Co štěpí českou společnost: obavy z migrace i vývoj po roce 1989. Soudružní jsme hlavně v krizi

Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii (Alena Spálenská / se svolením autora)

Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii | FOTO: Alena Spálenská / se svolením autora

Dá se čekat, že i tyto volby budou v názorovém rozložení mimořádně vyrovnané a rozdělující společnost. To potvrzuje nedávný průzkum agentury STEM nazvaný příznačně: Jedna společnost – různé světy. V jakých světech tedy lidé v Česku žijí?

O rozdělené společnosti se mluví v Evropě, v USA i jinde ve světě stále více. A nejen mluví – lidé ji zažívají dennodenně v běžném životě i v mimoběžných diskusích na sociálních sítích.

Konfliktní témata jsou ještě konfliktnější, více polarizují. Ochota naslouchat druhému klesá, stejně jako schopnost argumentovat, používat i přijímat fakta. Vítězí emoce a dojmy, z čehož pak politicky těží populistické strany, jak se velmi pravděpodobně ukáže už za čtvrt roku i v českých parlamentních volbách.

Týdeník FORUM | FOTO: FORUM 24 (FORUM 24)

„Silná polarizace ohrožuje společenskou soudržnost a demokracii. Je pro nás důležité vždy identifikovat nejen linie konfliktu, ale také oblasti a témata, která mohou lidi spojovat,“ konstatuje v úvodním slově k výše zmíněnému průzkumu Urban Überschär, ředitel zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v Česku a na Slovensku (což je vedle Masarykovy demokratické akademie spoluvydavatel publikace).

Mezi témata, jež lidi nejvíce rozdělují, patří obavy z migrace, vnímání nerovností ve společnosti a hodnocení vývoje po roce 1989. Nejde však o dělení na dva podobně velké tábory.

„Často se mluví o tom, že naše společnost je polarizovaná, ale to je svého druhu mýtus. Nejde o dva stejně velké nesmiřitelné tábory. Společnost je fragmentarizovaná. Prochází jí dlouhodobě pocit nespravedlnosti, často mezigeneračně předávaný, některé skupiny společnosti mají pocit, že nemají vyslyšení. U skupiny kritických lidí je specifické, že opakují, jak oni celý život tvrdě pracují a pak jsou tam nějací „ti druzí“, kteří se naopak snažit nemusí a dostávají dávky. Když si s těmi lidmi pak ale povídáte, zjistíte, že sami mají tendenci vidět se v lepším světle,“ říká pro HlídacíPes.org k výsledkům studie ředitel STEM – Ústavu empirických výzkumů Martin Buchtík.

„Často se lidé sebeutvrzují v tom, že je jiná část společnosti odsuzuje, že nenávidí jejich pohled na svět, což pak upevňuje ty rozdíly. Není to ale ryze český fenomén. Je to mezinárodně zkoumaný efekt, který se potvrzuje ve studiích napříč státy po celém světě,“ dodává.

Kritičtí, pozitivní a názorový střed

Na téma rozdělené společnosti už v roce 2019 vznikl rozsáhlý projekt pro Český rozhlas Rozděleni svobodou: česká společnost po 30 letech. Podle této analýzy je v české společnosti šest tříd, jež se výrazně liší tím, zda a jakými typy zdrojů (kapitálů) disponují.

Andrej Babiš ml. a Pavel Šafr ()

Kromě odlišností v příjmu a majetku, sociálních kontaktech a kulturních preferencích se tyto třídy rozcházejí i v pohledu na dění ve společnosti, na systém vládnutí a směřování země.

Aktuální průzkum STEM se blíže zaměřil na to, v čem se různé skupiny Čechů názorově liší, a rozdělil je do tří skupin: kritičtí, pozitivní a názorový střed.

V rovině osobních hodnot se přitom lidé z různých názorových skupin shodují. Nejdůležitější je pro ně rodinný život, mezilidské vztahy, zdraví, svoboda. Mezi kritickými se objevuje i důraz na jistoty, pocit bezpečí a zajištění („finanční zabezpečení, nebát se, že nebudu mít z čeho žít“).

