Guvernér České národní banky Aleš Michl FOTO: ČTK / Kamaryt Michal
FOTO: ČTK / Kamaryt Michal
KOMENTÁŘ / Dlouho se nestalo, že by všech sedm členů bankovní rady ČNB hlasovalo pro stejný měnověpolitický krok. Tento skoro už zvyk byl však v prosinci porušen. Česká národní banka totiž jednomyslně snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů. Základní 2T repo sazba se tedy posunula ze 7 na 6,75 procent. Jedná se tak o první pohyb úrokových sazeb v éře guvernéra Aleše Michla, při jehož působení nechala Česká národní banka úrokové sazby dlouho na sedmiprocentní úrovni, stanovené ještě bankovní radou pod vedením Jiřího Rusnoka.
ČNB byla dlouhou dobu kritizována mnohými komentátory za svou nečinnost. V období významných inflačních přírůstků nezvyšovala úrokové sazby, přestože reálné sazby, tedy ty očištěné o inflaci, byly záporné. Touto strategií stability úrokových sazeb tak nechávala měnovou politiku v méně restriktivním módu, než bylo dle mnohých expertů potřeba, ačkoli se nás guvernér Michl snažil přesvědčit o opaku. To přilévalo olej do inflačního ohně a vystavovalo českou ekonomiku delší inflační periodě.
Oficiálně zveřejněná listopadová meziroční inflace činila podle ČSÚ 7,3 procent. Na první pohled by se mohlo zdát, že jsou stále inflační data na míle vzdálena cíli České národní banky, což by mohlo implikovat potřebu nadále držet sazby vysoko a čekat.
Opak je však v tomto případě pravdou. Český statistický úřad totiž odečetl efekt takzvaného úsporného tarifu – vládní pomoci z důvodu vysokých cen energií – od svého indexu spotřebitelských cen, což technicky snižuje srovnávací základnu z konce roku 2022. Tím došel k závěru, že by inflace bez tohoto vlivu čítala 4,7 procenta. Ten samý efekt jsme mohli zaznamenat již v předcházejícím měsíci, kdy inflace podle oficiálních dat nabývala hodnoty 8,5 procent, avšak bez efektu úsporného tarifu by toto číslo bylo o 2,7 procentního bodu nižší.
Tato data společně s prognózou ČNB, která předpokládá dosažení hodnot okolo inflačního cíle 2 procent v prvním pololetí příštího roku, tak jednoznačně naznačují, že by centrální banka měla konat, a tedy snižovat úrokové sazby. Vezmeme-li v potaz nulovou mezeru výstupu a přirozenou úrokovou míru ve výši 1 procenta, při dvouprocentním inflačním cíli by měla nominální úroková sazba činit 3 procenta. Případná hibernace centrální banky v podobě ponechání úrokové sazby na 7 procentech by vystavovala českou ekonomiku nadměrnému měnovému utažení, ekonomicky řečeno, přílišné restrikci. Tato restrikce má pak za následek zbytečné ochlazování ekonomiky.
Právě ekonomický růst není v tuzemsku nyní takový, jaký bychom si zřejmě přáli. Hrubý domácí produkt vykázal 0,7% meziroční pokles ve 3. kvartále, přičemž ten mezičtvrtletní činil -0,5 procenta. Snížení úrokových sazeb, byť symbolické, tak podporuje agregátní poptávku a pomůže růstu ekonomické aktivity.
Můžeme se nyní přít o to, zda neměla ČNB snižovat úrokové sazby již na minulém měnovém jednání. Nic to však nemění na faktu, že poslední jednání vypadá jako probuzení centrální banky po dlouhém zimním spánku a příchod nutné reakce na potřeby ekonomiky.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
