ČNB by měla být s dalším zvyšováním úrokových sazeb opatrná

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok  (Česká národní banka / se souhlasem)

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok | FOTO: Česká národní banka / se souhlasem

Česká národní banka na svém zasedání minulý týden ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu z 3,75 % o 75 bazických bodů na 4,5 %. Lombardní sazba vzrostla z 4,75 % na 5,5 % a diskontní sazba z 2,75 % na 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo již klasicky pět jestřábích členů bankovní rady, přičemž dva holubičí členové byli pro ponechání úrokových sazeb. Pravděpodobně se jednalo o Aleše Michla a Oldřicha Dědka.

Model centrální banky předpokládá, že by se mohlo jednat o poslední zvýšení měnověpolitických sazeb. Guvernér ČNB Jiří Rusnok však připouští, že nejistota je v aktuální situaci vysoká. Banka též zveřejnila svou novou čtvrtletní prognózu, ve které došlo k přehodnocení některých ekonomických ukazatelů.

Proinflační rizika nové prognózy jsou následující: možné slabší ukotvení inflačních očekávání 2% cílem ČNB, případné pomalejší posílení kurzu koruny v důsledku razantního zpřísňování zahraniční měnové politiky či eskalace situace na Ukrajině. Naopak jako protiinflační rizika se jeví možný slabý růst spotřeby domácností v reakci na skokový nárůst cen energií a konsolidace českých veřejných financí, která se však v inflaci projeví až se zpožděním. Centrální banka také očekává tříprocentní růst reálného HDP v letošním roce a posilování kurzu koruny, který by se měl pohybovat okolo hranice 24 korun za euro a v příštím roce tuto hranici pokořit.

Česká národní banka
ZDROJ: Česká národní banka

Jak se zvýšení sazeb ČNB promítne do inflace?

Nejdříve si zjednodušeně připomeňme, jak Česká národní banka dostává inflaci na svůj dvouprocentní cíl pomocí tří kanálů: kurzového, úrokového a cen aktiv.

(Týdeník FORUM)

Kurzový kanál – po zvýšení měnověpolitických sazeb obvykle dochází k posílení kurzu, což snižuje dovozní ceny a zároveň snižuje vývoz.

Úrokový kanál – přes přísnější úvěrové podmínky dochází k nižší spotřebě a nižší investiční aktivitě firem.

Kanál cen aktiv – díky poklesu cen aktiv dojde k poklesu bohatství, tím pádem k poklesu spotřeby.

Proč centrální banka nadále zvedá úroky?

Důvodem zvýšení úrokových sazeb je především fakt, že podle nové prognózy ČNB se inflace dostane na začátku roku přes devět procent. Bude se na ní podílet zejména zvýšení jádrové inflace a prudký růst regulovaných cen. Celkový růst spotřebitelských cen v roce 2022 by pak měl být 8,5procentní, což je výrazný nárůst oproti minulému, 5,6procentnímu předpokladu. Na horizontu měnové politiky by však měly zabrat právě vyšší sazby a vrátit inflaci k normálu skrze domácí poptávku.

Česká národní banka
ZDROJ: Česká národní banka

Bylo toto zvýšení skutečně nutné?

Zvýšení cen energií by mělo podle odhadů České spořitelny přinést snížení spotřeby domácností o tři procentní body. Dramaticky rostoucí ceny hnojiv, a tedy ceny zemědělských výrobků se už začaly odrážet i v dynamice cen potravin. To sníží spotřebu o dalších 0,5 – 1 procentní bodu. Inflace je kromě poptávkových tlaků zčásti ovlivněna také nabídkovými šoky, které samy o sobě ochlazují ekonomiku. Z tohoto závěru tedy můžeme vyvodit, že se zde jedná o situaci, kdy by si ČNB měla sedět na rukou a počkat, až se již stávající zvyšování sazeb projeví na inflačních číslech.

Neoddiskutovatelnou pravdou však zůstává, že centrální bance se tímto krokem podaří zkrotit vyšší inflační očekávání. Též je pravdivé, že struktura inflace je nejvíce tvořena právě jádrovou složkou (na grafu vyznačená červenou barvou), která v posledních měsících výrazně narůstá. Ve srovnání se zeměmi eurozóny ji měla Česká republika v prosinci největší, což vyžaduje restriktivnější zásah centrálních bankéřů. Navíc pod vlivem vysokého úrokového diferenciálu v porovnání s eurozónou a ostatními zeměmi středovýchodní Evropy naše koruna posiluje, i přes fakt, že právě po čtvrtečním měnověpolitickém zasedání oslabila. Lze si to vysvětlit tak, že investoři očekávali razantnější zásah měnové politiky.

Česká národní banka
ZDROJ: Česká národní banka

Nastává doba ladění

V posledních týdnech se začínají rozcházet názory ekonomů, kteří dříve zastávali stejný názor, že sazby musí růst. Začíná totiž doba ladění úrokových sazeb a nikdy není jednoduché říci, jestli je správná dvoutýdenní repo sazba na 4,5 %, nebo na 4,25 %. Ať už na to máme pohled jakýkoliv, s klidem můžeme říci, že reálná úroková sazba (pro reálnou ekonomiku nejdůležitější) zůstává stále záporná. Závěrem bych rád zdůraznil, že Česká národní banka rozhodně neselhala.

* * * 

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články