U vnímání celospolečenských hodnot se již významně projevují silné názorové rozdíly.

Pro skupinu „kritičtí“ je typický důraz na sociální jistoty a bezpečí. Vadí jim „prohlubující se sociální rozdíly, vnější ohrožení ze strany migrantů, vnitřní ohrožení nepřizpůsobivými/romskými spoluobčany“.

„Převažuje pocit nespravedlnosti, který čerpá především z postoje, že ve srovnání s nimi samotnými tu jsou skupiny, jež nemusejí pracovat, a přesto se o ně stát postará,“ píše autorský tým STEM ve složení Martin Buchtík, Patrik Eichler, Ondřej Kopečný, Kateřina Smejkalová a Jitka Uhrová.

„Půl roku děláme na daně na ty, kteří nepracujou. Tehdy museli pracovat všichni. Práce dnes je taky pro všechny,“ citují například jednoho z respondentů identifikovaného jako „muž, 49 let“.

FORUM 24 (archiv)

Skupina kritických mluví jak o pocitu ohrožení naší společnosti, tak i o osobním ohrožení. S tím se prolíná pocit strachu z cizího, neznámého, z různých vnějších vlivů, což vede k nekritickému přejímání argumentace typické pro krajní pravici.

„Evropská unie se úplně zpovykala. Cítím velký vliv politických neziskovek, které ve školách dělají inkluze, učí děti modlit se podle islámu. Nelíbí se mi, že finanční oligarchové, globalisti, z nás chtějí udělat otroky. Je to součást plánu, aby o nás měli přehled, počítače jsou kontrolovaný. Vadí mi, že nám vlastenectví bude nakonec k ničemu,“ cituje studie účastnici průzkumu, ženu, 65 let.

Střety na ose staří – mladí

U skupiny kritických se objevuje také „diagnóza“ rozštěpení podle příjmu a majetku. Skupina „pozitivních“ současnou českou společnost vnímá hlavně perspektivou politické kultury a fungování politické reprezentace. Jejich kritika míří na současnou vládu a její vrcholné představitele a jejich působení v boji s epidemií koronaviru.

„Tito lidé obtížně hledají, na co by z hlediska společenského vývoje mohli být hrdí (a vypomáhají si příklady z historie, sportu nebo obecné identifikace s českou zemí, respektive přírodou),“ popisuje studie, z níž dále vybíráme:

Lidé, kteří patří do skupiny názorového středu, jsou v sebeidentifikaci méně negativní, svůj pocit hrdosti opírají o schopnost se semknout v případě krize, vyzdvihují rovněž historii, literaturu, demokracii.

Lidé ve všech třech názorových skupinách souhlasí s tím, že česká společnost je rozdělená. Ve skupině pozitivních a názorového středu to ale vnímají do jisté míry jako přirozené: různé názory považují za normální a nikoli za problém. Potíže podle jejich mínění nastávají až v okamžiku, kdy lidé přestávají odlišné názory respektovat.

Ve skupině kritických je pocit rozdělení společnosti vyhrocenější. Tito lidé mají pocit, že neexistuje nic, na čem by se společnost dokázala shodnout, a jsou v tomto směru skeptičtí i při výhledu do budoucna.

Například pro starší lidi ve skupině kritických jsou dalším zdrojem napětí ve společnosti rozdíly mezi starší a  mladší generací. Mladé lidi považují obecně za nevychované, lehkovážné, závislé na rodičích a bez pocitu vlastenectví. Dojem, že se mezi sebou generace neshodnou, pramení i z komunikace s jejich vlastními dětmi, které mají často jiné názory než oni.

Andrej Babiš junior (Pavel Šafr, FORUM 24 / se souhlasem autora)

Mladší kriticky naladění lidé zase mají pocit, že starší generace se příliš přizpůsobuje, poslouchá a nesnaží se nic změnit. Podobně i oni mají pocit, že je starší generace nerespektuje.

