Sociálním demokratům na severu Čech došla trpělivost. Chtějí, aby jejich strana odešla co nejdříve z vlády. V rozhovoru pro deník FORUM 24 to řekl Miroslav Andrt, předseda ČSSD v Ústeckém kraji. Je to právě Miroslav Andrt, kdo patřil k nejhlasitějším odpůrcům vstupu ČSSD do vlády Andreje Babiše. Obával se, že to jeho straně ublíží. Jeho slova se naplnila. Miroslav Andrt v rozhovoru nešetří kritikou Babiše ani Zemana.

Měla by podle Vás za současné situace ČSSD opustit vládu?

Není to jen můj soukromý názor, nýbrž dlouhodobě zastávaný postoj v naší členské základně napříč všemi sedmi okresy Ústeckého kraje. Krize důvěry v ČSSD jako svébytné, demokratické a zásadové strany se bohužel nadále prohlubuje. Jsme přesvědčeni, že čím rychleji naše vládní angažmá pod vedením premiéra opředeného vlastními kauzami a „do nebe volajícími“ střety zájmů ukončíme, tím máme větší šanci zachránit ČSSD od dalších volebních debaklů.

Před rokem jste v rozhovoru pro deník FORUM 24 řekl, že prezident Zeman by měl jmenovat premiérem „někoho, kdo je ochoten přijímat kompromisy a kdo se bude chovat jako koaliční partner, a ne jako koaliční predátor“. Dnes můžeme vidět, že šlo o poměrně přesný odhad toho, co ČSSD čeká. Je to tak?
Bohužel se vše ještě násobí i tím, jakou roli dnes sehrává pan prezident – jestliže premiér republiky prohlásí, že i kdyby „čert na koze jezdil“, tak on neodstoupí, a následně to náš prezident stvrdí tím, že i po případném pádu vlády znovu pověří jejím sestavením Andreje Babiše, tak je to pro mě vrchol arogance moci, který v polistopadové éře nemá obdoby. Osvíceným státníkům by neměla chybět pokora – místo toho se nám tu ale předvádí nedotknutelnost mocných a bohatých, pro které platí poněkud jiná pravidla a zákony než pro kohokoliv z nás. Za normálních okolností by takto podezřelí lidé již dávno museli opustit veřejně placené funkce, měli by obstavené majetky a seděli ve vyšetřovacích vazbách…

Co je největším problémem této vlády?
Předně je to trestně stíhaný premiér, který poškozuje dobré jméno naší republiky stále výrazněji i v zahraničí. Jestli opravdu není Hnutí ANO 2011 hnutím jednoho muže, jak se snaží někteří jeho představitelé soustavně tvrdit, pak by měli ze svého středu vybrat někoho, kdo není zatížen kauzami z vlastního byznysu či soukromého života. Jenže zde podle všeho funguje pravidlo, že kdo platí, tak také rozhoduje. Místo stabilní zastupitelské demokracie tu pak po třiceti letech od sametové revoluce máme nějaké podivné samoděržaví, které místo zájmu veřejného hájí především zájmy monopolních firem, které jsou navíc dotovány z veřejných rozpočtů. Další obrovský problém spatřuji třeba při sestavování státního rozpočtu na příští rok: vláda se na jednu stranu zavázala k řadě žádoucích opatření pro lidi, která ale logicky zvyšují státní výdaje, ovšem na druhou stranu pan premiér sveřepě odmítá jakékoliv navyšování příjmů státního rozpočtu např. prostřednictvím vyššího zdanění bank, velkých firem či dividend, které v řádu několika stovek miliard ročně odtékají nenávratně do zahraničí. K hlasování o rozpočtu na příští rok pak jde třeba na financování sociálních služeb stejná částka jako v roce letošním, když víme, že už letos na ně chybí minimálně 2 miliardy a protože stárne naše populace, tak na ně logicky bude třeba vydávat i více peněz. Ale protože je ministryně práce za ČSSD, tak sociální oblast mezi priority příštího roku zjevně nepatří a v sociálních službách jsou tak reálně ohroženy tisíce pracovních míst!

Proč ČSSD dopadla ve volbách do Evropského parlamentu tak, jak dopadla?
Když nás náš předseda Jan Hamáček před více než rokem přesvědčoval, proč jít do menšinové vlády právě s hnutím ANO, argumentoval hlavně tím, že se nám bude dařit prosazovat sociálnědemokratický program, což nám vrátí důvěru a přízeň našich tradičních voličů. Přestože jsme zvedli výrazně minimální mzdu, důchody, tabulkové platy zaměstnanců ve veřejném sektoru, výši rodičovského příspěvku apod., tak jsou tyto zásluhy tak jako tak připisovány premiéru Babišovi, a nikoliv ČSSD. Je opravdu zvláštní, že přestože jsme proevropská strana, naši europoslanci dosud odváděli dobrou práci (viz třeba dvojí kvalita potravin), jsme státotvorní a máme dokonce i ministra zahraničních věcí, tak to pro naše bývalé i potenciální voliče jakoby nic neznamenalo. Těch příčin je možné samozřejmě pojmenovat více, ale nejsou až tak podstatné jako předpoklad, který se prostě nenaplnil – a sice že nám aktivní účast ve vládním kabinetu kontroverzního premiéra Andreje Babiše žádnou důvěru ani přízeň voličů nevrací.

Máte recept na to, jak by se Vaše strana mohla opět vrátit mezi nejsilnější „partaje?“
Na to není jednoduchý ani rychlý recept. Jsem bytostně přesvědčen o tom, že levicová, a nikoliv populistická politika reprezentovaná především sociální demokracií má v naší republice své nezastupitelné místo. Svět i naše společnost se vyvíjejí dost překotně a je velmi pravděpodobné, že tato nová doba přinese také nové nerovnosti, nespravedlnosti, vyloučené i poražené. Je naší historickou i budoucí úlohou se takových lidí zastávat a zmírňovat tak napětí ve společnosti vyvolané především koncentrací moci a kapitálu do rukou úzké skupiny „vyvolených“. Budeme-li nadále trpělivě pracovat zdola, naslouchat našim spoluobčanům i řadovým členům a pomáhat jim řešit jejich každodenní problémy a starosti, pak můžeme postupně nabýt opět ztracené důvěry. Nadálou účastí v tomto podivném vládním projektu to ale rozhodně nebude!