Co všechno může ovlivnit výsledek volby příštího prezidenta? Nadcházející rok bude pro výběr hlavy státu klíčový

Pražský hrad (pixabay.com)

Pražský hrad | FOTO: pixabay.com

Volba příští hlavy státu nás s největší pravděpodobností čeká v lednu 2023, pro výběr prezidenta republiky tak bude klíčový nadcházející rok. Už teď si můžeme načrtnout několik proměnných, které mohou sehrát zásadní roli ohledně toho, jak prezidentské volební klání nakonec dopadne. Jaké různé scénáře mohou nastat a může se stát prezidentem někdo, do koho bychom to neřekli?

Předně je nutné zdůraznit, že dokud nemáme definitivní seznam prezidentských kandidátů, je velmi obtížné cokoli předvídat, protože vše se může odehrát výrazně jinak, než jak se v tuhle chvíli jeví. Rok před samotnou volbou lze pouze popsat a odhadnout některé varianty vývoje, které se mohou, ale také nemusí uskutečnit. Zkusme pro začátek vyjmenovat několik faktorů, které mají potenciál sehrát významnou roli.

Týdeník FORUM, číslo 19 (FORUM 24)

Zaprvé důležité samozřejmě je, zda se budou volby konat opravdu až v řádném termínu. Nikdy nelze totiž vyloučit, že se změní situace a k volebním urnám půjdeme o něco dříve, což by jistě ovlivnilo i výsledek samotné volby. Každý měsíc se počítá a dřívější volební klání by mohlo poškodit kandidáty, kteří se svou kandidaturou buď ještě váhají, nebo jsou s přípravami na ni pozadu, protože, ačkoli se prezidentské kandidatury ještě oznamovat nezačaly a potenciální kandidáti a kandidátky se tváří, že vše teprve zvažují, je jasné, že určité přípravy musí podnikat už teď. Tým lidí, který pro prezidentskou kampaň potřebují, i její financování nespadnou jen tak z nebe.

Další zásadní proměnnou je to, zda se prezidentské volby zúčastní předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Zatím tomu vše nasvědčuje, ale pokud by na prezidenta republiky z nějakého důvodu nekandidoval, bude to do velké míry jiná volba, než kdyby se do ní zapojil. V takovém případě vznikne určité vakuum a bude hodně záležet na tom, kdo ho zaplní.

Významným faktorem je rovněž to, zda se vládní koalice shodne na jednom prezidentském kandidátovi či kandidátce a zda ho celou svou vahou podpoří. Neméně ale bude záležet na tom, o koho přesně půjde. Stačí si srovnat, jak v prezidentské volbě v roce 2013 dopadl tehdejší kandidát ODS Přemysl Sobotka a jak Karel Schwarzenberg kandidující za TOP 09. Tehdejší místopředseda a bývalý předseda horní komory parlamentu Sobotka v prvním kole volby získal 2,46 procenta hlasů a ministr zahraničních věcí Schwarzenberg 23,4 procenta.

Poptávka po výraznější změně

Svou roli v blížící se volbě prezidenta sehraje i to, zda bude kandidovat někdo, kdo by mohl s Andrejem Babišem soupeřit o hlasy voličů, kteří v minulé volbě volili Miloše Zemana. V této souvislosti může být podstatná například kandidatura Tomia Okamury. Není ovšem vůbec jisté, jestli předseda SPD Okamura něco takového plánuje.

Danuše Nerudová (Mendelova univerzita)

Je dobré připomenout, že v první přímé volbě sice o prezidentskou kandidaturu usiloval, ale nakonec se kandidátem na prezidenta nestal, protože mu ministerstvo vnitra neuznalo potřebný počet platných podpisů občanů pod peticí, kterou k tomu potřeboval. V roce 2018 se pak už o to ani nepokoušel.

Na některé levicové či středo-levicové voliče by pak mohli dosáhnout kandidáti typu předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly či rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové. U Středuly však není jisté, zda se ke kandidatuře skutečně odhodlá, a u Danuše Nerudové, u které je vstup do prezidentského klání pravděpodobnější, pro změnu záleží na tom, jakým způsobem se bude prezentovat a jaké voliče bude chtít primárně oslovit.

Je sice pravda, že předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody za minulé vlády Nerudovou jmenovala bývalá ministryně práce a sociálních věcí za sociální demokracii Jana Maláčová, to však neznamená, že bude nějak výrazněji cílit na levicové voliče. Zatím se zdá být spíše pevně ukotvená ve středu.

S Danuší Nerudovou ale souvisí ještě jedna proměnná, kterou by byla chyba opomenout, a to je skutečnost, že v příští prezidentské volbě může být celkem značná poptávka po výraznější změně. Tu by přitom mohla ztělesňovat kandidatura někoho, kdo nezapadá do škatulky českých prezidentů – tedy muž v důchodovém věku, což by ekonomka Nerudová, které je teprve lehce přes čtyřicet, splňovala.

Nejlepší vypsané kurzy

Zatím se nedá říct, jak silná tahle poptávka bude, už teď je však zjevné, že existuje, a rektorce Nerudové to minimálně otvírá cestu do médií, takže jí je všude plno. Pokud by tato touha po změně nabrala na větší intenzitě, mohlo by jít o faktor, který by prezidentskou volbou mohl ještě celkem zamávat.

Johana Hovorková, Milan Tesař, Veronika Kučíková, Dan Hrubý a Jaroslav Bican z nové redakce Týdeníku FORUM (Roam Black Černý a Michal Hošek)

V neposlední řadě pak půjde také o to, jaký bude celkový počet prezidentských kandidátů a kandidátek a jestli například vlivem toho, že se větší množství uchazečů bude přetahovat o stejné voliče, do druhého kola nepostoupí někdo – ovšem s velmi malým náskokem oproti svým soupeřům – u koho se to spíše nečekalo. Nakonec by se ale i někdo takový mohl prezidentem stát, pokud by jeho protikandidát v druhém kole měl velké množství odpůrců a většina voličů si ho nepřála.

Takový scénář by se však vymykal dvěma předchozím volbám, kdy se voliči už v prvním kole měli tendenci seskupit u dvojice kandidátů, kteří pak postoupili do druhého kola, a kandidát třetí v pořadí již za nimi docela dost zaostával. Hodně výrazné to bylo v roce 2018, kdy Jiří Drahoš měl 26,6 procenta hlasů a Pavel Fischer 10,23 procenta, ale i v roce 2013 byl mezi Karlem Schwarzenbergem s 23,4 procenty a Janem Fischerem s 16,35 procenty viditelný rozestup.

Když se podíváme na první desítku kandidátů a kandidátek podle kurzu, který na ně vypsala sázková kancelář Fortuna, a opomineme ministra vnitra a předsedu hnutí STAN Víta Rakušana, který svoji kandidaturu už vyloučil, najdeme zde těchto deset jmen: Andrej Babiš, Petr Pavel, Danuše Nerudová, Pavel Fischer, Miroslav Kalousek, Miloš Vystrčil, Miroslava Němcová, Josef Středula a Karel Janeček.

Z toho, že nejlepší kurz je zatím vypsaný na Andreje Babiše a Petra Pavla, nelze mnoho vyvozovat. Bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky těží prozatím z toho, že se o jeho prezidentské kandidatuře mluví už dlouho a málokdo o ní pochybuje, ovšem s oznámením kandidatury dalších osobností se to může rychle změnit.

Pokud ale příští prezidentskou volbu něco zásadním způsobem ovlivní, bude to určitě atmosféra, která příští rok v České republice bude převládat; ta nám už během několika málo měsíců napoví více o tom, jaký typ kandidáta či kandidátky bude mít největší šanci na zvolení hlavou státu.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]