Vladimir Putin a Si Ťin-pching FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Čínský mírový plán by mohl být základem urovnání konfliktu na Ukrajině, prohlásil po druhém dni jednání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem ruský prezident Vladimir Putin. Dosud však nevidí ochotu Západu a Kyjeva jednat; Západ chce podle šéfa Kremlu bojovat „až do posledního Ukrajince“. Si označil čínský postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu za nestranný. Čína se podle něj snaží aktivně pomáhat tomu, aby obě znepřátelené strany uzavřely příměří a začaly spolu jednat. Peking se zasazuje o „mír a dialog“, zdůraznil Si.
Rusko vojensky Ukrajinu napadlo na konci loňského února, Kyjev má při své obraně podporu západních zemí.
Putin a Si vydali společné prohlášení proti „všem jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN, kde Rusko i Čína patří mezi pět stálých členů s právem veta. Vyzvali také Spojené státy, aby přestaly rozvracet globální strategickou stabilitu, a varovali před zhoršováním krize na Ukrajině a jejím přechodem do „nekontrolovatelné fáze“.
Prohlášení Moskvy a Pekingu „se nezmiňuje o skutečnosti, že v posledním roce zažíváme ve světě útočnou válku, nebo jak by se to dalo jinými slovy nazvat; jako by tato válka celý rok vůbec nebyla“, upozornila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která nad jednáním v Kremlu vyjádřila zklamání. Čínský plán urovnání konfliktu označila za poziční dokument, ve kterém není pojmenovaný útočník ani oběť a který proto nemůže znamenat „skutečný příspěvek na cestě k míru“. Čína má přitom coby stálý člen RB OSN mimořádnou odpovědnost, zdůraznila.
Putin a Si podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Si přitom ocenil „konstruktivní jednání“ s Putinem a hovořil o rozšíření obchodní a ekonomické spolupráce s Ruskem. Čína chce například do Ruska dodávat více elektroniky, řekl. Čínský prezident také pozval Putina v letošním roce do Číny.
Putin již na začátku jednání ujistil, že Rusko je připraveno uspokojit energetický hlad čínské ekonomiky spolehlivými dodávkami ropy a plynu. Objem obchodu mezi Čínou a Ruskem loni dosáhl podle Putina rekordních téměř 190 miliard amerických dolarů (asi 4,2 bilionu Kč) a letos by měl překročit 200 miliard. Moskva je také připravena pomoci čínským firmám nahradit západní společnosti, které opustily ruský trh kvůli konfliktu s Ukrajinou.
„Celkový objem dodávek plynu (do Číny) do roku 2030 bude nejméně 98 miliard metrů krychlových plus 100 milionů tun zkapalněného zemního plynu,“ řekl dnes Putin. Loni dosáhly dodávky suroviny plynovodem Síla Sibiře z ruského Dálném východu do Číny maxima – 15,5 miliardy metrů krychlových.
Ruský prezident také tvrdil, že jsou dohodnuty prakticky všechny parametry dohody o novém plynovodu Síla Sibiře-2. „Je to 50 miliard metrů krychlových plynu spolehlivých a stabilních dodávek z Ruska,“ řekl v narážce na roční kapacitu chystaného plynovodu, který povede z Ruska přes Mongolsko do Číny.
Surovinová velmoc Rusko se po zhroucení evropského odbytiště kvůli své válce proti Ukrajině stále více orientuje na Asii a Čína získává od Ruska energetické suroviny se slevou. Ruský vývoz plynu do Číny je stále jen zlomkem rekordních 177 miliard metrů krychlových, které Rusko dodalo do Evropy v letech 2018-2019, poznamenala agentura Reuters. Od začátku ruské války proti Ukrajině loni v únoru se objemy vývozu ruského plynu do Evropy zmenšily a v roce 2022 činily asi 62 miliard metrů krychlových.
Návštěva Moskvy, která oficiálně skončí ve středu, představuje první zahraniční cestou čínského vůdce po jeho únorovém znovuzvolení. Obě strany označily Siovu třídenní cestu do Moskvy za příležitost k prohloubení deklarovaného „přátelství bez hranic“.
Zatímco Čína se snaží vystupovat jako potenciální mírotvorce v konfliktu vyvolaném Ruskem na Ukrajině, Siova návštěva také zdůraznila stále užší vztahy mezi Moskvou a Pekingem, poznamenala agentura Reuters. Zároveň upozornila, že s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským možná bude Si Ťin-pching po návratu z Moskvy hovořit pouze telefonicky.
