Jeremy Corbyn FOTO: Alisdare Hickons / Wikimedia Commons
FOTO: Alisdare Hickons / Wikimedia Commons
ANALÝZA / V Británii se pokouší o comeback další vysloužilý politik: 76letý Jeremy Corbyn, který dovedl mezi lety 2015–2020 Labouristickou stranu hned ke dvěma volebním porážkám – z toho v roce 2019 dokonce k nejhoršímu výsledku za 84 let. Corbyn se od té doby s hlavní britskou levicovou stranou rozešel a v Dolní sněmovně zasedal jako nezávislý poslanec. Minulý týden však spolu s další původně labouristickou poslankyní Zarah Sultanovou oznámil založení nové strany, která by se měla zaměřit na zklamané levicové voliče.
Projekt sice dosud nemá ani jméno a vzniká s viditelnými obtížemi – Sultanová ho mimo jiné původně oznámila už s předstihem, aniž by svůj krok s Corbynem konzultovala. Nová strana má přesto potenciál dále otřást už tak mimořádně nestabilní britskou politickou scénou, kde dramaticky ztrácejí podporu labouristé a konzervativci, a naopak posiluje protestní Reform UK.
Radikální alternativa
Corbyn se Sultanovou dosud vydali jen společné prohlášení, ve kterém potenciální příznivce vyzvali k registraci a vymezili se vůči všemu, co podle nich dělá špatně současná labouristická vláda premiéra Keira Starmera. V první řadě jde o postoj ke konfliktu v Gaze, ke kterému Starmer podle radikálnější levice přistupuje zbaběle. Sultanová dokonce tvrdí, že se premiér spolu s ministrem zahraničí podílí na genocidě, a měl by být proto souzen v Haagu.
Vnitřní spor o Izrael a Gazu poškodil labouristy už v loňských parlamentních volbách, kdy se do Dolní sněmovny podařilo s tímto tématem proniknout hned čtyřem nezávislým kandidátům, a nadále štěpí britskou levici. Starmer je vůči izraelskému postupu v Gaze stále kritičtější, mimo jiné spolu s dalšími státy vyzval k okamžitému ukončení válečných operací, zkomplikoval vývoz zbraní nebo uvalil sankce na extremistické členy izraelské vlády a předáky osadnického hnutí. Podle kritiků je to ale tragicky málo.
Britský premiér si znepřátelil radikálnější levici také tím, že s ohledem na tragickou rozpočtovou situaci schválil škrty výdajů na zahraniční pomoc nebo se pokusil zpřísnit pravidla pro udělování příspěvků osobám s fyzickým a zejména psychickým postižením. V této otázce dokonce Starmer zažil vzpouru desítek vlastních poslanců, kteří si vynutili značné ústupky.
Corbynova vznikající strana plánuje být ve všech otázkách podstatně radikálnější než labouristi: požaduje kupříkladu otevřený postoj k migraci, kterou se Starmer snaží omezit, brojí proti zvýšení výdajů na zbrojení v souvislosti s ruskou hrozbou nebo slibuje „masové přerozdělení bohatství a moci“. V praxi by to mělo znamenat vyšší daně pro bohaté či znárodnění železnic a poskytovatelů vody, elektřiny a poštovních služeb.
„Ti, kteří rozdělují naši společnost, chtějí, abyste si mysleli, že za všechny problémy mohou imigranti nebo uprchlíci. Ale není tomu tak: ve skutečnosti jsou způsobeny ekonomickým systémem, který chrání zájmy korporací a miliardářů,“ shrnují Corbyn se Sultanovou základní ideologická východiska nové strany.
Problém pro labouristy…
Oznámení vzniku nové strany vyvolalo značný zájem zejména mladých Britů a na internetové stránky projektu se během několika dní zaregistrovalo kolem milionu lidí. Kritici nicméně upozorňují, že může jít o značně nadsazené číslo vzhledem k chybějícímu ověřovacímu systému. Průzkumy z posledních měsíců v každém případě naznačují, že by strana s Corbynem v čele mohla mít potenciál získat mezi osmi a patnácti procenty hlasů.
To by sice v britském většinovém systému nejspíš neznamenalo skoro žádné poslance, s největší pravděpodobností by to však dále oslabilo labouristy, kterým i bez toho od loňských voleb značně poklesla podpora. „Každý zná Corbyna a jeho postoje, což u nových stran představuje obrovskou výhodu,“ vysvětluje politolog Robert Ford z Manchesterské univerzity. „Mnoha lidem se Corbynovy postoje nelíbí, ale to nevadí, protože on se nesnaží oslovit celou společnost.“
Ztráta byť jen několika procentních bodů by v řadě volebních obvodů vymazala náskok současných labouristických poslanců a do Dolní sněmovny by se místo toho mohli probojovat jejich konzervativní konkurenti, nebo ještě spíše kandidáti strany Reform UK. Právě toto populisticky pravicové uskupení pod vedením Nigela Farage už dlouhé měsíce vévodí volebním průzkumům a vznik Corbynovy strany by nejspíš značně zvýšil jeho naděje na získání parlamentní většiny. „Vedení Reform UK vznik Corbynovy strany oslavuje, protože předpokládá, že rozdělí hlasy labouristů a umožní jim vznik jednobarevné vlády,“ domnívá se Ford.
… existenční hrozba pro Zelené
V menší části volební mapy by ovšem mohl Corbyn paradoxně labouristům i pomoci, zejména pak ve čtyřiceti volebních okrscích, kde skončili jen těsně před Zelenými. Všeobecně se předpokládá, že se voliči Zelených a nové levicové strany v Británii do velké míry překrývají, což potvrzují i první průzkumy, podle kterých by se volební zisk Zeleným propadl ještě víc než labouristům.
„Mnoho dřívějších labouristických voličů, kteří by se nejspíš přiklonili ke straně vedené Corbynem, již přešlo k Zeleným. Právě oni by proto pocítili největší volební ztráty,“ vysvětluje Louis O’Geran z výzkumné agentury More in Common. Z tohoto důvodu se již objevují první spekulace, že by obě levicové formace měly uzavřít nějakou formu volební aliance, aby se nezlikvidovaly navzájem.
Mezi Zelenými nicméně nepanuje na spojení s Corbynovou novou stranou ani zdaleka shoda. Zatímco populistický kandidát na předsedu Zack Polanski je otevřený spolupráci, mnohem skeptičtější postoj zaujal dosavadní předseda Adrian Ramsay, který varuje, že by se Zelení stali jen jakýmsi přívěskem dominantního a pro značnou část britské společnosti nepřijatelného Corbyna.
Proti spolupráci s Corbynem je i třetí kandidátka na předsedkyni, poslankyně Ellie Chownsová, která se nové straně vysmála za to, jak chaoticky vzniká. „V posledních několika týdnech se tato strana snažila zahájit svou činnost, a nedokázala si ani vybrat jméno. Strana zelených oproti tomu funguje už 50 let,“ připomněla Chownsová.
Strana bez názvu
Všichni tři zelení politici se o pozici předsedy strany utkají v průběhu srpna, zatímco Corbynova nová strana se bude postupně ustavovat do plánovaného podzimního sjezdu – a snad také mezitím najde definitivní název. Zpočátku se zdálo, že se bude jmenovat Vaše strana (Your Party), což je název domény, na které se předběžně registrují zájemci o členství. Sultanová to však vzápětí popřela, zatímco Corbyn do médií vypustil, že by přece jen mohlo jít o definitivní pojmenování – pokud příznivci nepřijdou s něčím lepším.
Stále nicméně existuje i možnost, že nová strana nakonec vůbec nevznikne nebo se rozpadne dřív, než dojde k parlamentním volbám v roce 2029. Britská radikální levice má dlouhou tradici sektářských rozporů a osobních animozit, které opakovaně znemožnily vznik skutečné alternativy k labouristům na celostátní úrovni – na úrovni Skotska nebo Walesu jako tato alternativa do značné míry slouží tamní nacionalistická hnutí SNP a Plaid Cymru.
Mezi potenciálními tvářemi i příznivci navíc nepanuje ani zdaleka shoda ve všech důležitých otázkách. Problematická mohou být zejména kulturní a společenská témata, ve kterých je přistěhovalecká a do velké míry i muslimská voličská základna o mnoho konzervativnější než sám Corbyn nebo progresivní mládež. Spory se dají očekávat i ve vztahu k řešení klimatické krize, které byla ve stanovisku Corbyna a Sultanové věnována sotva krátká zmínka, zatímco pro dosavadní členy a voliče Zelených jde o naprosto ústřední téma.
