Vědecká studie ukázala, že pokud by čínský režim zakročil o několik týdnů dříve, mohl koronavirus porazit už v samotném zárodku. Místo toho zpočátku šikanoval lékaře a vědce a tajil informace. Dnes se čínská propaganda snaží odvrátit pozornost od selhání vlády a vykresluje ji jako zachránce, velkoryse pomáhajícího Evropě.

Slovenský deník SME informoval o šokující březnové studii univerzity v Southamptonu, poukazující na fatální selhání čínských úřadů v počátku boje s koronavirem. Vědcům se podařilo zjistit, že pokud by čínská vláda vypuknutí nákazy neututlávala a zakročila dříve, mohlo se šíření viru snížit až o 95 procent. Po celém světě by tak dnes neumíraly tisíce lidí a nákazu by bylo dokonce možné izolovat v zemi původu.

Podcenění rizika

Ze závěrů vědeckého výzkumu vyplývá, že kdyby čínské úřady zakročily proti šíření nebezpečného viru o jeden týden dříve, případů nákazy by bylo o 66 procent méně. Pokud by začaly situaci řešit o dva týdny dříve, počet nakažených by klesl o 86 procent.

V případě, že by čínský režim nečekal tři týdny, ale konal hned, nakažených by bylo podle výsledků studie o 95 procent méně, což svědčí o mimořádné agresivitě tohoto viru. To by výrazně snížilo riziko šíření nákazy za hranice.

Čínská propaganda se však snaží odvrátit pozornost od selhání vlády. Státní média poplatná komunistické straně se snaží vykreslit Peking jako zachránce, který si s koronavirem šikovně poradil na domácí půdě a nyní velkoryse pomáhá Evropě.

Režim sabotoval vědce

Kritici však poukazují na to, že Čína nejprve umlčovala lékaře, vědce a novináře, kteří na nový virus upozornili už loni v prosinci. Režim mohl proti šíření nákazy zakročit mnohem dříve. Místo toho zavřel špičkovou laboratoř v Šanghaji, která jako první popsala genom viru, píše deník South China Morning Post.

Vědci pracující v laboratoři netušili, proč se zařízení zavírá. Čínská novinářka poukázala na to, že důvodem byla skutečnost, že laboratoř zveřejnila informace o viru dříve než čínské úřady.

Režim šikanoval i lékaře, kteří na nákazu upozorňovali. Ředitelka Wuchanské centrální nemocnice Aj Fen koncem prosince zveřejnila na sociální síti WeChat informace o novém typu koronaviru. Úřady jí nařídily, aby je dále nerozšiřovala.

Podobně dopadl lékař Li Wen-liang, který na stejné sociální síti upozorňoval kolegy, že nový koronavirus je podobný SARS. Následně byl předvolán k výslechu a úřady ho obvinily ze šíření lživých informací. Musel podepsat dokument, podle něhož jím zveřejněné zprávy „vážně narušily společenský řád“, a slíbit, že ve své činnosti přestane. O pět týdnů později na virovou infekci zemřel, když se mu předtím úřady omluvily.

Osm lékařů bylo zatčeno a počátkem ledna vyslýcháno, když poukazovali na koronavirové nebezpečí. Byli obviňováni z „protiprávních činů, šíření fám a narušování sociálního pořádku“.

Peking tak během několika týdnů nečinnosti a zadržování informací umožnil nekontrolovatelné šíření nákazy i za hranice země. A nyní vydělává na tom, že virem zkoušené Evropě prodává nedostatkové zdravotnické prostředky včetně roušek a rychlotestů.

Virus Komunistické strany Číny

Deník SME v této v souvislosti popisuje spor o název nového koronaviru, který ještě v únoru neměl jméno. Mnozí mu přisoudili přívlastek „čínský“, protože právě z území Číny se rozšířil do celého světa.

Dále čtěte

Martin Hála: Pan Hamáček je s čínskými zájmy v ČR spojen dlouhodobě

Sinolog Martin Hála se dlouhodobě věnuje sledování poměrů v komunistické Číně a také čínské propagandě. Za své připomenutí aktivit Pekingu…

Vědci i Světová zdravotnická organizace (WHO) varovali, že takové označení je škodlivé. Mimoděk totiž naznačuje, že vinu za vznik a šíření nákazy nese čínský národ. Od 11. února má proto virus přesné pojmenování: SARS-CoV-2. Nemoc, kterou způsobuje, vědci pojmenovali Covid-19.

Tento přístup používání neutrálních názvů odmítá americký prezident Donald Trump, který opakovaně používá termín „čínský virus“. Trumpa se v této věci zastávají i média, která jsou k němu jinak mimořádně kritická.

Deník Washington Post poznamenává, že prezidentem používané označení je technicky správné. „Říkejme mu ale raději virus Komunistické strany Číny. Je to přesnější a nedotýká se to všech Číňanů. Pouze těch, kteří si to zaslouží,“ podotýká komentátor Josh Rogin.

„Jsou lepší způsoby, jakými bojovat proti čínské propagandě, než když Trump hovoří o čínském viru?“ ptá se Rod Dreher, komentátor magazínu American Conservative, a zároveň si odpovídá.

„Jistě jsou. Ale bojovat proti ní musíme. Toto nám nezpůsobili Číňané, ale čínská komunistická strana. Nejprve tamní režim šikanoval vlastní občany a nyní šikanuje zbytek světa. Číňané byli první oběti. Nyní pro nekompetentnost a zákeřnost čínského režimu trpí celý svět,“ uzavírá komentátor.

Jak Peking týdny ututlával neutajitené

Web Axios zveřejnil časovou osu, která zachycuje, jak se šířil koronavirus v Číně a jak se tamní úřady snažily situaci co nejdéle ututlávat.

10. prosinec 2019: Wej Kuej-sien, první známý pacient s onemocněním Covid-19, začíná pociťovat příznaky nemoci.

16. prosinec 2019: Pacienta přijímají do nemocnice ve městě Wu-chan s oboustrannou infekcí plic. Zaměstnanci nemocnice zjistili, že pracoval na místním trhu se zvířaty, který je spojován s vypuknutím nákazy.

27. prosinec 2019: Zdravotnické úřady ve Wu-chanu už vědí, že nemoc způsobuje nový korovinavirus.

30. prosinec 2019: Ředitelka Wuchanské centrální nemocnice Aj Fen zveřejňuje informace o novém koronaviru na sociální síti WeChat. Dostává za to pokárání a úřady jí nařizují, aby informace o nákaze nerozšiřovala.

30. prosinec 2019: Lékař z Wu-chanu Li Wen-liang také informuje Číňany na sociální síti WeChat. Upozorňuje, že nový koronavirus je podobný SARS. Úřady ho následně předvolají k výslechu.

31. prosinec 2019: Čína informuje Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) o případech neznámého onemocnění.

1. leden 2020: Výslech dalších osmi lékařů, kteří informovali o novém koronaviru.

1. leden 2020: Úředník v provincii Chu-pej (jejíž metropolí je Wu-chan) nařizuje laboratořím, kterým se již podařilo identifikovat základní parametry viru, aby netestovaly další vzorky a ty dosavvadní zničily.

9. leden 2020: Čína oznamuje, že zmapovala genom nového viru. Ve skutečnosti se to čínským vědcům podařilo již o týden dříve, informaci však nesměli zveřejnit.

13. leden 2020: První potvrzený případ nákazy za hranicemi Číny v Thajsku.

18. leden 2020: Začínají oslavy čínského lunárního Nového roku. Ve Wu-chanu se na slavnostech scházejí desetitisíce lidí.

19. leden 2020: Peking do Wu-chanu posílá epidemiology.

23. leden 2020: Vyhlášení karantény. Wu-chan a tři další města jsou zcela izolována. Wu-chan v tomto čase opouští asi pět milionů lidí, které nikdo neotestoval na onemocnění COVID-19.