Názory
26. 12. 2019
Prezident Miloš Zeman změnil tradici a začal pronášet projevy 26. prosince. Dělal to tak Tomáš Garrigue Masaryk, takže se nyní našla jediná věc, kterou mají oba muži společnou, protože nic jiného to není. Zeman ale ve svých projevech nenabízí žádnou vizi, a už vůbec se nepokouší o smíření. A tak v několika bodech přinášíme, co bychom rádi od opravdového prezidenta slyšeli.
- Společnost je rozdělená, ale naším úkolem je hledat to, co máme společné, a ne pouze prohlubovat příkopy. A největší podíl by na tom měli mít politici.
- Stále se nepodařilo zbavit naši zemi zátěže komunistické minulosti. Měli bychom pro to udělat všechno a nepřipustit, aby byli tolerováni spolupracovníci totalitního režimu na důležitých místech ve vedení České republiky.
- Naším úkolem je pomáhat těm, kdo to potřebují. Zejména dětem v ohrožení. Hlava státu by se tedy měla zasadit o to, abychom přijali sirotky z uprchlických táborů.
- V příštím roce bychom se měli pokusit zlepšit pověst České republiky v zahraničí. A to zejména tím, že nepřipustíme, aby kdokoli porušoval pravidla.
- Prezident by měl poděkovat všem občanům, kteří jsou aktivní a jsou ochotni podílet se na politice, ať už na jakékoli úrovni. A také by měl poděkovat těm, kterým záleží na obraně demokracie a svobody, a tudíž i opakovaně vyjdou do ulic, kde se navíc chovají slušně a pokojně.
- Hlava státu, které bychom si mohli vážit, by měla zdůraznit, že zásadním pilířem demokracie jsou svobodná média, která nešíří lži a nenávist. A taková média musíme bránit, včetně veřejnoprávních.