Předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal / FORUM 24
NÁZOR / Šéfka Trikolory Zuzana Majerová předvedla běžné představení opakované kolem dokola našimi pseudovlastenci. O Rusku nepadne jediné zlé slovíčko, ta jsou vyhrazena pro Ukrajinu a pro ty, kdo jí pomáhají. Majerová zveřejnila úryvek z televizní debaty s europoslancem Ondřejem Krutílkem (ODS), aniž by se namáhala tam dát, na jaký jeho výrok reaguje a co jí odpověděl. Zbyl jen monolog paní s vytřeštěným pohledem, ironizujícím tónem hlasu a velmi nechytrými názory.
Monolog by se hodil do nějaké čítanky zavádějících klišé a manipulací. „Já od počátku a SPD s Trikolorou od počátku říkáme, že to není naše válka a že se do ní nemáme nechat vtáhnout. stejně tak i co se tohoto týče, my tady sledujeme poslední měsíce, jak ukrajinští mladí muži, ale to je jedno, jaká je to věková kategorie, utíkají za hranice, aby nemuseli nastoupit, protože to nevnímají jako svou válku. Víte, já jsem dneska ráno poslouchala video mladého ukrajinského kluka, který posílá zprávu své mámě a říká jí, že on do té války nechtěl,“ vykládá Majerová o něčem, co jsme neviděli a nemůžeme si to ověřit.
„Pan Krutílek tady sice mluví o nějakých morálních povinnostech, pane Krutílek, když to není moje válka, nemám žádnou morální povinnost a zcela zjevně to, jak Ukrajina se staví na těch východních hranicích a zakarpatské, kdy opravdu jezdí a dělají náhony na lidi, které verbují do války, máte pocit, že toto je v pořádku? Do posledního Ukrajince? Já v žádném případě, v žádném případě nikdy nepodpořím, aby do války, jakékoliv války, která není v zájmech mé vlastní země, ale tudíž i země kohokoli, byli verbováni lidé, kteří si válku nepřejí,“ vykládala své rozumy v televizi Majerová a pochlubila se tím na svém Facebooku.
Je to pořád kolem dokola. Tvrzení, že válka na Ukrajině není „naší válkou“, ignoruje fakt, že agresivní chování Ruska představuje hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, včetně České republiky. Ruská invaze porušuje mezinárodní právo a suverenitu nezávislého státu, což je precedent, který může ohrozit stabilitu dalších zemí, včetně těch v NATO. Česko jako člen NATO a Evropské unie má zájem na zachování bezpečnostního prostředí, které brání šíření autoritářských režimů a vojenské agrese. Podpora Ukrajiny není jen aktem solidarity, ale strategickým krokem k ochraně vlastních zájmů. Pokud by Rusko uspělo na Ukrajině, mohlo by to posílit jeho rozpínavé ambice, což by přímo ohrozilo středoevropské země včetně Česka.
Majerová zmiňuje mladé Ukrajince, kteří opouštějí zemi, aby se vyhnuli odvodu. Tento argument je dost zjednodušující a selektivní. Ano, někteří Ukrajinci se odvodu vyhýbají, což je pochopitelná lidská reakce na válečný stres a strach o život. Nicméně statisíce Ukrajinců, mužů i žen, dobrovolně brání svou zemi, a to i za cenu obrovských obětí. Jinak by Ukrajina dávno padla. Podle zpráv z roku 2024 se ukrajinská armáda stále těší značné podpoře obyvatelstva, a dobrovolnické jednotky i civilní iniciativy ukazují odhodlání bránit vlast. Majerová opomíjí kontext, že Ukrajina čelí existenční hrozbě a mobilizace je reakcí na brutální agresi, ne nějakou vášní bojovat pro nic za nic.
Majerová odmítá morální povinnost pomoci Ukrajině s tím, že tato válka neslouží naším zájmům. Tento postoj je však v rozporu s hodnotami, na kterých stojí moderní evropská společnost. Česká republika má historickou zkušenost s appeasementem a opuštěním spojenců, jako byla mnichovská dohoda v roce 1938. Odmítnutí pomoci Ukrajině by znamenalo opakování chyb minulosti, kdy pasivita vůči agresorovi vedla ke katastrofě pro nás i celý svět.
Majerová kritizuje ukrajinskou mobilizaci a zmiňuje „náhony“ na lidi, kteří nechtějí bojovat. Mobilizace v době války je standardní praxí většiny zemí čelících existenční hrozbě. Ukrajina, která bojuje proti početně a technologicky silnějšímu protivníkovi, nemá jinou možnost než mobilizovat své obyvatelstvo. Případy přílišného tlaku na odvedence, pokud se vyskytují, jsou spíše výjimkou než pravidlem a jsou často přeháněny proruskou propagandou, která má zájem podkopat ukrajinskou morálku. Majerová však nezmínila, že Rusko samo používá mnohem brutálnější metody, včetně nucené mobilizace v okupovaných oblastech a posílání špatně vycvičených vojáků na frontu.
„Do posledního Ukrajince.“ Tento výrok je manipulativní a zveličující. Podpora Západu, včetně Česka, není o „boji do posledního Ukrajince“, ale o poskytnutí prostředků, aby se Ukrajina mohla bránit a minimalizovat ztráty. Bez vojenské a ekonomické pomoci by Ukrajina čelila rychlé porážce, což by vedlo k masivním ztrátám na životech, okupaci a potenciálním válečným zločinům, jaké jsme viděli v Buči či Mariupolu. Majerová navíc ignoruje, že Ukrajinci sami žádají o pomoc, aby mohli pokračovat v boji za svou svobodu.
Postoj Zuzany Majerové a její Trikolory je postaven na izolacionismu a krátkozrakém pohledu na národní zájmy. Válka na Ukrajině není jen „cizí konflikt“, je zkouškou evropské solidarity a bezpečnosti. Odmítání podpory Ukrajiny by oslabilo českou pozici ve světě a zvýšilo by riziko další ruské agrese. Morální a strategická odpovědnost Česka spočívá v podpoře Ukrajiny, nikoli v pasivitě, která by mohla být pohromou pro celou Evropu.
Ale chápeme, že činovníci některých politických útvarů se ruského vlivu a nejspíš ani případné ruské okupace nebojí. Třeba si myslí, že by si naopak polepšili.
