Také zahraniční firmy působící v Číně budou brzy muset počítat s permanentním hloubkovým dohledem. Obchodní komora EU v Pekingu upozorňuje, že evropské firmy nejsou na nic podobného vůbec připravené.

„Nepřekračujte povolenou rychlost a nejezděte pod vlivem alkoholu. Neohrožujte váš sociální kredit,“ hlásají cedule na kraji silnice. Už brzy by podobné nápisy mohly varovat zahraniční firmy, aby dodržovaly ekologické limity, řádně odváděly daně a předávaly státu požadované informace.

Čína hodlá na podzim v testovacím režimu rozšířit svůj systém sociálního kreditu nově i na firmy. Do roku 2020 má tento bodový systém běžet v celé zemi, přičemž jej čínský režim plánuje dál rozvíjet. Zamýšleným účelem kreditního systému je rozdělovat lidi na dobré a špatné občany a podobně nálepkovat i firmy.

„Ohrožení sociálního kreditu“ – jak čínská státostrana ve svém newspeaku nazývá odklon od práva a jeho nahrazení neustálým a všudypřítomným šikanováním lidí – už od zavádění předmětného systému pocítily v praxi miliony lidí.  Podle zprávy režimní hlásné trouby „Global Times“ už komunistický státní aparát s odkazem na problém se sociálními kredity více než v jedenácti milionech případů upřel cestujícím letenku a více než čtyřem milionům Číňanů odmítl prodat jízdenku na vysokorychlostní vlak. Tyto údaje se vztahují na období do konce dubna.

Firmy tento systém může snadno položit, varuje předseda obchodní komory EU v Pekingu Jörg Wuttke. Systém má vyhodnocovat obrovské objemy dat obsahující informace o produkci, vypouštění emisí, původu dodavatelů, a dalších – celkem půjde o 300 kritérií.

Výsledné hodnocení pak dají komunisté firmám náležitě pocítit. Za vysoký počet bodů je odmění nižší daňovou sazbou, lepšími podmínkami úvěrů, snazším přístupem na trh a dalšími výhodami, popisuje unijní komora.

Nižší stav bodového účtu bude mít za následek pravý opak a komunistický aparát za to firmě i zabrání v přístupu na trh. Znalci ovšem odhadují, že se firmy přizpůsobí. „Jestliže totiž nějaký nadnárodní koncern působí v Číně, znamená to, že už beztak přistoupil na celou řadu omezení, která by v žádné jiné zemi neakceptoval,“ citoval server Deutsche Welle Steve Tsanga z Čínského institutu Londýnské univerzity.

Některé mezinárodní letecké linky tak už jen na základě požadavku Pekingu změnily označení pro Tchaj-wan. Hotelový řetězec Marriott učinil totéž. Letecká společnost Cathay Pacific zas na nátlak čínské vlády vyměnila manažera v Hongkongu, jmenoval příklady Tsang. „Jestliže má nějaká firma dobré důvody v Číně zůstat, kreditní systém už ji neodradí,“ uzavírá Tsang v rozhovoru pro Deutsche Welle.

O způsobu fungování systému společenského kreditu, který v podstatě vychází z Marxismu-Leninismu, a v němž jde o ovládání společnosti, podle odhadů německé obchodní komory v Pekingu nemá tušení zhruba sedm z deseti německých firem. Stejně je tomu ale i v případě systému pro hodnocení jednotlivců, který je v provozu bez ohledu na to, že většina sledovaných nemá o jeho fungování ani tušení. Zajímavý je ovšem následující, zcela nekritický  postřeh ze zprávy hospodářské komory EU. „V některých ohledech přináší i dobré zprávy. Plně automatizovaný systém sledování by mohl zajistit, že se všemi firmami bude zacházeno stejně,“ jmenuje zpráva jako hotovou věc domnělou výhodu, v níž jistě nevěří ani její autoři.