Vláda se dnes bude zabývat návrhem státního rozpočtu s plánovaným schodkem 40 miliard korun. Sociální demokraté v čele s šéfkou resortu práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) sice požadovali vyšší výdaje mimo jiné i do veřejné sféry, ale nakonec se v pátek dohodli na plošném zvýšení platů o 1500 korun. V současnosti tak zůstává jediným nedořešeným bodem růst platu učitelů, kdy odbory požadují slibovaný desetiprocentní nárůst přímo do tarifů, nikoli jako volné prostředky institucím. Odpolednímu jednání tedy bude předcházet i schůze tripartity.

Dlouhodobý spor mezi členy vlády, kdy ministři ČSSD dokonce vyhrožovali i možným ukončením koaliční spolupráce, tak skončí zřejmě kompromisem. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) přistoupila alespoň na některé požadavky o navýšení, nebo jako v případě šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) odkázala na nevyčerpané peníze z uplynulého rozpočtového období.

Aby tak nedošlo k nárůstu schodku státního rozpočtu, navýšila Schillerová kromě výdajů, zároveň příjmy. Upozornil na to i opoziční poslanec Mikuláš Ferjenčík: ,,Víte, kde vzala ministryně financí peníze na rozpočtové požadavky sociální demokracie? Je to prosté, navýšila odhad příjmů rozpočtu o 20 miliard korun. Zkuste tento postup aplikovat doma, určitě to bude skvěle fungovat,“ uvedl člen Pirátů na Twitteru.

I když ovšem resort financí neodsouhlasil zdaleka všechny požadavky sociálních demokratů, přesto považují ekonomové návrh během zpomalování ekonomiky za nezodpovědný: ,,Rozpočet by měl být i v těchto časech vyrovnaný, ale vládou navrhovaný schodek neodpovídá stavu ekonomiky. Veřejné prostředky bychom si měli nechávat na horší časy, které mohou přijít. Ale prozatím i přes zpomalování, nejsou časy natolik špatné, aby se aktivity musela chopit vláda a schodkově ekonomice pomáhat. Myslím si, že zatím by to bylo možné ponechat na aktivitě soukromého sektoru, dokud se nebude potýkat třeba s krizí,“ sdělil deníku FORUM 24 ekonom Lukáš Kovanda.

Co se týče jednotlivých výdajů, kritizuje pak Kovanda především nově dohodnuté plošné navyšování ve státní sféře: ,,Plošná navyšování zní jenom pěkně v médiích. Na druhou stranu ovšem není nic proti plošnému navýšení o inflaci. Letos ji očekáváme ve výši 2,7 %. Takže, když to bude plošné zvýšení o tři procenta, tak se to dá ještě argumentovat tím, že to pokrývá růst cen. I když ani to není zvykem v soukromém sektoru… Že by každý rok přišel zaměstnanec a požadoval přesné navýšení v návaznosti na inflaci. Takže je to opět štědré rozdávání nad rámec oněch tří procent. I když pokud je to například na platy učitelů, tak je to určitá investice do budoucnosti nás všech, ale plošně to zadělává na to, že budeme mít v horších časech velké problémy,“ uzavírá ekonom.

A kromě nedořešené otázky kolem nárůstu platů státních zaměstnanců ve školství, patří navíc mezi slabá místa i další z priorit v podobě investic. I když by sice mělo dojít ke zvýšení kapitálových investic na osm procent, stále se jedná o menší podíl než před deseti lety. Za vlády Miroslava Kalouska dosahovaly 8-10 % na celkových výdajích. A to se jednalo o období, kdy se země vypořádávala s přímými dopady finanční krize.

[ctete postid=“268257″ title=“Konec politických trafik? Nominační zákon míří do druhého čtení“ image=“https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2017/11/Vondráček-Babiš-385×230.jpeg“ excerpt=“Vládní návrh zákona o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů s majetkovou účastí “ permalink=“https://www.forum24.cz/konec-politickych-trafik-nominacni-zakon-miri-do-druheho-cteni/“]268257[/ctete]

Aby ovšem vláda předešla rozpočtovému provizoriu, měla by odeslat návrh státního rozpočtu do Sněmovny do konce září. Dnešní jednání za přítomnosti Miloše Zemana by tak mohlo rozhodnout o tom, jestli bude Česká republika vstupovat do příštího roku s jasně naplánovanými výdaji nebo bude prozatím hospodařit na základě letošních plánů.