Ilustrační foto FOTO: pexels.com
FOTO: pexels.com
Křesťané říkají, že jsme prach a v prach se obrátíme. Popularizující darwinisté říkají, že jsme nahé opice. Věcně řečeno – člověk má přírodou daný věk dožití jako všichni jiní živí na této planetě a i pro něho platí, že stáří a nemoc jedno jsou. V dnešní době ještě naléhavěji než dříve, protože se pořád navzdory vlně umírání za covidu dožíváme mnohem vyššího věku než před padesáti lety. A tyto biologické konstanty, ve kterých jsme si rovni nejen mezi sebou, ale i se všemi živými na planetě, by měl člověk navzdory osobním emočním preferencím v prezidentských volbách zohlednit. Takže – jak na tom bude který z horkých kandidátů za pět a deset let, kolik mu bude a jak na tom bude zdravotně?
Uvědomuji si, že pro zastánce postoje, že člověk je vládcem planety a vyšší bytostí než zvířata, bude můj text cynický. Není, je jen realistický, cynismu je v něm stejně málo jako v šednoucích vlasech, vysychající a průsvitnější kůži, vráskách a úbytku sil.
Algoritmus lepší rytmu
Nositel Nobelovy ceny Daniel Kahneman, sociální psycholog, který experimentálně dokázal klíčovou roli podvědomí v lidském rozhodování, ve své nově do češtiny přeložené knihy Šum doložil tristní skutečnost: I sebeblbější algoritmus rozhoduje lépe než člověk, který je v oboru považován za experta. Zapojí-li se rozhodování, které nazvu rytmické – rytmicky se pohupující šaman s hlubokým vhledem do šamanského stromu či jeho novodobá verze, korporátní plánovač zisku v obleku s jemným popraškem bílého prášku – vstoupí do toho podvědomí takovou měrou, že rozhodovací procesy ztrácejí kvalitu.
Omlouvám se milovníkům šamanů i plánování. A že sebejednodušší smysluplný algoritmus zajistí lepší rozhodování než expert s hlubokým, ale podvědomým subjektivním zkreslením neoddělitelně zatíženým „instinktem“. Takže sebejednodušší algoritmus – protože nemá subjekt, natož zkreslení – rozhodne lépe. Pojďme se podívat, co bychom měli v prezidentských volbách s pomocí jednoduchého algoritmu, „kuchařky“, zohlednit. Jsme svými těly a svými dušemi. Prezident potřebuje funkční tělo i duši díky svým pravomocím mnohem a mnohem víc než běžný člověk jeho věku (jsme země starých prezidentů).
Průměrné hodnoty – Český statistický úřad
Naděje dožití neboli střední délka života udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku. Pro ženy to bylo před covidem (což je pro predikci možná lepší číslo než nižší průměrná délka života z roku 2021 po covidové epidemii) 82 let a pro muže 76 let. (Český statistický úřad)
Podíl osob, které hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý či velmi dobrý, je v pětasedmdesáti letech pouhých dvacet procent. Podíl osob, které hodnotí svůj zdravotní stav jako dobrý či velmi dobrý, je ve věkové skupině 65–75 let 40 procent, 75+ pak dvacet procent. Podíl osob s chronickou nemocí je ve věkové skupině 65–75 let 89 procent, nad 75 let 96 procent. Respondenti podle omezení zdravotními problémy: ve skupině 65–74 let NEMÁ omezení následkem nemoci 42 procent mužů, nad 75 pak 23 procent. Z žen ve skupině 65–75 let NEMÁ omezení následkem zdravotních problémů 43 procent, nad 75 let pak 19 procent.
Zdroj dat: Šárka Daňková, Hana Otáhalová (2017). Zdravotní stav české populace podle výběrového šetření o zdraví EHIS. Demografie 59 (3).
A teď duše
„Riziko vzniku demence narůstá s věkem. Zatímco v nižších věkových skupinách se prevalence pohybuje v jednociferných řádech, zlom nastává v důchodovém věku, kdy se s každým přibývajícím rokem výskyt demence zvyšuje. Ve věkových skupinách nad 80 let pak prevalence demence dosahuje dvojciferných čísel. Zatímco do 65 let věku trpí demencí každý 866., nad 65 let je to každý 13. V případě nejvyšších věkových kategorií nad 80 let věku pak každý pátý, nad 90 let pak dokonce téměř každý druhý. Ve vyšších věkových kategoriích přitom ženy trpí demencí výrazně častěji než muži.“
Zdroj: Ondřej Mátl, Martina Mátlová a Iva Holmerová. Zpráva o stavu demence 2016. Česká alzheimerovská společnost, o. p. s. Prosinec 2016.
„Počet lidí s demencí prudce roste, uvedla v nově zveřejněné studii Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní by v roce 2030 mělo být oproti současnosti o čtyřicet procent více lidí trpících touto chorobou,“ konstatovala smutnou novinku Česká televize.
Algoritmus všem!
Léta se chlubím, že mám matematickou inteligenci 80, což je horní hranice slabomyslnosti. A nekecám. Ovšem porovnáním těchto dat s věkem (zatím potenciálních) kandidátů na prezidenta se i mně vyjevil algoritmus nelichotivý, cynický a tak vůbec. „Vlasy jak popel z cigaret. Jsem tvoje stáří, pozvi mě dál…“
Geniální text i video Hapka – Kemr – Horáček o stáří není urážlivé, jen poeticky popisné. Algoritmus je zase suše věcný. Pokud nebudeme spoléhat na zázrak, že se některý z kandidátů dožije sta let ve stejné kondici jako Meda Mládková, algoritmus říká: Chceme-li prezidenta na deset let, nemělo by mu být nad 65 let. Ale pokud je nabídka, spíš kolem šedesátky. U prezidenta na pět let je to ne víc než sedmdesát, ale spíš pětašedesát. A měl by to být v obou případech co nejzdravější nekuřák.
To není diskriminace, jsem nemocný kuřák a vím, že bych proto nemohl plnit ani desetinu prezidenta ani teď, natož za deset let. Platí pro obě pohlaví. Takže zda má vůbec smysl nějakého kandidáta zvažovat, stačí se podívat na rok jeho narození a z novin zjistit drby o jeho zdraví (ostatně věrohodný kandidát na prezidenta by měl svůj zdravotní stav zveřejnit). Pokud jste spíše vizuálně-symbolický typ člověka a nechcete číselný algoritmus, tak si kandidáta představte za deset let. A pak si nechte někde v online simulátoru jeho fotku „zestárnout“ o pět a deset let. A uvidíte. Algoritmy na rozdíl od lidí i lidského podvědomí nelžou.
