Co zamlčela Mf DNES k akci Čisté ruce, kdy pro Zemana platila presumpce viny. A dnes u Babiše neplatí

ČTK

Premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman | FOTO: ČTK

Mladá fronta DNES se vrátila k Zemanově akci Čisté ruce, která skončila fiaskem. Výsledkem byl jediný odsouzený, ministr jeho vlády Ivo Svoboda. Deník však opomněl některé podstatné souvislosti té doby, kdy mimo jiné pro Zemana platila presumpce viny. Dnes už neplatí.

ČTK

Noviny vlastněné Agrofertem už několik měsíců zveřejňují seriál „30 let svobody: kauzy a aféry“, představující redakční výběr největších ekonomických a politických kauz. Zatím se mezi nimi nepřekvapivě neobjevily „kauzy a aféry“ Andreje Babiše, ve své době hýbající politickou scénou. Bezpochyby se už ani neobjeví. Zadání redakce je přesně opačné – odvést pozornost od aktuálních problémů svého majitele spojených s vyšetřováním a evropskými audity.

Především šlo o aféry dvojí privatizace Unipetrolu, přičemž tu druhou provázelo v Polsku rozsáhlé policejní vyšetřování kvůli podezření ze stamilionových úplatků. První privatizace se odehrála za vlády Babišova současného mocenského spojence Zemana, ale skončila blamáží. Majitel Agrofertu musel navzdory slibům Unipetrol s podezřením na jeho vytunelování vrátit, a Zeman mu od té doby dlouho nemohl přijít na jméno.

Akce Čisté ruce zkrachovala

Tehdy se odehrávala propagandistická akce Čisté ruce a stojí za to si ji společně s Mladou frontou DNES (29. 7. 2019, Byl jedinou obětí akce Čisté ruce“) připomenout. A doplnit chybějící mezery. Před volbami v roce 1998 ji sliboval tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman. Paradoxně probíhala v éře bossů Mrázka, Pitra, Krejčíře a Babiše s kontakty ve státní správě, kdy politické zákulisí ovládal nepostradatelný Zemanův poradce Miroslav Šlouf.

Zemanova vláda podala celkem 2500 trestních oznámení, ale výsledkem bylo naprosté fiasko. Zeman si zpětně myslí, že za neúspěch může zkorumpování vysokých policejních důstojníků, státních zástupců a soudců, jenže tím ukazuje prstem i na svoji vládu. Rezorty vnitra a spravedlnosti ovládali jeho ministři a post nejvyšší státní zástupkyně zastávala Marie Benešová, dnes pasovaná do role „bojovnice proti korupci“.

Jedinou obětí Ivo Svoboda

Mladá fronta DNES výše uvedené okolnosti nezmiňuje a pouze připomíná, že jedinou obětí této populistické kampaně byl Zemanův ministr financí Ivo Svoboda. V roce 1999 musel po pouhém roce z vlády odejít kvůli podezření z vytunelování továrny Liberta, vyrábějící kočárky. Nakonec skončil se svojí přítelkyní a pravou rukou Barborou Snopkovou ve vězení s pětiletým trestem, přestože oba vinu odmítali.

Deník připomíná, že do vedení Liberty vstoupili Svoboda se Snopkovou v roce 1996 a hned v prosinci následujícího roku upadla do konkurzu. Octli se v podezření, že z podniku vyvedli pět milionů korun, které použili na splacení dluhů své další firmy Omnia. Zatčeni a obviněni byli poté, co policie u Snopkové našla klíčové účetní dokumenty, ačkoli oba do té doby tvrdili, že se ztratily.

Snopková se nevzdávala a nepřestávala bojovat za očištění svého jména. „Kauza je politicky zneužívána,“ tvrdila, zatímco Svoboda na tyto snahy rezignoval. Kauza Liberta tak zůstala jediným výrazným výsledkem akce Čisté ruce, ačkoli oba odsouzení patřili mezi Zemanovy blízké přátele.

Překáželi jsme Šloufovi a Grossovi 

Co v příběhu Mladé fronty DNES dále chybí? Barbora Snopková znovu vstoupila do veřejného prostoru v roce 2012, kdy se neúspěšně pokoušela o obnovení soudního procesu. Tvrdila, že oba byli odstraněni proto, že překáželi kšeftům lobbistických skupin kolem Stanislava Grosse a Miroslava Šloufa, které se chtěly dostat ke státním bankám a podnikům.

Snopková zmiňovala problematickou privatizaci Mostecké uhelné, kterou dodnes řeší soudy u nás i ve Švýcarsku. „Svoboda předtím ve vládě prosazoval, aby byl státní podíl prodán za tržní cenu tomu, kdo dá nejvíc. Místo toho jej zprivatizovala skupina podnikatelů, spojených s pozdějším premiérem Grossem,“ uvedla Snopková pro server Parlamentní listy.

Dalšími případy Zemanovy vlády, se kterými by podle jejích slov tehdejší ministr financí nikdy nesouhlasil a před rezignací navrhoval jiné řešení, byl prodej IPB a podezřelá miliardová deblokace ruského dluhu přes netransparentní společnost Falkon Kapital ve Šloufově režii.

Snopková uváděla Šloufa jako hlavního hybatele jejich pádu. Osobně jim vyhrožoval, že je přes Libertu potopí. „Všechno předpověděl. Přišel a říkal, že se v té vaší Libertě něco najde. Dokonce řekl, že Ivo se zhroutí, na mě ukázal a řekl ty budeš trpět, protože do toho zamotáme tvého syna. Měl pravdu, všechno se stalo,“ řekla v březnu 2017 po Svobodově pohřbu.

Mladá fronta DNES v této chvíli nemá žádný důvod odhalovat temná mafiánská zákoutí Zemanovy a Šloufovy minulosti. Proto „taktně“ opomenula Šloufův podíl na odstranění Svobody a Snopkové a jeho podivné okolnosti. Za pozornost však stojí ještě něco jiného.

Padni komu padni

Současný prezident ve své knize „Jak jsem se mýlil v politice“ v souvislosti se Svobodou píše, že u politiků „neplatí presumpce neviny, nýbrž viny, má-li být politika jako celek důvěryhodná“. Tuto rétorickou figuru opakoval mnohokrát. Připomeňme si některé Zemanovy citace.

„V politice by měla platit presumpce viny. To je ten rozdíl v naší náročné profesi oproti všem ostatním profesím,“ reagoval na otázku k obvinění Iva Svobody (20. 7. 2000, Česká televize).

ČTK

„Já jsem se vždy řídil zásadou padni komu padni. A jak víte, tak jsem byl ten, kdo odvolal ministra financí Ivoše Svobodu, aniž bych byl subjektivně přesvědčen o jeho vině, protože v politice platí presumpce viny, na rozdíl od presumpce neviny, která platí všude jinde,“ odpověděl Zeman na otázku, zda by ČSSD měla vyloučit dva své členy, které předtím zatkla policie kvůli podezření z korupce (březen 2006, Česká televize).

„Členem mé vlády byl ministr financí Ivo Svoboda, a toho, když byl podezřelý z nekalého jednání, jsem okamžitě odvolal. Tehdy se to u něj týkalo pěti milionů,“ reagoval na kauzy některých ministrů pravicové vlády, po kterých rezignovali (4. 6. 2011, Mladá fronta DNES).

Zemanův účelový veletoč

Ke zlomu v Zemanově uvažování došlo „shodou okolností“ až v době hrozícího obvinění Andreje Babiše v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo, kdy jde o desetinásobnou škodu. Ke změně názoru, že i pro politiky má platit presumpce neviny, ho údajně přiměly některé případy z minulosti. Jmenoval kauzu Věry Jourové, jejíž stíhání ovšem skončilo už v roce 2008, což jeho zdůvodnění znevěrohodňuje.

Ve skutečnosti prezident potřeboval Andreje Babiše jako vlivného spojence, když současně vedl nekonečné spory se Sobotkovým vedením sociální demokracie. A hlavní důvod jeho účelového veletoče, udržení mocenského tandemu, přetrvává dodnes.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner