Komunistická Čína opět jednou poučovala zbytek světa o suverenitě zemí. Ta v jejím pojetí vypadá tak, že se na jednu stranu nikdo nesmí zajímat o stav lidských práv v Číně, a na stranu druhou by si svět od Číny měl nechat mluvit do toho, s kým se na domácí půdě budou či nebudou setkávat politické špičky jednotlivých zemí. Kdykoliv si pak někdo dovolí přijmout kohokoli, kdo dálněvýchodní despocii není po chuti, čelí následně hněvu a nejrůznějším pohrůžkám.

Nejnověji si tuto pseudodiplomatickou litanii na čínský způsob vyposlechlo Německo po setkání jeho ministra zahraničí Heiko Maase s předním hongkongským aktivistou Joshuou Wongem v Berlíně. Peking doslova vzkázal, že žádná cizí země nemá právo vměšovat se do vnitřních záležitostí Číny. V tom má nepochybně pravdu, jen důvod k takovému upozornění chybí. Německo se setkáním s Wongem ani v nejmenším nezajímalo o žádné „vnitřní záležitosti Číny,“ nýbrž o dodržování lidských práv v Číně, což jsou dvě naprosto odlišné věci. „Lidská práva jsou základem lidské důstojnosti, tvoří nutný předpoklad svobodných společností v celém světě a jsou nedělitelná ve svém obsahu i územním rozsahu,“ píše se v české koncepci podpory lidských práv, založené na Všeobecné deklaraci lidských práv. Ta se pochopitelně vztahuje i na obyvatele Hongkongu i na pevninské Číňany.

Wong, který patří k hlavním osobnostem prodemokratického hnutí v Hongkongu, se v pondělí vydal na cestu do Německa a Spojených států s cílem přitáhnout pozornost světa k boji lidí v Hongkongu za demokratické reformy a svobodné volby. Týž den se také sešel v německé metropoli s Maasem na akci pořádané německým deníkem Bild.

Čína je „extrémně znepokojena“ tím, že Německo dovolilo hongkongskému aktivistovi Wongovi návštěvu země a setkání s ministrem zahraničí, prohlásila mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing. „Peking s tím rezolutně nesouhlasí a předložil německé straně oficiální protest,“ pravila. „Situace v Hongkongu je vnitřní záležitostí Číny a žádná zahraniční vláda, organizace či jednotlivec nemají právo se do ní vměšovat,“ dodala Chung s tím, že jakékoli snahy rozštěpit Čínu jsou předem odsouzeny k neúspěchu.

V bývalé britské kolonii Hongkongu, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, se už několik měsíců konají rozsáhlé demonstrace. Lidé začali původně protestovat proti návrhu zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny, jejž propekingská správkyně Hongkongu Carrie Lamová minulý týden slíbila stáhnout. Protesty ale pokračují a jejich účastníci požadují vyšetření údajných násilností ze strany policie při demonstracích, propuštění zadržených a obecnější demokratické reformy, včetně svobodné volby správce Hongkongu.

(S využitím ČTK)