Čínští komunisté využili koronavirus k vyřizování svých účtů. Mezitím zamořili svět

TASR

Čínský prezident Si Ťin-pching při návštěvě nemocnice | FOTO: TASR

Mezi mnoha spikleneckými teoriemi, které se přemnožily kolem pandemie koronaviru, existuje jedna související spíše s vnitropolitickou situací v Číně než se vznikem nové virové mutace samotné. Zdá se být nabíledni, že kdyby se čínské úřady probraly z letargie o tři týdny dříve, šíření nemoci mohlo být účinně zabráněno a počty nakažených a mrtvých o řády menší. To by ovšem čínským mocenským orgánům muselo jít o zdraví lidí – ve skutečnosti jim šlo o vítězství ve vnitrostranickém zápase.

Čína není standardním národním státem, základem státnosti tu je komunistická strana. Mocenský zápas se v Číně odehrává mezi jednotlivými stranickými frakcemi. Aniž bychom chtěli jít do detailů, konstatujme, že Peking a Wu-chan, hlavní to město provincie Chu-pej, jsou odvěkými rivaly – asi tak jako Moskva a Petrohrad nebo, v poněkud komické variantě, Pardubice a Hradec Králové. Jsou zcela srovnatelné jak co do početnosti obyvatelstva, tak co do kulturně-historického významu. Jako na potvoru jsou (nebo aspoň doposud byly) ovládány zástupci soupeřících stranických klanů. V místní hantýrce se pekingskému klanu říká „svazácký“, wuchanskému „šanghajský“. Současný vůdce země, předseda Si Ťin-pching, který byl zkraje vnímán jako kompromisní volba mezi mocnými mafiánskými klany, se časem přiklonil ke „svazáckému“ křídlu strany.

Když koronavirus přesedlal z netopýra na člověka, čínští komunisté byli jako vždycky zaneprázdněni frakčním bojem, posilováním vlastních mocenských pozic a prosazováním svých hmotných zájmů. Virus jim mohl být vcelku ukradený, leč vnímavý předseda Si záhy pochopil, že zdravotní krize je dobrou příležitostí k vypořádání si účtů s jinak smýšlejícími ve vlastních řadách. To ovšem nějakou dobu trvalo. Než mu to došlo, držel se předseda Si tradiční politiky zatloukání nepříjemných skutečností. Až zhruba kolem 7. ledna seznal, že pandemie mu skýtá ojedinělou příležitost k vyrovnání starých účtů, a od té doby důsledně a cíleně zásoboval svět těmi nejděsivějšími informacemi o wuchanské tragédii. Od této chvíle ovšem události přestaly být čistě zdravotně sociálními a nabyly ryze politickou povahu.

Pavel Hofman

Skupina Si Ťin-pchiga, která momentálně třímá otěže politické moci v Pekingu, šikovně využila epidemie a obvinila stranické vedení Wu-chanu a celé provincie Chu-pej ze zanedbání sanitárně-hygienických norem. Policejní orgány věrné ministerstvu vnitra nekladly žádné překážky tomu, aby svět zaplavily děsuplné obrázky wuchanských tržišť a zprávy o umírajících čínských babičkách. Čím chmurnější byly obrázky, tím lépe mu hrály do karet.

Ve výsledku byl politický cíl kampaně dosažen: stranických funkcí byli zbaveni vedoucí činitelé jak městské, tak i provinční organizace, většinou příslušníci šanghajské frakce. Stalo se tak 13. února a hned poté čínská média náhle změnila narativ v pravý opak: vyprávění o lidské tragédii bylo vytlačeno vítěznými relacemi o nevídaném úspěchu. Podle neoficiálních zpráv ovšem zamlčování a zkreslování skutečné míry katastrofy pokračuje dodnes.

Mezitím Pandořina skříňka zůstala otevřená a to, co bylo zamýšleno jako lokální a časově omezená epizoda vnitrostranické čistky, náhle dostalo světové měřítko: zdravotní problém se stal problémem světovým a nyní působí globální ekonomickou krizi. Ojedinělý příklad toho, jak mikroorganismus úspěšně přetváří makroekonomiku. Peking okamžitě přepnul svou pozornost na biologické příčiny epidemie a nabídl světu obvyklou verzi o umělém původu koronaviru. Podle této bajky nová nebezpečná mutace netopýřího viru byla vygenerována a vysazena ve městě Wu-chan americkými vědci ve službách CIA. V nejméně zaujaté variantě historky tak činili ve spolupráci s americkými experty čínského původu.

youtube

Faktem je, že v odborných časopisech nebylo málo publikací o laboratorních pokusech s netopýřími viry. O nebezpečí nákazy člověka pojednává kupříkladu také kniha epidemiologa Michaela Osterholma Nejvražednější nepřítel: naše válka proti zabijáckým bakteriím (Deadliest Enemy. Our War Against Killer Germs). Již před několika lety Osterholm varoval, že předchozí epidemie obdobných koronavirů SARS a MERS, které přeskočily ze zvířete na člověka, nejsou poslední, nýbrž první svého druhu. Odborníci jako by lidstvo varovali: pozor na netopýry! Viry, které v jejich organismech žijí, mají příliš blízko k lidem. Mutují neobyčejnou rychlostí – jedna mutace za týden. Mohou se snadno zabydlet v člověku.

