Lidské srdce FOTO: OpenStax Anatomy and Physiology, CC BY 4.0
FOTO: OpenStax Anatomy and Physiology, CC BY 4.0
Při experimentálním zákroku v lékařském centru v americkém Marylandu, sedm hodin dlouhém, bylo Davidu Bennettovi transplantováno srdce ze speciálního geneticky upraveného prasete. Bez tohoto zákroku neměl těžce nemocný muž šanci na uzdravení.
Bennett se tak stal prvním člověkem na světě, jemuž bylo do těla voperováno celé srdce z geneticky modifikovaného prasete. Doposud se používaly výhradně jen srdeční chlopně. K operaci bylo nutné získat zvláštní povolení od amerického lékařského regulačního úřadu, který dal akci zelenou poté, co se přesvědčil, že pacientovi skutečně jiná šance na záchranu života nezbývá. Navíc byl považován za nezpůsobilého k transplantaci orgánu od člověka. Toto rozhodnutí lékaři přijímají tehdy, když je pacient celkově ve velmi špatném zdravotním stavu. K operaci došlo již minulý pátek a nové srdce stále funguje normálně.
Pro lékařský tým, který operaci uskutečnil, je tato transplantace vyvrcholením dlouholetého výzkumu, jehož cílem je umožnit daleko vyšší počet srdečních transplantací, než tomu je v současné době. Jen v USA umírá každý den 17 lidí čekajících na transplantaci srdce a dalších více než 100 000 osob na zákrok stále čeká.
U nás se průměrná čekací doba na nové srdce pohybuje okolo dvanácti měsíců. V současnosti je podle Koordinačního střediska transplantací na čekací listině zařazeno 56 osob a dalších 51 bylo z různých důvodů dočasně vyřazeno. U těchto pacientů lékaři neustále monitorují zdravotní stav a v případě zhoršení jejich zdraví jsou v pořadníku posunuti na přednostní místo, případně jsou indikováni k zavedení srdeční pumpy. „Od začátku programu dlouhodobých mechanických srdečních podpor v roce 2003 jsme v Institutu klinické a experimentální medicíny pomohli již 367 pacientům. Umělé srdeční pumpy v tomto případě plní funkci tzv. mostu k transplantaci,“ uvádí na stránkách IKEM přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM prof. MUDr. Ivan Netuka, Ph.D.
O tom, že v případě transplantace prasečího srdce se přece jen nejedná o běžnou operaci, svědčí i obavy, které po úspěšně zakončeném zákroku vyjádřila vedoucí katedry chirurgie na fakultě Marylandské univerzity dr. Christine Lauová: „Je vystaven většímu riziku, protože vyžadujeme větší imunosupresi (potlačení imunitního systému, aby cizorodé těleso v organismu neodmítal, pozn. red.), poněkud jinou, než bychom běžně prováděli při transplantaci z člověka na člověka.“
O možnosti využití zvířecích orgánů pro tzv. xenotransplantaci, neboli přenos orgánů z jednoho živočišného druhu na jiný, se uvažuje již dlouho a některé „zvířecí náhradní díly“ se používají – v úvodu textu zmíněné srdeční chlopně, ale také se již uskutečnily úspěšné pokusy s určitými částmi prasečí slinivky.
A jak musí být dárce geneticky upraven? Prasata jsou vyšlechtěna tak, aby postrádala geny, které mohou způsobit odmítnutí jejich tkání. Některé geny jsou tedy zkrátka „vystřihnuty“ a jedinci jsou klonováni. Prase použité při této transplantaci mělo 10 genetických modifikací. Čtyři geny byly vyřazeny nebo inaktivovány, včetně jednoho, který kóduje molekulu způsobující agresivní odmítavou reakci lidského organismu. „Vypnut“ byl také růstový gen, aby zabránil srdci v dalším růstu. Kromě toho bylo do jeho genomu vloženo šest lidských genů modifikovaných tak, aby byl prasečí orgán pro imunitní systém Davida Bennetta snesitelnější.
Pokud vše dopadne podle představ lékařů a vědců, bude v blízké budoucnosti jednoduché připravit pro konkrétního pacienta srdce „na míru“, aniž by musel čekat, než se naskytne vhodný lidský dárce. Zatím je však ještě příliš brzy na to, aby mohli lékaři prohlásit, že tělo Davida Bennetta prasečí srdce skutečně přijalo. Lékaři i sám pacient dobře věděli, do jak náročné a nebezpečné operace se pouštějí. Každopádně však může jít o první kroky, které prošlapou cestičku do budoucna. Potenciální zisky, a teď nejsou míněny finance, i když i o ně se samozřejmě jedná, jsou obrovské.
