GLOSA / V jaké době to žijeme! Podporuješ-li Ukrajinu, jsi rusofob, podporuješ-li Rusko, jsi ukrajinofob. Podporuješ-li Palestinu, jsi antisemita; podporuješ-li Izrael, jsi islamofob. V podstatě, pokud jste posledních pár let nebyli v kómatu, máte přiřazenou jednu z těchto „fobií“. V tomto pekelném bowlingu jsem skoro udělala strike, zůstala stát jen jedna kuželka. Zatím jsem totiž nebyla obviněna z antisemitismu, na což jsem velmi hrdá. A je těžké si představit, že by mě Izraelci mohli z něčeho nařknout, možná snad jen z mých ubohých pokusů uvařit dokonalou šakšuku.

Jinak jsem samozřejmě rusofobka kvůli své podpoře Ukrajiny, fašistka a ukrajinofobka kvůli svému ruskému pasu a islamofobka kvůli své lásce k Izraeli. Ve skutečnosti nepatřím do žádné z těchto kategorií, protože vůči Rusku jsem opatrná, až háklivá, k Ukrajině cítím empatii a má moji maximální podporu, k islámu cítím lhostejnost a vlastně žádné fobie. Mohu jen říct, že když vás někdo nazve „fobem“ a vy se naštvete, znamená to, že se trefil do černého.

Dále čtěte

Levicová intelektuální arogance aneb Čtyři knihy, které otřásly Západem

ESEJ / Knihy měnící svět, knihy otáčející náš pohled… Ano, jsou takové a není jich málo. Knihy přepodstatňující, formativní, iniciační,…

Každý si ovšem musí sám rozhodnout, co je a co ho uráží, i když dnes už je klidně možné být obviněn třeba z islamofobie jen proto, že nosíte křížek na krku. Což je stejné jako být obviněn z homofobie jen proto, že jste heterosexuál. Celkově, pokud vám obvinění nepřečte soudce, doporučuji je ignorovat, jinak skončíte na antidepresivech.

Je Západ rusofobní?

Ale pojďme se podívat hlouběji, abychom se pokusili pochopit, co se skrývá za touhou dát sousedovi nějaký cejch. Na první pohled se může zdát, že takové výroky slouží k urážce či ponížení, ale ve skutečnosti jde o to, aby se člověk stylizoval do role oběti, z čehož obviní druhého člověka. Koneckonců, když Rusové říkají, že kolektivní Západ je rusofobní, není to ani tak sdělení, že jste na Západě „špatní“, ale spíše vyjevení postoje, jak jsme my Rusové „ubozí a nešťastní“, poněvadž jsou všichni „proti nám“.

Nejodpornější je, že poté, co je někdo označen za jednoho z „fobů“, očekává se, že bude reagovat výmluvami a tvrzením, že „takový není“ a byl „špatně pochopen“. Ale nezapomeňte ještě na jednu nuanci: Je logické dělat ze sebe oběť, když jste obětí, ale dělat to, když jste agresorem, je přinejmenším velmi podivné. Jenže čím větší a bezohlednější je agresor, tím více ze sebe dělá oběť.

Vzpomeňte si například, jak Vladimir Putin v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem říkal, jak ho Západ zradil, přestože se chtěl přátelit, ale Západ se k němu otočil zády. Nakonec z rozpoutání brutální války Ruska proti Ukrajině obvinil Západ, který ho prý zradil a podvedl. Zdůvodnění je hodno maniaka, který zabíjel ženy, protože ho podvedla manželka.

Dále čtěte

Andrej Babiš je prostý člověk aneb Král Ubu se vrací a řve jako pavián

GLOSA / Nedávno se Andrej Babiš, populistický šéf naší v preferencích nejsilnější strany, nechal slyšet, že on složitostem politiky, práva…

Podpora pro „světový mír“

Paradoxní však je, že všechny výše uvedené kategorie spojuje když ne nenávist, tak zcela jistě podpora pro „světový mír“. Mohlo by se zdát, že na první pohled je to myšlenka dobrá, kdo by nechtěl mír. Ovšem ve skutečnosti se taková formulace hodí možná do konverzací účastnic v soutěžích krásy, když se jich porotci dotazují, o čem sní. Vlastně je to i způsob, jak demonstrovat svou nadřazenost nad ostatními a nasadit si svatozář. Každý, kdo začne polemizovat, bude vypadat jako ďábel.

Je to jen trik, který používají i zastánci vyjednávání „o míru“, když volají: „Chcete snad, aby tato válka pokračovala a zničila další tisíce životů?“ Hned se z nich stávají andělé s křídly, kteří se snaží udržet vše při životě, a z nás ostatních jsou rohatí pekelníci jen proto, že si myslíme, že odstoupení území výměnou za zastavení raketových útoků není prostě žádný mír.

Přestaňme s iluzemi

Kromě toho by nebylo na škodu se v takových případech zeptat: Co pro vás znamená mír? Je to, když se přestane střílet a bombardovat, když se naváží obchodní vztahy mezi zeměmi, když se lidé přestanou nenávidět? Anebo když na světě nezůstanou žádné jaderné zbraně?

Co je to mír, dámy a pánové? Možná že pro někoho je to splnění alespoň jednoho z bodů, které jsem vyjmenovala, možná splnění všech najednou nebo některých vlastních, které jsem nezmínila, ale jedno je jasné: světový mír je nesplnitelný sen. Chápu, že v současné realitě se zdá, že když lidé přestanou na Ukrajině umírat při ruském bombardování, je to mír. Ne, to opravdu není mír…

Dále čtěte

Rusové pláčou a Putinova reputace jde ke dnu, stejně jako kdysi ponorka Kursk

KOMENTÁŘ / V médiích už bylo taktně upozorněno, že mezi tragédií ruské ponorky Kursk, která se stala rovněž v srpnu, a…

Představme si na chvíli, že jednání proběhla a bombardování bylo zastaveno. I kdyby Ukrajina dostala bezpečnostní záruky a byla přijata do NATO, znamená to, že nastal mír? Samozřejmě že nikoli. Znamená to, že genocida byla zastavena. To je vše. Proto bychom se měli přestat oddávat iluzím a snít o tom, že se celý svět stane velkou přátelskou rodinou, která bude sedět u velkého kulatého stolu, hezky si povídat a plánovat. Rodina se neobejde bez podivínů, vždy alespoň jeden její člen brzy vytvoří skandál.

Autorka je ruská novinářka žijící v České republice. V letech 2010–2022 pracovala v rozhlasové stanici Echo Moskvy, kterou Putinův režim hned na počátku velké války Ruska proti Ukrajině zlikvidoval.