Největším úspěchem demonstrace na Letné je její účast. Čtvrt milionu lidí přijelo do Prahy z celé republiky a vyslalo premiéru Babišovi jasný signál, co si o jeho vládnutí myslí. Jeho nejisté reakce svědčí o špatně skrývaném strachu. Nerozumí tomu, co se děje, a nikdy to nepochopí.

Impozantní snímky ze zcela zaplněné letenské pláně obletěly celý svět. To je přesně ten důvod, proč není možné největší demonstraci od pádu komunismu bagatelizovat, jak činí prezident Miloš Zeman. Nebo ji dokonce shazovat nedůstojnými průpovídkami o „hrstičce frustrovaných a zaplacených nespokojenců“, což učinil Václav Klaus v nedělní Partii. Bývalý prezident ztratil smysl pro realitu, je mu protivný princip svobody projevu a až příliš nápadně se přimkl k mocenskému bloku Zemana a Babiše. Demonstrace na jeho podporu v roce 1997, kdy šlo o jeho existenci, mu však přišly vhod.

Já se nebojím

Premiérovy reakce jsou velmi rozpačité. Navenek nepřizná prohlubující se „blbou náladu“ a vyhledává akce, kde ho obklopují jen samí pochlebovači a nekritičtí stoupenci. Ani to už dnes nebude příliš snadné. Musí být rozmrzelý, že selhává marketingová mašinérie, líčící jeho působení jako vítězné tažení hrdiny v budování lepších zítřků, přestože mu „matrix“ hází klacky pod nohy. Nerozumí demonstrantům a vše přičítá působení temných sil doma i v zahraničí.

O tom svědčí i jeho rozhovor pro Mladou frontu DNES (23. 6. 2019). Přiznal v něm, že prožívá těžké období, kdy ho lidé údajně posílají do kriminálu a „třeba by i znárodňovali soukromé společnosti“. Jenže vyšetřování podezření z dotačního podvodu nevede veřejnost, ale policisté, které si nestačil „koupit“, a jediní, kdo dnes chtějí znárodňovat soukromé společnosti, jsou jeho koaliční partneři z KSČM.

Šéf ANO také přiznal, že ho jeho spojenec Miloš Zeman nabádá, aby nepodléhal defétismu. „On mi stále říká, že se bojím, ale já se nebojím, proč bych se bál? Pravda je na mojí straně, takže se nemám čeho bát,“ tvrdí Babiš. O strachu hovoří jen ti, co se ve skutečnosti bojí.

„Nevidím nejmenší důvod, abych odstupoval. Věci, o kterých ti lidé mluví, nejdou pravdivé. Mám čistý stůl a jen mě mrzí, že někteří uvěřili těm mýtům,“ dodává. Jenže právě premiér byl mnohokrát přistižen, že nemluví pravdu, nebo druhý den říkal něco jiného.

Prý si už na protesty zvykl, jenomže v takovém rozsahu tu ještě nebyly. V sousedním Slovensku podobné aktivity nakonec vedly k výměně premiéra a oslabení nejsilnější vládní strany Smer-SD. Prohlašovat tedy, že demonstrace nemají žádný význam, je velmi pošetilé. V této chvíli vládě minimálně částečně svazují ruce.

Pokles popularity

Podobný proces se ostatně odehrává i u nás. Citelnou ztrátu podpory zaznamenalo hnutí ANO ve volbách do Evropského parlamentu, kde zůstal zisk 21 procent hluboko za očekáváním. Většinu mandátů získaly strany, které se vymezovaly vůči Babišově politice.

Totéž platí pro vývoj popularity politiků. Z posledního průzkumu CVVM vyplývá, že Babišovi důvěřuje 35 procent lidí, zatímco počet těch, kdo mu nedůvěřují, stoupl na 60 procent. Z toho je patrné, že všechno má svoje limity. Přestože dnes většinu mainstreamových médií kontroluje přímo či nepřímo impérium Agrofertu, masivní propaganda přestává účinkovat.

Někteří pochybovači o smyslu demonstrací poukazují na to, že otázka střetu zájmů byla u Babiše známa už dříve a dnes nenastala kvalitativně jiná situace. To je ovšem velmi zavádějící a nepřesné čtení současné situace.

Důvodů, proč nyní dochází k tak masivnímu vzedmutí nespokojenosti veřejnosti, je víc. Jedná se o pozvolný vývoj a souběh více faktorů, které se dnes slily v jeden proud. Kalich trpělivosti přetekl. Kdyby tento proces neměl hlubší kořeny, nemohly by poslední protesty vyústit v tak masovou záležitost.

Benešová špičkou ledovce

Roznětkou se stala podezřelá rezignace ministra spravedlnosti Jana Kněžínka krátce poté, co vyšlo najevo, že policie navrhla obžalobu premiéra Babiše a jeho rodiny. Rychlá instalace povolnější nástupkyně Marie Benešové, která nejednou vycházela vstříc premiéru Babišovi a prezidentu Zemanovi a veřejně zpochybňovala kauzu Čapí hnízdo, vyvolala oprávněné pochybnosti, zda nejde do rezortu s předem určeným zadáním.

To se aspoň proslýchalo v kuloárech, ale masová shromáždění a kritika opozice tyto záměry přibrzdily. Ještě však není vyhráno a zatím není jasné, jak vyšetřované kauzy spojované s Andrejem Babišem, Jaroslavem Faltýnkem a Kanceláří prezidenta republiky dopadnou.

Síla odporu veřejnosti se umocnila po zveřejnění auditu Evropské komise, který odhalil pokračující střet zájmů premiéra a stovky milionů korun dotací nezákonně vyplacených Agrofertu. Novinka spočívá v tom, že je tento problém propírán na evropské úrovni a zatěžuje Českou republiku nebývalou mezinárodní ostudou.

Starší resty

K tomu všemu se musí připočíst starší resty. Andrej Babiš prohrál klíčový spor s bratislavským Ústavním soudem. Je nadále evidovaný ve svazcích StB jako agent Bureš, a i když se chce nadále soudit, bude to mít složitější.

Podle rozhodnutí ústavních soudců budou muset všechny další soudy více přihlížet k četným listinným důkazům a nikoli k výpovědi řídících důstojníků StB, které dříve pomohly Babiše „očistit“. Mnohým vadí, že bývalý agent Státní bezpečnosti řídí tento stát, a podle průzkumu je to problém dokonce i pro většinu voličů ANO.

Další zlom nastal při formování vlády vedené Andrejem Babišem, která se poprvé v polistopadové historii opírá o KSČM. Šéf ANO ji v souladu s prezidentem Zemanem legitimizuje jako „demokratickou stranu“, což si dosud žádný z předchozích premiérů nedovolil. Nezůstalo jen u jednorázové podpory, jak lživě tvrdí Babiš. Komunisté si vybírají vysokou daň programovými a personálními požadavky. I toto mnohým lidem třicet let po pádu komunismu nejde pod kůži.

Arogance moci

Mnoho dalších účastníků demonstrací nebo jejich sympatizantů má neblahou osobní zkušenost s vládní politikou hnutí ANO. Především jde o živnostníky a malé podnikatele, které Babiš ocejchoval jako „podvodníky“. Zvýšená státní represe, nejvyšší od vzniku České republiky, mnohým z nich komplikuje život, a i to je důvod, proč vyslovují nesouhlas. Zvláště pokud vychází najevo, že se vláda zaměřuje hlavně na štědrou podporu velkých firem na úkor těch malých.

V neposlední řadě mnoha lidem vadí nebývalá arogance moci. Babišův aparát provedl čistky v bezpečnostních složkách, dosazuje své lidi do státní správy a ti všichni kryjí záda premiérovi jako právě dnes, kdy je připravováno stanovisko k evropskému auditu.

Toto bezprecedentní prorůstání zájmů jednoho oligarchy s pochybnou minulostí do struktur českého státu je hlavním hybatelem nespokojenosti těch, kdo nevolili politické a ekonomické zájmy Agrofertu. Dnes to dávají hlasitě najevo, a nikoli naposledy. Andreje Babiše a jeho satelity nečeká klidný podzim.

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora