Prezident Miloš Zeman jmenoval členy bankovní rady České národní banky FOTO: ČTK/Deml Ondřej
FOTO: ČTK/Deml Ondřej
Na začátku července se ujal své funkce nový guvernér České národní banky Aleš Michl a stejně tak tři další členové bankovní rady centrální banky – Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Vzhledem k tomu, že nastupují v době vysoké inflace (v květnu meziročně dosáhla 16 procent) a hlavním cílem činnosti ČNB je podle Ústavy České republiky právě péče o cenovou stabilitu, je zásadní se ptát, co od nového vedení banky můžeme očekávat. Určité obrysy toho, jakým směrem se bude ubírat, v tuhle chvíli už máme.
Aleš Michl, který v minulosti působil jako poradce ministra financí a později premiéra Andreje Babiše, publikoval tento týden komentář s názvem: Pět bodů aneb co čekat od nového vedení ČNB. Učinil tak v Mladé frontě DNES, kde zveřejňuje své články pravidelně každý týden.
Na otázku co čekat si v něm nový guvernér centrální banky odpovídá, že se s plnou zodpovědností přihlašuje ke dvěma hlavním cílům České národní banky – cenové stabilitě a finanční stabilitě. Prioritou podle něj bude snížení inflace. To by samo o sobě mohla být dobrá zpráva a mohlo by to znamenat, že Michl společně s novými členy bankovní rady bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, ke kterému přistoupila rada pod vedením předchozího guvernéra Jiřího Rusnoka.
Aleš Michl ovšem k boji proti rostoucím cenám hned vzápětí dodává: „Zkrotit aktuální typ inflace a rizika z ní plynoucí do budoucna vyžaduje více než změnu sazeb, na něž se zužuje debata v médiích. Nákladová inflace ekonomikou prostě proletí a nikdo na světě s tím nic nezmůže. ČNB by ji měla komunikovat jako výjimku z plnění inflačního cíle. Klíčem je, aby z toho nevznikla poptávková inflace,“ zdůrazňuje Michl.
Věta o tom, že ke zkrocení inflace nestačí změna úrokových sazeb, je stěžejní a nutně vyvolává otázku, co je ke snížení inflace tedy ještě potřeba, a mnohem důležitější pak je, co pro to může dělat Česká národní banka se svou bankovní radou a guvernérem. Je sice hezké, že zvyšování sazeb nestačí, ale když už to Aleš Michl vyzdvihuje, měl by také nabídnout řešení, které ve své funkci bude realizovat.
Nový guvernér ve svém článku uvádí hned tři kroky, ke kterým je nutné podle něj přistoupit. Prvním z nich je snížit míru zadlužování země. „Méně zadlužování rovná se další brzdění růstu množství peněz v ekonomice, což se rovná menší inflaci v budoucnu. Doporučuji nový článek profesora VŠE Martina Mandela v časopise Bankovnictví. Seděl jsem s ním při večeři a byla to skvělá, odborná diskuse,“ popisuje Michl ve svém textu.
Dále upozorňuje na to, že je třeba držet úrokové sazby na vyšší úrovni proti normálu, a zatřetí je podle něj podstatná ještě jedna věc – nesmíme si indexovat mzdy na inflaci nebo si je zvyšovat více, než je růst produktivity práce.
Bohužel jediné, co z těchto věcí má Bankovní rada ČNB a její členové v rukou, je udržování sazeb na vyšší úrovni proti normálu. Zadlužování České republiky, ani zvyšování mezd centrální banka neovlivní. Byť Aleš Michl tvrdí, že banka pod jeho vedením povede dialog s vládou ohledně širší hospodářské politiky žádoucí pro vytváření zdravého makroekonomického prostředí, kdy aktuální typ inflace podle něj vyžaduje koordinaci měnové a fiskální politiky.
Možnosti vlády snižovat rozpočtové schodky jsou ale omezené a ani guvernér centrální banky s tím mnoho neudělá, i když se bude snažit měnovou a fiskální politiku koordinovat sebevíc. Zdá se tedy, že tím hlavním, čeho se od Michla a bankovní rady můžeme dočkat (pokud můžeme věřit tomu, že s jeho přístupem většina rady souzní), je ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni a jejich další nezvyšování. Je tak pěkné, že podle nového guvernéra zkrocení aktuálního typu inflace vyžaduje více než změnu sazeb, ale Aleš Michl ve skutečnosti nic dalšího nabízí.
