GLOSA / V prozápadním segmentu českého veřejného diskurzu narůstá tlak na úplné zmrazení vztahů a komunikace se slovenskou vládou. Motivem je pocit, že se nepoučila ani z úvodní krize vzniklé obratem do protisměru západní politiky (EU, NATO), ale ani z vnitřní krize, extremizace a rozpolcenosti slovenské politiky a společnosti demonstrované atentátem na premiéra. Pokračuje v domácím konfrontačním kurzu, nejen zestátněním RTVS. Veřejný tlak v Česku na zmrazení spolupráce vyjadřuje i rostoucí znechucení ve vládních a koaličních strukturách a kuloárech.

Tento postoj byl přítomen i na koordinační schůzce k zahraniční politice a k summitu NATO ve Washingtonu u českého prezidenta. Motivem není jen zásadní význam udržení západní soudržnosti členských států, ale i bezradnost nad katastrofálně nesmyslnými kroky a gesty slovenské vlády v širokém spektru agend, i nechuť se tímto vývojem zabývat.

Máme v Česku dost vlastní práce a agend, ať již vzhledem k pokračující válce Ruska proti Ukrajině, anebo domácím a unijním agendám. Přibírat si navíc slovenskou vládu utrženou ze řetězu je zvyšování našeho ohrožení. Ano, Slovensko je v některých svých krocích vnímáno jako hrozba.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Diskuse konsekventních politik se vyskytuje v několika variantách:

1/ Zcela utlumit a nechat vyhnít do příštích voleb;

2/ Komentovat a diplomaticky upozorňovat na nejhorší excesy, jinak ignorovat;

3/ Posilovat pomoc slovenské veřejnosti a nevládním vrstvám (studenti, mladí přicházející pracovat do ČR, zájmové a nevládní organizace, kulturní a vědecké styky);

4/ Definitivně a komplexně se odříznout od nezvratně protizápadního a proruského směrování země, kterému není většina slovenské společnosti ochotna bránit a změnit je.

Slovenská vláda by se neměla nechat uchlácholit aplausem v marginálních koutech české politiky (Klaus, Zeman apod.), natož narůstajícím extremismem hnutí ANO a Andreje Babiše osobně. Případné připojení hnutí SMĚR k nové frakci proruských extrémistů v Evropském parlamentu by znamenalo úplný odchod do proruského tábora a ztrátu ochrany socialistického deštníku pro SMĚR v EU. Česká diskuse o možnosti moderace politiky SMĚRu na unijní úrovni je pro perspektivu a volbu varianty bilaterálních vztahů zásadní.

Podpis zestátnění RTVS prezidentem Pellegrinim prokreslil jeho velice limitovanou ochotu (či možnost) stát se kooperativním pilířem bilaterálních vztahů. Výrazně oslabil dojem, který se slovenský prezident snažil v Praze vytvořit, totiž jako rozumného, evropsky a odpovědně orientovaného politika, který koná pozitivně a s jistou autonomií a podporou doma.

Dále čtěte

Ukrajinista Svoboda: Putin ví, že náš strach je jeho nejúčinnější zbraň

ROZHOVOR / Historik a ukrajinista David Svoboda, který působí v Ústavu pro studium totalitních režimů a v Muzeu paměti XX. století, se…

Navíc překvapila i hloupost argumentů, kterými slovenská vláda obhajuje politiku omezování svobodného výběru informací. Pokles svobody nejen snižuje kvalitu života všech slovenských občanů, ale především zhoršuje podmínky práce samotné slovenské vlády, jíž zjevně naprosto chybí jakákoli zpětná vazba, kterou by jí autonomní veřejnoprávní RTVS musela poskytovat.

Pro slovenské občany musí být zřejmé, že na zestátnění RTVS prodělali. Médium nadále platí ze svých daní, ale informačně ztratili jeho nezávislost a kritickou odpovědnost vůči vládě. Nechali si snížit kvalitu svého vlastního občanského života.

Český pohled na slovenskou opozici je zatím nadále spojený s nadějí na její schopnost obsáhnout celé spektrum a strukturu slovenské společnosti, včetně zaostalých a zanedbaných regionů a maďarských částí slovenské společnosti. Tedy opozice, která se nejen pere s vládní koalicí, ale vidí svůj smysl především v posilování koheze Slovenska a celé slovenské společnosti namísto prohlubování jejího rozdělení a rozpolcení, což spíše dosud dělala.

Odklon Ivana Korčoka od veřejné práce a spolupráce na integraci opozice a kohezi společnosti je pro českou veřejnost a politiku zklamáním patrně přehnaných, byť vyslovených očekávání, ale přesto. Práce opozice na kohezi slovenské společnosti a její modernizaci v základních dimenzích, včetně případných požadavků na bilaterální spolupráci, bude významným parametrem kvality dalších vztahů.

Dále čtěte

Kradou nám slova. Duch nenávisti aneb Co je vlastenectví a co nenávist

KOMENTÁŘ / Totalitní režimy si přisvojovaly slova a měnily jejich význam či jej vyprazdňovaly. Dnes ke stejnému počínání nepotřebujeme nikoho,…

Klíčový je ovšem předpoklad racionalizace chování dnešní slovenské vládní koalice a ukončení období, které působí dojmem záměrného devastování demokracie a veřejného prostoru jako „dobytého území“. Plně to platí i pro schopnost autonomní a více otevřené a prozápadní politiky prezidenta Pellegriniho a naplnění očekávání, která se snažil předestřít v Praze. Je zásadní, aby si slovenská vládní garnitura uvědomila hodnotu pozitivní bilaterální spolupráce s Českou republikou, protože druhého takového partnera nejen regionálně, ale ani uvnitř celého Západu nemá.

V současnosti dělá vše pro to, aby zničila poslední zbytky české vůle a chutě Slovensko tolerovat v jeho novém provinčním úpadku. Spolupráce v tomto směru totiž strhává i Česko do podobných kalných proudů s aktéry jako Zeman, Babiš nebo exkomunistické či proruské trosky v temných zákoutích českého veřejného života.

Vše se děje v reálném čase. Probíhá a dále asi bude probíhat ruská válka proti Ukrajině a svobodnému Západu. V tomto čase bude stále významnější, kdo energii a soudržnost Západu pomáhá udržet a kdo ji oslabuje. Česko v tom stojí nadále jasně na proukrajinské pozici, která jediná upevňuje bezpečné právní poměry v Evropě, na rozdíl od vlády zvůle a síly Kremlu. Vypadnout ze zóny důvěry lze jen jednou.

Obdobně i Česko směřuje ke svým parlamentním volbám a bude testovat svou demokratickou a občanskou odolnost. Slovensko by nemělo v tomto vývoji opakovat historické chyby, které těžce poznamenaly vývoj a geopolitiku Československa. Buď bude stát na straně západního úsilí, nebo přestane být partnerem.

Dále čtěte

Obrana střední Evropy už byla prolomena. Kdo stojí na straně nepřítele?

ANALÝZA / Evropa se nachází ve víru geopolitických změn, jejichž dopad stále nedokážeme odhadnout. Léta ignorování bezpečnostních hrozeb a rizik…

Region střední Evropy opět ohrožuje provinční strašidlo nacionalismu konstruované Orbánem, Babišem, rakouskými Svobodnými a italskými extremisty. Toto regionální bahno je prosyceno posluhováním ruským imperiálním a protizápadním plánům.

Slovensko v tomto vývoji bude také testováno, pokud jde o kvalitu jeho demokracie, právního státu a občanské společnosti. Rozhodne to, do jaké míry slovenská vládní koalice bude přemosťovat, nebo prohlubovat příkopy, které doma také pomáhala hloubit. Je čas si uvědomit, co střední Evropě hrozí. I Slovensku v tom připadá velká odpovědnost.