Předseda ČSSD Jan Hamáček (třetí zleva) a Jana Maláčová, Ondřej Veselý, Roman Onderka, Michal Šmarda a Tomáš Petříček ještě před dubnovým on-line sjezdem FOTO: ČSSD
FOTO: ČSSD
Jan Hamáček se snaží ve světle volebních neúspěchů a padajících preferencí ČSSD vymezovat proti vládnímu partnerovi ANO. Nakonec vždycky uhne. Nejinak je tomu v případě potvrzeného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše a lavírování kolem státního rozpočtu.
Sociální demokracie předvádí politicky nesrozumitelné a nelogické manévry. Je konfrontována s trpkou skutečností, že vstup do vlády s trestně stíhaným oligarchou, který rabuje její program i voliče, ji poškozuje a způsobuje její pád. Předseda ČSSD Hamáček se proto snaží změnit strategii a začíná se v poslední době verbálně stále více vymezovat vůči hnutí ANO. Nebude to ovšem, jako doposud, tak horké.
Neškodný vzdor
Premiér Babiš si z Hamáčkových truců nic nedělá. Nevadil by mu ani odchod ministrů ČSSD z vlády, jejichž uvolněné pozice by okamžitě nahradil svými nominanty. Dobře však ví, že Hamáček z vlády neodejde, a navenek vážná roztržka kolem zrušení superhrubé mzdy je jen hrou.
Neškodnost náznaků vzdoru Hamáčkova vedení dobře dokumentují aktuální události. Loni v červnu prohlašovala místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová, že potvrzení střetu zájmů premiéra Babiše evropskými audity by pro ni byla těžko udržitelná „červená linie“, kterou nelze překročit.
Podobně se tehdy vyjadřoval první vicepremiér Jan Hamáček. Přetrvávající Babišův konflikt zájmů by byl podle něj „zdrcující a znamenal by poškození České republiky“. Soudil, že by další měsíce vlády byly zastíněny jenom těmito kauzami a byl by to vážný důvod, proč uvažovat o dalším setrvání ve vládě.
Zapomenutá červená linie
V současné době pronikly do médií závěry finální auditní zprávy Evropské komise, která bude oficiálně k dispozici v lednu. Potvrzují nejen střet zájmů premiéra, ale i vážné chyby v přidělování evropských dotací Agrofertu v řádu stovek milionů korun, které bude muset holding vracet do státního rozpočtu.
Co na to vedení ČSSD? Vůbec nic. Hamáček s Maláčovou předvádějí pštrosí politiku, strčili hlavu do písku a tváří se, jako by se jich to netýkalo. O „červené linii“, nebo dokonce o úvahách vystoupit z vlády, nemůže být ani řeč.
Po ukončení vládní spolupráce volá pouze hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, jediný z pěti sociálnědemokratických hejtmanů, který přežil říjnovou volební tsunami. Netolický však už není součástí nejužšího vedení ČSSD, která samospádem směřuje k další drtivé volební porážce.
To není však jediný případ poslední doby, kdy sociální demokraté, pohybující se dnes na pětiprocentní hranici volitelnosti, vycouvali ze svých velkoústých výroků a postojů. 25. listopadu proběhlo jednání rozpočtového výboru, který nepřijal usnesení doporučující poslanecké sněmovně schválit státní rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun.
Návrh ministryně financí Aleny Schillerové podpořili pouze poslanci ANO. Další členové vládní koalice, ČSSD a KSČM, se přidali k opozici a klíčovou normu, jejíž konstrukce stojí zcela na vodě, neschválili.
ČSSD proti rozpočtu
Sociální demokracii vadí, že rozpočet nezahrnuje daňový balíček schválený poslaneckou sněmovnou. Jenže výpadek příjmů, i když nižší, zahrnovala i poslanecká varianta Jana Hamáčka zavést místo superhrubé mzdy daň z příjmů ve výši 19 a 23 procent z hrubé mzdy a zvýšení odpočitatelné položky na daňového poplatníka.
Výbor navíc neodsouhlasil žádný pozměňovací návrh ČSSD na přesun položek v rámci rozpočtu včetně navýšení výdajů ministerstva kultury o 300 milionů korun.
„Nejsou to žádné zásadní požadavky v tom smyslu, že by to bylo v rámci rozpočtu moc peněz. Z tohoto hlediska jsem nemohl hlasovat jiným způsobem, než že jsem se zdržel,“ komentoval jednání výboru statutární místopředseda ČSSD Roman Onderka. Přes poslance ANO navíc neprošel jeho pozměňovací návrh časového omezení sazeb 15 a 23 procent daně z příjmů z hrubé mzdy, které původně v délce dvou let požadoval prezident Miloš Zeman.
ČSSD pro rozpočet
O týden později se však ukazuje, že to bylo ze strany sociální demokracie jen prázdné gesto. „Nelíbí se nám. Ale jsme v koalici a ČSSD bude hlasovat pro takový rozpočet, jaký schválila vláda,“ oznámil právě místopředseda Onderka, který návrh rozpočtu ve výboru nepodpořil.
Krátce předtím Jan Hamáček varoval před „rozvratem veřejných financí“, jeho straničtí kolegové hrozili, že nebudou peníze na sociální služby a že se údajně chystá privatizace zdravotní péče. Onderka vyslal signál, že sociální demokraté tyto hrozby zase neberou tak vážně.
Ostatně budou mít možnost při projednávání pozměňovacích návrhů ve sněmovně v polovině prosince prokázat, zda je opravdu trápí rozpočtová odpovědnost. ODS přichystala úspory ve výdajích v celkové výši 81 miliard korun, zvláště v dotacích pro velké firmy, neinvestičních výdajích státu a platech ve státní správě.
Zároveň zatím není jasné, v jaké podobě se vrátí daňový balíček ze senátu, který avizuje snahu jej částečně osekat. Partie kolem státního rozpočtu je stále otevřená. Sociální demokracie však má jasno a už po týdnu změnila názor.
Pád vlády se nehodí
Pád vlády se teď ČSSD nehodí, protože by byla pravděpodobně vyšachována na okraj dění s truchlivou perspektivou. Raději se řídí heslem „každý den ve vládě dobrý“. Vymluvit se dá vždycky na koronavirovou krizi. To už demonstruje Hamáček, pro něhož není odchod z vlády přes silné řeči a vážné koaliční rozpory na pořadu dne.
Přidává se k němu politický matador a ministr kultury Lubomír Zaorálek, když říká: „Nezdá se mi být šťastné teď, možná v nejhlubším bodě krize, prásknout dveřmi, když máme úkol se o něco snažit a něco dělat, abychom ji překonali.“
Jistě, pane ministře Zaorálku. Prásknout dveřmi za ČSSD i zásluhou takto bezpáteřného chování musí až voliči v parlamentních volbách v příštím roce.
