Čínská agresivita vůči Západu stoupá a její součástí je i vědecká špionáž provozovaná čínskými vědci a studenty. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Čínské cyklistky a zlaté medailistky Čung Tchien-š‘ a Pao Šan-ťü vzbudily minulý týden jistou pozornost, když při ceremoniálu předávání medailí měly připnuté odznaky s podobiznou bývalého vůdce Mao Ce-tunga, píše BBC.com.
Taková gesta jsou během soutěží nebo medailových ceremoniálů zakázána. Nyní Mezinárodní olympijský výbor sdělil, že od Čínského olympijského výboru obdržel ohledně politického gesta sportovkyň „vysvětlení“.
Čína oznámila, že její sportovci již nebudou při medailových ceremoniálech na olympijských hrách v Tokiu politické odznaky nosit. „Ohledně Číny jsme obdrželi vysvětlení a sportovci byli varováni,“ řekl Christian Klaue, ředitel MOV pro firemní komunikaci a veřejné záležitosti. „Dostali jsme také ujištění, že se to nebude opakovat. Tím MOV považuje tento případ za uzavřený.“
Článek 50 olympijské charty říká, že „v olympijských areálech, místech konání nebo jiných prostorách není povolen žádný druh demonstrace nebo politické, náboženské či rasové propagandy“. Minulý měsíc byla zmírněna pravidla a nyní umožňují sportovcům „vyjadřovat své názory“ před a po soutěži. To třeba sportovcům dává možnost, aby pokleknutím upozornili na rasismus, aniž by jim hrozil postih. Nadále však platí zákazy gest a prohlášení během soutěže nebo při medailových ceremoniálech.
Mao Ce-tung vládl Číně železnou rukou od roku 1949 až do své smrti v roce 1976. Byl zodpovědný za jednu z největších humanitárních katastrof v dějinách, když jeho kampaň Velký skok vpřed, zaměřená na modernizaci čínského zemědělství a průmyslu, vedla k rozsáhlému hladomoru a smrti až 45 milionů lidí.
V 60. letech 20. století byly v Číně vyrobeny miliardy odznaků předsedy Maa. Nosily se během kulturní revoluce na důkaz loajality k Maovi, ale běžné jsou dodnes.
