Premiér Andrej Babiš s vlajkou EU FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Evropský soudní dvůr vynesl rozsudek nad Českem, Polskem a Maďarskem ohledně nenaplnění uprchlických kvót. Za pravdu dal Evropské komisi, která země zažalovala s tvrzením, že odmítnutí systému na přerozdělování uprchlíků bylo v rozporu s pravidly EU. Podle vrcholného orgánu unijní justice se trojice zemí nemohla dovolávat toho, že odmítáním žadatelů o azyl chrání svou vnitřní bezpečnost.
Generální advokátka Soudního dvora EU přitom už loni v říjnu prohlásila, že trojice zemí nesplnila své povinnosti vyplývající z členství v unii, když odmítla solidárně přijímat část uprchlíků z dotčených zemí, a doporučovala odsouzení těchto tří států. Argumentovala přitom principem, že státy nemohou odmítat rozhodnutí, které schválí členské země jako celek.
Obhajoba dotyčných tří zemí byla naopak založena na údajné nedostatečné spolupráci ze strany Itálie a Řecka. Sama česká vláda se bránila tvrzením, že tamní úřady neposkytují dostatečnou součinnost při vyřizování nabídek na přesun uprchlíků. Jejich přebírání podle Česka navíc představovalo i bezpečnostní riziko.
Kvóty ČR navzdory
Povinné kvóty byly schváleny na začátku září 2015 na jedné ze schůzí ministrů vnitra unijních států. Ke schválení došlo, přestože proti návrhu tehdy hlasovali ministři Česka, Slovenska, Maďarska a Finska. Polsko, které dnes stálo před soudem také, ale hlasovalo tehdy pro návrh, jehož cílem bylo odlehčit Itálii a Řecku, kam v tomto období proudily desetitisíce žadatelů o azyl.
Z vyčísleného počtu 120 tisíc uprchlíků měla Česká republika přijmout necelé 3000 lidí. Žalované země se ale ihned po schválení odmítly k systému připojit s tím, že si o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti mají rozhodovat výhradně samy. Nakonec bylo přerozděleno celkem přibližně jenom devět tisíc osob.
Trest? Nejasný
Přestože se systém přerozdělování ukázal jako neefektivní a Evropská unie kvóty v září 2017 zrušila, aktuální rozsudek je od začátku považován za modelový příklad toho, co musí členské země činit, a co ne. Jakmile totiž státy něco schválí, tak Evropská komise musí ze své podstaty dohlížet na to, jestli jsou povinnosti dodržovány.
Samotný způsob vynucení nápravy je ale od počátku nejasný. Podle jakého klíče by se mohla vypočítat případná pokuta, zůstává tedy otázkou. Jelikož nejsou v systému ani žádní další uprchlíci k relokaci, ocitá se Evropská komise ve velmi obtížné situace.
Vzhledem k aktuální situaci kolem koronaviru se totiž stahují i migranti z řecko-tureckých hranic zpátky do vnitrozemí. Právě kvůli pandemii se mnoho z nich už vzdalo naděje, že se jim do Evropy nakonec podaří dostat.
