Bankovní rada České národní banky (ČNB), v níž mají většinu ekonomové jmenovaní prezidentem Milošem Zemanem, evidentně nezvládá boj proti zdražování.

Ceny se vymkly kontrole. Ukázala to meziroční statistika za letošní říjen. Inflace se vyhoupla na 2,9 % a konkrétně zelenina zdražila dokonce o více než 10 %. Dlouhodobý cíl ČNB je přitom pouze dvouprocentní inflace. Tento cíl je stanoven tak, abychom se pomalými (nenásilnými) kroky dostali na cenovou i mzdovou úroveň Evropské unie. Chcete‑li tedy ČNB pomoci s bojem proti vysoké inflaci, přestaňte jíst zeleninu, nebo si ji alespoň sami pěstujte.

Na současném problému, který v plné nahotě ukázala říjnová data, má přitom ČNB zásadní podíl. Bankovní rada nejprve „přepískla“ dobu trvání zásahů v podobě nakupování eur za nově vydané koruny (a to i ve vztahu k cílům, které si sama stanovila, tedy i v případě, že bychom se zásahy jako takovými souhlasili) a následně ještě otálela se zvýšením základních úrokových sazeb.

Ekonomové jmenovaní prezidentem Milošem Zemanem přitom získali v bankovní radě většinu již v únoru 2017 a vývoj byl jasný. Zdražování se týkalo všech možných potravin, ale i bytů (zejména v Praze) a v posledních dnech i pohonných hmot, přičemž světový tlak na jejich zdražování byl rovněž zaznamenatelný.

Podle řady ekonomů sice vznikla na trhu bytů určitá bublina způsobená čistě spekulativními motivy (spekulacemi na krátkodobý vývoj cen), panuje však všeobecná shoda, že se situace nijak výrazně v nejbližších desetiletích nezlepší. V tomto směru by pomohla jedině sociální bytová politika (stavba „králíkáren“ na nově vzniklých sídlištích apod.). Dobrá poválečná bytová situace, kdy ještě nebyly vystavěny paneláky, byla způsobena odsunem Němců z pohraničí, což není zrovna vhodná metoda řešení bytové krize.

Při nástupu Zemanovy většiny do bankovní rady ČNB činila inflace 2,5 %. Už dávno tedy ani náznakem nehrozila tzv. „deflační spirála“ (tedy opakované, „zacyklené“ propady cen i mezd apod.), jestli vůbec někdy hrozila. Inflace se navíc už druhým měsícem pohybovala nad dlouhodobým cílem ČNB se zhoršujícím se vývojem. Navíc pochopitelně útočili spekulanti očekávající konec umělých zásahů. Přesto naše centrální banka až do začátku dubna pokračovala v obrovských ohlášených devizových intervencích.

Koruna se pak vydala na cestu svého posilování jen velmi opatrně a poměrně vysokou inflaci se nedaří zastavit. Od srpna do října se zvýšila zhruba o 16 % (z 2,5 % na 2,9 %). Máslo se podle výpočtů Českého statistického úřadu meziročně zdražilo o 51 %, ovoce pak o 8 %.

Zdá se, že bankovní rada nechtěla tlačit na zvyšování úroků, a tedy zdražování hypoték i jiných úvěrů před parlamentními volbami. S nutným opatřením tak přišla až po volbách. Hájí se přitom dlouhodobým inflačním výhledem. Není však jasné, proč tak dlouho a razantně uměle a nákladně oslabovala korunu. Jen proto, abychom se po vlně dramatického zdražování potravin i dalšího zboží dostali za pár let zpátky k dlouhodobému inflačnímu cíli?

Za současné zdražování tedy ČNB v každém případě nese do značné míry odpovědnost.