kteří by fungovali v rámci kreditního systému. Kredity by byly ohodnoceny na základě jejich dobrovolné práce (zapojení se do internetových útoků, nebo do schůzí). Kredity pak mají být odměněny bonusy, jako jsou například přístup k startupovým dotacím, nebo ke zlevněným letenkám.

Převzato ze serveru sinopsis.cz

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner