Vypadá to, jako kdyby nadpoloviční většina bankovní rady České národní banky (ČNB) byla pod tlakem vládních politických stran.

Jak ukazuje zápis ze zatím posledního jednání rady, čtyři její členové hlasovali poněkud překvapivě proti zvyšování základních úrokových sazeb, z toho tři členové jmenovaní již prezidentem Milošem Zemanem (včetně guvernéra Jiřího Rusnoka). Dosáhli tak toho, že k dalšímu nutnému (ozdravnému), ale nepopulárnímu zdražování hypoték i ostatních úvěrů dojde ve větší míře až po říjnových parlamentních volbách (tedy pokud by náhodou nebylo svoláno mimořádné jednání bankovní rady, ale to není pravděpodobné).

Rozhodnutí by nebylo překvapivé, pokud bychom připustili, že má vládní koalice na většinu bankovní rady nějaký vliv. Z ekonomického hlediska však překvapivé je. Z více důvodů je totiž inflace už několik měsíců vyšší, než je dlouhodobý (a snad celkem rozumný) cíl ČNB. Navíc se přidají nové inflační tlaky kvůli nárůstu platů v celém veřejném sektoru o 10 % (a u učitelů dokonce o 15 %), kvůli dalšímu zvýšení zákonem přikázané minimální a zaručené mzdy a zřejmě také kvůli nadále rostoucím cenám bytů (lákajícím spekulanty, kteří cenový růst ještě přiživují).

ČNB má sama také nezanedbatelný podíl na současné hrozbě velkého zdražování. Tři a půl roku (od podzimu 2013 až do jara 2017) totiž uměle znehodnocovala úspory českých domácností i firem (prostřednictvím oslabování české měny). Snažila se tak v zoufalé situaci, za kterou nemohla, zlevnit firmám úvěry. Zároveň tím podporovala všeobecný růst cen.

Zpočátku měla za cíl zabránit údajně hrozícímu kumulativnímu (dlouhodobému, obtížně zastavitelnému) propadu cen i mezd. Později v tomto neobvyklém postupu pokračovala už jen proto, aby dosáhla svého tradičního cíle dvouprocentního průměrného růstu cen. Nakonec to však přehnala. V posledních dvou měsících intervencí již měli většinu v bankovní radě ekonomové jmenovaní prezidentem Milošem Zemanem. Tehdy byla za účelem oslabení koruny nakoupena dokonce čtvrtina z celkového objemu zahraničních měn pořízených do zásob ČNB za celého tři a půl roku zásahů. V březnu 2017 utrácela „Zemanova“ ČNB rychleji, než byly nakupovány služby a zboží v celé české ekonomice.

Někdo by řekl, že tak nákladné oslabování koruny prováděno být muselo, protože takové byly ekonomické okolnosti včetně tlaku spekulantů. Nikdo ale přece bankovní radu nenutil, aby v umělém oslabování koruny pokračovala.