ČNB loni zvýšila úrokovou sazbu nejvíce z vyspělého světa. Letos se čeká další růst

Česká národní banka (ČNB) v minulém roce hned třikrát zvýšila základní úrokovou sazbu. Naposledy se k tomuto kroku rozhodla 22. prosince. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání.

Celkem ČNB zvýšila základní sazbu o 3,5 procentního bodu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je to suverénně nejvíce mezi všemi centrálními bankami ekonomicky vyspělého světa a zároveň nejvíce od vzniku České republiky v roce 1993.

Dále čtěte

Dvojčíslo Týdeníku FORUM je tady. S exkluzivní anketou mezi ministry a Betlémem jako dárkem

Poslední číslo Týdeníku FORUM tohoto roku je tady. A díváme se v něm do budoucnosti s ministry nové vlády, kteří…

„Ekonomicky vyspělé země definuje v rámci své kategorizace Mezinárodní měnový fond. Pokud vezmeme v potaz všechny země světa, nejen ty ekonomicky vyspělé, dělí se Česká národní banka o pátou příčku, a to s chilskou centrální bankou. Výrazněji totiž základní úrok letos zvýšily centrální banka brazilská, o 7,25 procentního bodu, dále pak angolská a paraguayská, shodně o 4,5 procentního bodu, a také ruská – o 4,25 procentního bodu,“ vysvětlil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ten zároveň připomíná, že ČNB také v loňském roce zvedla základní sazbu nejvýrazněji ze všech kalendářních let své existence v rámci samostatné České republiky. „Dosud ‚prim‘ v tomto ohledu držel rok 1995, kdy ČNB základní sazbu zvýšila o 2,8 procentního bodu. V roce 1997 ji zvýšila až do letoška druhým nejvýraznějším způsobem, o 2,35 procentního bodu,“ dodal Kovanda s tím, že ČNB od ledna 1993 do prosince 1995 jako základní sazbu užívala depozitní sazbu, od prosince 1995 až dosud pak dvoutýdenní reposazbu.

Zvyšování sazeb bude zřejmě pokračovat i v příštím roce. „Bankovní rada ČNB je připravena v příštím roce pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby zajistila cenovou stabilitu v ČR,“ prohlásil po posledním prosincovém zvýšení guvernér České národní banky Jiří Rusnok. „Je zřejmé, že za dané situace se budeme muset posunout ještě výrazně nad tu čtyřprocentní hranici. Jak výrazně to bude, nechci nyní spekulovat,“ doplnil Rusnok.

Ekonomové však na základě jeho vyjádření očekávají, že se základní úroková sazba přiblíží až k pěti procentům. Další nárůst očekávají v únoru. „Cyklus utahování měnové politiky tak podle mě může nakonec kulminovat až ve druhém čtvrtletí příštího roku s hlavní sazbou až těsně pod pěti procenty,“ předpovídá například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.