Co mají společného indonéská apokalypsa a aféra Volkswagen?

Eric Drooker

Každoroční rituál vypalování lesů na indonéských ostrovech, zejména na Sumatře a Borneu, se letos zcela vymkl kontrole. Požáry a smogová situace sužující i okolní státy Malajsii, Singapur, Thajsko a Filipíny nabývají rysů apokalypsy, která bude mít podle expertů vážné dopady na světové ovzduší. Jak s tím souvisí mnohem medializovanější aféra koncernu Volkswagen?

Smogová kalamita v celé jihovýchodní Asii

Lesní požáry jsou v Indonésii zakládány ilegálně z důvodu rozšiřování zemědělské půdy společnostmi produkujícími palmový olej, papír a kaučuk. Každý rok tímto drastickým postupem trpí nejen místní lidé a mnohdy vzácné druhy zvířat, ale i obyvatelé sousedních zemí, zasažených jedovatými oblaky smogu.

Kalamita si již vyžádala desítky obětí, akutními infekcemi dýchacích cest trpí více než půl milionu Indonésanů. Na evakuaci se připravují desetitisíce lidí, v některých městech na Borneu a Sumatře je kvůli kouři vidět jen na několik málo metrů. Indonéská vláda v řadě oblastí vyhlásila stav nouze a nasadila k boji proti živelní katastrofě armádu. Požáry se však zatím i vzhledem k nepřístupnému terénu likvidovat nedaří, v letošním roce se navíc šíří vlivem mimořádně suchého počasí.

Tato nekontrolovatelná situace je příčinou dramatického zvyšování úrovně znečištění ovzduší v celé jihovýchodní Asii, trvajícímu celé týdny až měsíce. Měřeno Indexem PSI, stupeň znečištění vyšší než 300 je považovaný za nebezpečný pro lidské zdraví. 24. října dosáhl Index PSI v provincii Střední Kalimantan rekordní hodnoty 3300. Přírodní katastrofou je akutně zasaženo 28 milionů lidí.

Indonéská vláda se opakovaně dostává pod mezinárodní tlak, proč proti nelegálnímu žďáření, které letos zatím zničilo tři miliony hektarů lesů, účinně nezasáhne. Zatím nejhorší důsledky mělo počínání místních firem v roce 1997, ale letos bude zřejmě svými následky překonáno.

Za tři týdny více škodlivin než za rok v Německu

Indonésie opakovaně slibuje, že proti těmto nezákonným praktikám zasáhne. V současné době vyšetřuje 27 firem podezřelých z účasti na požárech. Výsledky však zatím vidět nejsou, což přispívá ke zhoršení diplomatických vztahů se sousedními zeměmi. Dopady na život jejich obyvatel jsou nemalé.

Nejen v Indonésii, ale i v Malajsii a Singapuru jsou kvůli dusivému smogu zavírány základní a střední školy. Jen v Malajsii tak byly postiženy čtyři miliony studentů. Jsou rušeny významné sportovní akce.

Už v polovině září dosáhl Index PSI v Singapuru výše 341, na což singapurský ministr zahraničí Shanmugam reagoval slovy, že Indonésie projevuje „naprosté pohrdání našimi i vlastními lidmi“. V komunitních centrech jsou zde zdarma distribuovány masky pro seniory a další zdravotními riziky ohrožené obyvatele.

Jak uvádí The Guardian, „nehoří jen stromy – hoří sama půda. Velká část deštných lesů roste na obrovských vrstvách rašeliny. Jakmile se oheň jednou dostane do země, ta pak dokáže doutnat po celé týdny a vyfukuje oblaka metanu, oxidu uhelnatého, ozonu a exotických plynů typu kyanidu amonného. Rozsah toho inferna je těžké vůbec postihnout. Jedno srovnání by mohlo pomoct: právě teď produkují indonéské požáry víc oxidu uhličitého než celá ekonomika Spojených států. A za poslední tři týdny vypustily do atmosféry víc CO2, než zvládne Německo za celý rok.“ U tohoto srovnání se zastavme.

www.stop-multikulti.cz

Aféra Volkswagen se rozrůstá

Souběžně s indonéskou přírodní katastrofou nebývalých rozměrů bobtná celosvětová aféra automobilky Volkswagen. Začala 18. září, kdy americká federální Agentura pro ochranu životního prostředí obvinila německý koncern z falšování údajů o emisích. Dostal se pod tlak kvůli instalaci softwaru do naftových motorů, který umožňoval obcházet měření skutečné hladiny vypouštěných emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší.

Ze stejných důvodů se dnes skandál rozšiřuje na další typy vozů. Skupina Volkswagen pozastavila na americkém a kanadském trhu prodej modelů s šestiválcovými naftovými motory o objemu tří litrů. Povinné kontroly milionů aut z koncernu budou muset pravděpodobně nařídit i další země včetně České republiky. V Německu dokonce hrozí, že kdo bude výzvu k povinné prohlídce vozu ignorovat, přijde o platnost technické kontroly.

Akcie Volkswagenu se propadly o desítky procent, automobilka odhaduje hotovostní náklady až na 20 miliard eur. Kromě výměny softwaru bude muset v některých modelech upravovat i komponenty v motoru. Zatím ovšem nejsou známy případné náklady na hromadné žaloby, které se v některých zemích připravují. Jen v USA automobilce hrozí pokuta až 18 miliard dolarů.

Důsledky ekologického flagelantství

Proč tento bezprecedentní případ zmiňovat? Pomiňme spekulace, že se může jednat o vyostřený konkurenční boj, který nahrává především americkým a japonským automobilkám. Navíc vůbec není jisté, zda se i ostatní automobilky v této věci chovaly férově. Také pomiňme spekulace, proč se tato aféra vynořila právě nyní, v době kulminující migrační krize. Je zjevné, že ať už je to tak, či onak, aféra Volkswagen negativně zasáhne německou ekonomiku zrovna v nejnevhodnější dobu.

Především však i tento případ znovu otevírá diskuze o realističnosti přísných norem na vypouštění emisí, které se v konečném důsledku obracejí proti zákazníkům zvýšenými náklady na výrobu automobilů. Paradoxně snaha ušetřit dostihla jako první koncern Volkswagen, který si zakládal na svém „zeleném“ image. Určitě však nebyl jediný.

V současné době jsou tak konfrontovány dva světy. Jeden evropský, i v jiných odvětvích až příliš flagelantský ve snaze bojovat s globálním oteplováním. Tento přístup, který mnohdy naráží na ekonomické možnosti i vyspělých západních zemí, vede v konečném důsledku k obcházení předpisů a tvrdému konkurenčnímu boji na hraně legality.

Nezodpovědný třetí svět

Proti tomu se naopak staví zcela nezodpovědný přístup některých zemí třetího světa, nyní viditelný z dílny indonéské, ale například i čínské provenience. Shodou okolností se ukazuje, že Čína spalováním uhlí vypouští do ovzduší mnohem více škodlivin, než do této doby přiznávala.

Může se někdo divit, že některé asijské země mají rychlejší hospodářský růst než stagnující a někdy neúměrnými regulačními předpisy svazovaná Evropa? Neexistuje měřitelnější příklad než porovnání těchto dvou kalamit, každé jiné. Pokud Indonésie za tři týdny vyprodukuje do ovzduší tolik škodlivin, jako až puritánské Německo za rok, k čemu jsou velké klimatické summity, jako v nejbližší době ten pařížský?

Eric Drooker

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner