Grónsko není zvyklé být středem pozornosti, ale v loňském roce zaplnilo první stránky novin po celém světě. Americký prezident Donald Trump tehdy potvrdil zprávy, že chce, aby USA obrovský arktický ostrov od Dánska koupily.

Co se vlastně na velkém ostrově děje, popisuje článek na BBC.com. Trumpův zájem o nezvyklý nákup vyvolal pochopitelně poněkud rozruch. Dánská vláda okamžitě odpověděla, že Grónsko není na prodej, a vedlo to k diplomatické přestřelce. Dánská premiérka Mette Frederiksenová označila přání USA za „absurdní“, na což Trump reagoval sdělením, že její komentáře byly „ošklivé“.

Obě strany se však brzy nějak smířily a USA ohlásily jinou politiku, která by zvýšila jeho přítomnost a vliv v Grónsku. Koncem letošního roku tam otevře konzulát. Bude to první na jeho území od roku 1953, i když USA tam dlouho provozují leteckou základnu Thule.

Vzhledem k tomu, že Čína také usiluje o navázání užších ekonomických vazeb s Grónskem, vynořuje se otázka, proč je ostrov najednou tak žádaný.

Grónsko je devětkrát větší než Velká Británie a je největším ostrovem na světě, pokud je Austrálie považována za kontinent. Nachází se převážně za polárním kruhem a přibližně tři čtvrtiny země jsou trvale pokryty ledem. S populací asi 56 000 tisíc lidí je to nejméně hustě obydlená země na planetě.

Grónsko, které patří od roku 1814 Dánsku, je autonomním územím s vlastním parlamentem, který se stará o domácí záležitosti. USA se na Grónsko zaměřuje nejspíš kvůli jeho rostoucímu strategickému významu. Dánský geolog Minik Rosing říká, že na ostrově je pod povrchem značné přírodní bohatství. „Je tu také železná ruda … je tu rubínový důl … je tu zlato a platina,“ říká. „A změna klimatu dělá plavbu mnohem jednodušší.“ Zatím ale dlouhé polární zimy těžbu v Grónsku pořád komplikují. „Myslím, že zájem USA je strategický, prostě tam chtějí být přítomni,“ říká. „Minerály v tom hrají malou roli.“

Opoziční dánský poslanec Soren Espersen z pravicové Dánské lidové strany tvrdí, že je znepokojen tím, že by americký konzulát v Grónsku mohl zvýšit požadavky na nezávislost Grónska.

Průzkumy veřejného mínění jsou v současné době nejasné. Některé naznačují, že až 64 procent obyvatel chce, aby se země oddělila od Dánska, zatímco jiné říkají, že je to jen pouhých 38 procent.

„Američané chtějí být připraveni, kdyby Grónsko vyhlásilo nezávislost,“ tvrdí Espersen. Také ale nechce, aby i Čína uplatňovala v Grónsku jakýkoli vliv nebo tam byla přítomna. Zdá se, že dánská vláda to vidí také tak, a v roce 2017 souhlasila se stavbou dvou nových letišť v Grónsku, místo aby uzavřela dohodu s čínskou společností.

Aaja Chemnitz Larsenová, která za Grónsko zasedá v dánském parlamentu, říká, že nezávislost Grónska je jejím dlouhodobým cílem, ale že nevěří, že by to bylo na spadnutí. „Nemyslím, že bychom se měli prodat těm, kteří hodně zaplatí, ať už jsou to USA nebo Čína, abychom se dostali ze svazku Dánského království. To není nezávislost.“

Možná se Grónsko bude na stránky novin jednou vracet častěji.