Toto datum nám zajistilo spolehlivé spojence a ochranu před válečným konfliktem, který by byl devastující pro naši krásnou zemi. Před 23 lety, 14. března 1999, byla Česká republika přijata do Severoatlantické obranné aliance. Spolu s Polskem a Maďarskem patřila k prvním nekomunistickým zemím, které se připojily k NATO.

Stali jsme se součástí silného mezinárodního společenství, které je garantem naší bezpečnosti. Na začátku devadesátých let minulého století prosazovali někteří politici zrušení nejen Varšavského paktu, ale rovněž NATO. Tragický osud Ukrajiny a ruská agrese vůči této zemi dokazují, že vycházeli z mylných odhadů, že Rusko se stane standardní demokratickou zemí. To se nestalo, naopak je nebezpečné okolním státům, o čemž svědčí i jeho agrese vůči Gruzii v roce 2009.

A právě proto, abychom se nestali terčem útoku nepřátelského státu, máme Alianci. Ta je založena na demokratických principech a hodnotách a poskytuje svým členům možnosti řešení problémů v oblasti obrany a bezpečnostních otázek. V dlouhodobé perspektivě se pak snaží předcházet konfliktům. Jejím cílem je důvěra a bezpečnost zemí na celém světe. NATO především prosazuje mírová řešení sporů. Pokud ale ta selžou, tak Aliance disponuje dostatečnými vojenskými silami, aby ochránila své členy před nepřátelským napadením. K tomu slouží Pátý článek zakládající tzv. Washingtonské dohody NATO z roku 1949. Signatáři se dohodli na tom, že podle něj bude ozbrojený útok proti jednomu nebo více členům Severoatlantické aliance považován za útok proti všem. Rusko už také nyní bylo varováno bezpečnostním poradcem Bílého domu Jakem Sullivanem, že pokud jakýmkoliv způsobem vojensky napadne člena NATO, pátý článek bude aktivován. Sullivan doslova řekl: „V reakci na takové ohrožení, bychom rozhodně nasadili plné síly Aliance.“

Takový jasný postoj je velmi důležitý i pro Českou republiku. Pro potencionálního a to nejen ruského útočníka byl vyslán jasný a důrazný vzkaz, že agresivní jednání vůči členským státům Aliance nebude tolerováno.

Mýlili se rovněž ti, kteří chtěli, aby naše země zůstala neutrální mimo jakékoliv vojenské bloky. Taková myšlenka je velmi scestná. Neutralitu musí konkrétní zemi garantovat i ostatní státy, což je v případě Česka, ve kterém se protínají celoevropsky důležité komunikační trasy, absolutně nereálné. Neutralita by naopak zvýšila nebezpečí vojenského napadení naší země.

Díky Bohu za to, že jsme v NATO. Byla to dějinná skulina, která umožnila se naší zemi vymknout z ruského područí. Dokáže si někdo představit, že by v současnosti odjelo dobrovolně 75 000 Putinových vojáků z naší země? Díky všem, co se o to zasloužili.

Autor je středočeský krajský zastupitel za ODS.