Za jeden z důvodů, proč je společnost rozdělena, pokládají zástupci pozitivních nedostatek informací nebo vůbec snahy je hledat. Podle jejich mínění řada lidí z pohodlnosti informace jen přejímá, neumí je vyhledávat a ověřovat, a proto často věří nesmyslům. Lidé ve skupině pozitivních citlivěji vnímají rozdíly mezi městem a venkovem.

Co nás štěpí hodně a co málo

Za významnou příčinu rozdělení společnosti považují lidé názorového středu i majetek a zvyšující se rozdíly mezi bohatými a chudými. Mají pocit, že mizí střední třída. Mladší příslušníci této skupiny se obávají, že se budou mít v některých ohledech hůře než jejich rodiče.

S vnímáním, že je česká společnost rozdělená, úzce souvisí pocit, že není soudržná. Chybí pocit, že usilujeme o společné cíle, že „držíme pohromadě“. Přitom právě soudržnost a sounáležitost jsou zásadní hodnoty pro dobré fungování společnosti.

Existují pouze dvě situace, u nichž se u nás o pocitu sounáležitosti dá mluvit: vyhrocená období krizí a sportovní úspěchy. Obojí jsme v uplynulých týdnech shodou okolností pocítili. Jak u ničivého tornáda na jihu Moravy, tak u postupu českých reprezentantů fotbalovým mistrovstvím Evropy.

A jakou vizi budoucnosti vykreslují v analýze STEM tři názorové skupiny Čechů a Češek?

Fotografie, kterou poslal Andrej Babiš mladší deníku FORUM 24 (Andrej Babiš mladší, použito se svolením autora)

Kritičtí akcentují nutnost „vrácení státu“, což zahrnuje důraz na národní soběstačnost a na sociální systém, jenž by neměl zvýhodňovat ty, kteří nepracují. Podle nich je třeba, abychom měli dostatečnou suverenitu na úrovni rozhodování státu i významnější podíl občanů na rozhodování například formou referenda.

„Naše země by měla být naše. Na Východě ani na Západě není všechno špatně. Dobří politici by si vzali dobré z obou. Líbí se mi Rakousko, které má neutralitu,“ ilustruje to výrok kritického muže, 72 let.

Ignorace ani zesměšnění není cesta

Pozitivní volají do budoucna po větší hodnotové ukotvenosti české společnosti, která by vedla k tomu, že by politici více dbali na potřeby občanů, nikoliv pouze na vlastní zájmy. Směřování do budoucna je v této skupině provázané s orientací na Západ a západní hodnoty. S tím souvisí důraz na vzdělávání jako cestu k hodnotovému ukotvení, k širšímu rozhledu a k orientaci na budoucnost, včetně například zohlednění dopadů klimatické změny.

„Kdyby hodnostářům šlo o tu vlast, ne jenom o to, aby se oni měli dobře. Aby tam byli lidé vzdělaní, měli sociální myšlení, vedli nás podle křesťanského základu. Dali nám pravidla, která budeme respektovat. Měli by být vzorem. Svými názory teď hodně společnost rozdělují.“ (pozitivní, žena, 47 let)

Názorový střed akcentuje poměrně silně ekonomickou perspektivu a zlepšování životní úrovně do budoucna.

„Česká republika by měla být bohatá, všichni by se v  ní měli mít dobře, bez ohledu na obor, vzdělání. Ten cíl tu teď není. Byli jsme tomu blízko před covidem. Lidé se měli hodně dobře. Budeme se z toho těžko dostávat.“ (názorový střed, žena, 24 let)

Jak studie v závěru konstatuje, nespokojenost se stavem společnosti u skupiny kritických je zapotřebí brát vážně a snažit se ji řešit. Ignorace, zesměšňování nebo marginalizování problému může vést k jejich další politické radikalizaci.

Převzato s laskavým svolením redakce serveru HlídacíPes.org.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]