Určitě nejsem sám, kdo slyší poprvé, že se odborné časopisy doslova hemžily vážnými varováními před nebezpečím koronavirové epidemie a přímo ukazovaly prstem na netopýry coby na původce možné infekce. Proč tedy četná varování nebyla vyslyšena? Proč se nyní tváříme tak překvapeně, jako bychom stanuli před bůhvíjakým nevysvětlitelným šamanským uřknutím?

Vysvětlení je paradoxně jednoduché: varovné signály zcela zapadly v ohlušujícím informačním šumu, v té smršti katastrofických předpovědí, jimiž jsme denně zahlcováni. Kam se podíváme, vidíme zvednuté varovné prsty. Vyhrožují nám neustále globálním oteplováním způsobeným člověkem, škodlivým působením geneticky modifikovaných plodin, nástupem fašismu, sexismu, bílého suprematismu, atd. Co nevidět se hladina oceánů zvedne o metry a pohltí stovky milionů lidí, když ne dnes, tak zítra do zeměkoule narazí vražedný asteroid, potká nás nevídané sucho, povodně, hurikány a hladomor.

Vtip je v tom, že zdaleka ne vždy nás před hejnem černých labutí varují ruské továrny trollů anebo podivíni předpovídající invazi nepřátelských mimozemšťanů. Takové fake news z dílny lidové tvořivosti nejsou tolik nebezpečné. Vyrábějí je idioti a uvěřit jim mohou jen idioti. Nebezpečné jsou jiné informační padělky, které šíří lidé z expertního společenství za účelem posílení svého vědeckého renomé. Nesou známky vysoké profesionality a boj proti nim není snadný právě proto, že je šíří lidé s pověstí odborníků.

Každý z nás si pamatuje informační hluk spojený s tzv. problémem 2000. Horda ajťáků nás varovala, že pokud si nezakoupíme nové počítače, ty staré budou nevratně vynulovány o půlnoci na přelomu tisíciletí. Žádná paměť nakonec nebyla vynulována, a kdo dal na rady odborníků, splakal nad výdělkem. Mezi jiným sem patří také nejrozšířenější úzkost dneška spojená s globálním oteplováním zaviněným člověkem. Předlouhý je seznam čelných klimatologů, kteří se podepsali pod tuto alarmistickou vizi. Slavný fyzik Harold Lewis ovšem nazýval celou koncepci „největším a nejhanebnějším pseudovědeckým podvodem, který za dobu svého dlouhého vědeckého působení zažil“. Jiný nositel Nobelovy ceny, fyzik Ivar Giaever, rovněž mluvil o této teorii jako o pseudovědě. Kdyby první nebyl mrtvý a druhý příliš starý, mohli by být pohnáni před soud za „popírání vědecky prokázaného jevu“.

Dejme tomu, že by nás činovníci z WHO zavčas varovali před koronavirem: kdo by jim dopřál sluchu poté, co nás ujišťovali, že svět je vážně ohrožen pandemií eboly, která se mimochodem kapénkovou cestou vůbec nešíří? Kdo by jim uvěřil, když víme, že v jejím žebříčku zemí podle kvality zdravotnictví Itálie zaujímá druhé místo seshora, zatímco Spojené státy jsou ledva 37.? Kdo by jim věřil nyní, když uvádí průměrný index úmrtnosti na koronavirovou infekci 3,4 procenta, zatímco v České republice tento ukazatel sotva dotahuje na jedno procento, v Německu jakbysmet. Při rozptylu mezi 1 a 13 trapně působí ta domnělá matematická přesnost výpočtu.

Nynější pandemie nám názorně předvádí, jak je před našima očima devalvován samotný pojem experta. Spojené státy kupříkladu musely v těchto dnech volit mezi expertním posudkem, který tvrdil, že během 18 měsíců na koronavirus umře 2,2 milionu lidí, a oponentním názorem, že mrtvých nebude více než 100–200 tisíc. Ve Velké Británii vláda volila mezi prognózou profesora Neila Fergusona, podle níž obětí bude na půl milionu, a nesouhlasným názorem skupiny epidemiologů z Oxfordu, kteří tvrdí, že zhruba polovina britského obyvatelstva koronavirové onemocnění již prodělala nebo zrovna prodělává, a tudíž již získala kolektivní imunitu.

Jsa neodborníkem, nemohu rozhodnout, který z respektovaných expertů má pravdu a který chybuje. Mám podezření, že většina z nich střílí od boku, a tudíž jejich znalecké posudky je třeba brát minimálně s rezervou. Když nám nějací konspirologové vyprávějí, že smrtící virus byl vypěstován v tajných laboratořích a zákeřně vysazen mezi lidi, snadno v tom rozeznáme fake news. Horší je, když taková falešná zpráva je prezentována jako vědecká pravda a podepsána věhlasným jménem. Vystaveni agresivním útokům chiliastických varování, která lidstvu slibují nevyhnutelný zánik z toho kterého důvodu, ztrácíme schopnost jemného rozlišování. A tak jsme přeslechli četná upozornění na nebezpečí spojená s mutací koronaviru. V kakofonii lichých alarmistických názorů slabý hlásek rozumu vždy zaniká v mohutném sboru profesionálních pokrokářů.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner