Co s ním? Hitlerův rodný dům v Rakousku bude srovnán se zemí

Adolf Hitler je natolik temná postava 20. století, že je někdy těžké si uvědomit, že to byl také „jen“ člověk z masa a kostí, že se někomu narodil, že měl rodiče a sourozence a že někde prožil léta, než tak fatálně zasáhl do dějin celého světa. Mezi Salcburkem a Pasovem na samé hranici s Německem leží městečko Braunau am Inn, kde Hitler poprvé spatřil světlo světa a kde dodnes stojí jeho rodný dům. Rakušané nemají jasno, co s domem udělat.

Už dlouhou dobu se v Rakousku vede rozpačitá debata o tom, co s rodným domem člověka, který má oficiálně na svědomí miliony a miliony lidských životů. Jedni se kloní k závěru, že by dům měl být zcela zničen, druzí si zase myslí, že by měl být zachován jako pamětní místo, které bude navždy připomínat hrůzy nacionálního socialismu a fašismu.

Debata se stává čím dál tím naléhavější, neboť se rodný dům kancléře Třetí říše stal poutním místem neonacistů z celé Evropy. Rakouské deníky Die Presse a Der Standard přišly se zprávou, že ministr vnitra rakouské vlády za stranu lidovou Wolfgang Sobotka se rozhodl léta přešlapování na místě ukončit a prosadil návrh na srovnání Hitlerova domu se zemí.

Je zajímavé, že Hitler se v tomto domě opravdu pouze narodil a za několik týdnů se celá jeho rodina i s ním přestěhovala v rámci Braunau jinam. Rozhodně se však nedá říci, že by tímto momentem Hitlerův rodný dům zmizel z povědomí. Pár měsíců po připojení Rakouska ke Třetí říši – 20. července 1938 – byl dům zkonfiskován a zařazen mezi státem chráněné památky. Byl zrekonstruován a stal se kulturním centrem, galerií a knihovnou. V letech 1943-1944 se zde vystavovala díla místních umělců.

2. května 1945, kdy bylo Braunau dobyto Američany, plánovali sami Němci, že dům vyhodí do povětří. Tomu ovšem Američané zabránili a 1. listopadu 1945 byl na tomto místě otevřen pomník a expozice o koncentračních táborech. V roce 1952 se dům navrátil původním majitelům. Stát si jej však nadále pronajímal a provozoval zde do roku 1965 knihovnu. Mezi lety 1965 až 1977 byl využíván pro různé účely, jeho prostory hostily například školu nebo banku. Od roku 1977 do roku 2011 byl využíván k workshopům pro lidi s postižením.

Od roku 2000 se se stále větší intenzitou diskutuje o tom, co s domem udělat. Nejangažovanějším člověkem je v tomto směru politolog a historik Andreas Maislinger. Podle deníku der Standard Sobotkovo rozhodnutí trápí nejvíce právě jeho. Už šestnáct let se snaží v Hitlerově rodném domě realizovat projekt pod názvem „Haus der Verantwortung“ (Dům odpovědnosti), který by byl zaměřen zejména na mladé lidi. Ti by do domu přijížděli a díky konfrontaci s minulostí by byli motivováni promýšlet svůj život a budoucnost – učit se odpovědnosti.

Maislinger si podle listu der Standard stěžoval na jednání se Sobotkou, který prý nevystupuje věcně a uchyluje se k silovým argumentům. Řešení otázky, co udělat s Hitlerovým domem by tak podle něho mělo být raději svěřeno ministerstvu školství (Wissenschaftsministerium), které by díky své kompetenci rozhodlo v této situaci lépe.

Hitlerův „duch“ v městečku Braunau podle Maislingera zničením jeho rodného domu nezmizí a neonacisté sem budou přijíždět dál. Maislinger je proto přesvědčen, že by městečko mělo vyžít své příležitosti – spojení s Hitlerovým jménem – a vytvořit zde něco zcela jedinečného, co by pomohlo zabránit tomu, aby se historie už nikdy neopakovala.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner