Čínská národní strategie propojování vojenského a civilního sektoru otevírá armádě přístup ke špičkovým technologiím. Vědci z ČLR těží z neomezeného přístupu k západnímu strategickému výzkumu.
Mezi prioritami čínské vojenské vědy jsou biologie a možnosti jejího propojení s umělou inteligencí: velké peníze proudí z Ústřední vojenské komise na výzkum mozku a biologických i biomimetických materiálů. S výzkumem lidského genomu mimoděk pomáhají čínské armádě i západní univerzity, když nechávají čínské badatele pracovat ve svých týmech.
Čínská vláda se drží strategie “propojení vojenského a civilního sektoru”. Ta mimo jiné umožňuje Čínské lidově osvobozenecké armádě (ČLOA) sponzorovat vědecký výzkum ve strategicky důležitých oblastech, jako jsou např. biotechnologie či genové inženýrství.
Již před rokem australský badatel Alex Joske ve své studii upozorňoval na to, že čínští vědci, kteří bez jakýchkoli omezení studují na Západě, jsou často napojeni na ČLOA. Vědomosti, které získají v mezinárodních týmech na špičkových světových pracovištích, mohou využít nejen k obohacení čínské vědy, ale také čínské armády. Nyní dva američtí experti na národní obranu, Elsa B. Kania a Wilson Vorndick na webu DefenseOne publikovali článek, který zmiňuje některé z oblastí, na něž se čínský armádní výzkum v posledních letech zaměřuje.
Jednou z priorit je pro čínskou armádní vědu biologie. Ta je rovněž jednou ze sedmi „nových domén vojenství“, které ve své knize Nové výšiny války z roku 2017 jmenoval generál ve výslužbě a bývalý rektor Univerzity národní obrany Čang Š‘-po. Ten například hovoří o využití biotechnologií k „přesně mířeným rasovým genetickým útokům“. Autoři článku uvádějí několik dalších příkladů, kdy osobnosti působící na špičkách čínské armádní hierarchie a vojenských věd hovořili či psali o nových směrech inovace ve vojenství. K těm podle všeho patří v první řadě právě biologie a možnosti jejího propojení s dalšími obory, jako je např. výzkum a vývoj umělé inteligence. Jen v posledních třech letech Ústřední vojenská komise financovala projekty v oblasti výzkumu mozku, biometrických systémů, biologických a biomimetických materiálů nebo např. projekty zkoumající možnosti zlepšení lidské výkonnosti a podobně,
Dalším odvětvím, kde lze Čínu považovat za světového lídra, je propojení biotechnologií s umělou inteligencí. Ta je potřeba mimo jiné pro analýzy obrovských objemů dat pro výzkum lidského genomu. Výsledky by měly potenciální využití pro technologie, jako je CRISPR interference, tedy genové modifikace u lidí. V roce 2016 čínská vláda založila Národní genovou banku, která je největší na světě a spravuje ji společnost BGI (Beijing Genomics Inc.), jež se dlouhodobě a systematicky věnuje sběru genetického materiálu a dat nejen v Číně, ale i v Austrálii a USA. Např. její pobočka v Kalifornii, o niž se již právě z důvodů národní bezpečnosti zajímají někteří američtí zákonodárci, má uzavřené smlouvy o spolupráci s řadou významných institucí, včetně Kalifornské univerzity či Dětské nemocnice ve Filadelfii. Kromě kontroverze, již mnozí spatřují v masivním sběru genetického materiálu Američanů čínskou firmou, je také známo, že BGI se podílela na vynuceném sběru genetických dat Ujgurů. Navíc prokazatelně spolupracuje se Státní univerzitou obranných technologií spadající pod ČLOA. V závěru článku v DefenseOne tak autoři lakonicky varují, že „při nedostatečné transparentnosti a nejistých etických zásadách v případě čínského výzkumu se rapidně zvyšuje riziko technologických překvapení.“
Nedávno svět šokoval pokus čínského vědce Che Ťien-kchueje, který jako vůbec první na světě geneticky upravil lidská embrya pomocí technologie CRISPR interference. Čínské instituce se poté, co mezinárodní vědecké instituce vyjádřily jednoznačný odpor, od jeho činnosti distancovaly. Čína dokonce reagovala zpřísněním legislativy upravující genetické pokusy na lidech, podle mnohých odborníků však není vyloučeno, že ve skutečnosti jednal se souhlasem nebo přímo podporou čínské vlády.
V každém případě nejvíce pokusů s technologií CRISPR interference se dosud provedlo v Ústřední vojenské nemocnici v Pekingu. Velký podíl na výzkumech má Armádní akademie vojenského lékařství, která byla nedávno začleněna pod Akademii věd ČLOA. Ta se zaměřuje právě na vědeckou a technologickou inovaci pro armádní účely. Jedna z disertačních prací, které zde byly v roce 2016 obhájeny, se např. zabývala výzkumem možností zlepšení lidského výkonu a jako jednu z nejefektivnějších technologií zmiňovala CRISPR interferenci spolu s mozkovou stimulací.
