Čtvrtý ministr na odpis? Příběh Arenbergerových kauz poukazuje na hlubokou krizi Babiše a jeho vlády odborníků

Bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). (Úřad vlády)

Bývalý ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). | FOTO: Úřad vlády

Kdo bude pátým ministrem zdravotnictví? A jaké jsou důvody k odvolání ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO)? O jeho osudu rozhodne šanon plný dokumentů, který si má o víkendu prostudoval předseda vlády Andrej Babiš. Ten má posléze posoudit, zda jej odvolá. Kauza podle opozice poukazuje na hlubokou krizi Babišovy vlády. Předkládáme všechny problémy nezbytné pro pochopení celého příběhu.

Měla to být změna po Janu Blatném, kterému kritici často vyčítali jeho mediální neobratnost a neschopnost politického uchopení své role. Po svém příchodu do funkce ministra zdravotnictví sliboval Petr Arenberger zlepšení komunikace, které si dal jako jednu z hlavních priorit. To se snažil dokázat ihned po první tiskové konferenci, když i po jejím skončení ochotně odpovídal na otázky novinářů. To za Blatného nebývalo zvykem.

Ještě před nástupem Arenbergera se hovořilo v souvislosti s možných náhradníkem za Blatného o různých jménech. 23. března pak vystoupil na televizi CNN Prima News Petr Arenberger, tehdy působící pouze jako ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.

„Kdyby bylo potřeba, abych pomohl jako ministr zdravotnictví či poradce, tak jsem připraven. A pokud by někdo rozhodl, že jsem vhodný, tak bych o tom i uvažoval,“ řekl. O dva týdny později už bylo rozhodnuto. S Babišem si plácli. Jak sám říká, „ministři nerostou na stromech,“ a byl tak rád, že to chtěl dělat alespoň někdo.

()

Problém první – slabá rychlost očkování

Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger po svém nástupu ambiciózně přislíbil, že se bude také snažit zařídit očkování pro 140 tisíc lidí denně, jakmile bude dostatek vakcín. „Věřím že brzy nastane doba, kdy to budeme moci nabídnout,“ prohlásil po nástupu začátkem dubna. Jenže už tady se vyskytl první problém.

Svůj původní 140tisícový příslib denně vakcinovaných koncem dubna poupravil na 100 tisíc. „Tento týden zažijeme od společnosti Pfizer extrémně vysoké dodávky, pokud by byly zároveň doplněny, (…) tak bychom mohli tento týden dosáhnout až sto tisíc dávek na jeden den, ale nechci zbytečně slibovat,“ sdělil.

Jen o pár dnů později i tento výrok zkorigoval. „Byl jsem přehnaně optimistický, v reálu se to bude pohybovat podle toho, jak zareagují centra, tedy 70 až 80 tisíc denně,“ prohlásil Arenberger. Tato čísla se přibližují realitě, stále však i po měsíci; přičemž o víkendech Česko očkuje pouze okolo 30 tisíc lidí denně.

Zástupci vlády se na sociálních sítích prezentují údajným českým rychlým očkováním, které je však ve skutečnosti pod průměrem evropských počtů (více se tématu věnujeme v tomto článku).

Problém druhý – ministr Sputniku?

Po vstupu Arenbergera do funkce média i opoziční politici řešili, do jaké míry má Arenberger působit ve vládě jako loajální spojka pro vyjednání ruské vakcíny Sputnik.

Vláda tehdy řešila nedostatek vakcín a lákala je nabídka ruské strany. V Evropě však byla (a dosud je) necertifikovanou očkovací látkou, jejíž důvěryhodnost by i dle nezávislých odborníků nemusela být nutně na odpis, ale nabízela mnoho nezodpovězených otázek – a proto se čekalo na schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

Prezident Miloš Zeman za ruskou vakcínu bojoval. Při uvedení Arenbergera do funkce dokonce zmínil Blatného negativní postoj vůči necertifikovaným vakcínám. „Je dobré si uvědomit, že každý, kdo tímto způsobem postupuje (blokuje dodávku vakcín Sputnik, pozn. red.), škodí České republice a nese spoluodpovědnost za lidi, kteří kvůli nedostatku vakcín a pomalému očkování umírají. Jenom za dnešek jich bylo 150,“ prohlásil při jmenování Zeman.

Arenberger se k tomuto nápadu ochotně přikláněl. Dokonce už týden po jeho vstupu do funkce byla na stole připravena nabídka na první odběr ruských vakcín. „Okamžitě bychom mohli nakoupit asi 300 000 dávek a potom každý měsíc asi 150 000 dávek,“ uvedl ministr. „Neslyšel jsem žádnou její negaci, takže zřejmě asi dál platí. My jsme to zatím dál neprověřovali,“ dodal.

Veškerá další jednání se pak stopla odhalením kauzy Vrbětice. Ta poukázala na vyšetřování bezpečnostních služeb a jejich zjištění, že se na výbuchu českého muničního skladu podíleli ruští tajní špioni. Zprvu zpožděné dodávky vakcín však do Česka začaly proudit již ve správném tempu, takže veškerá debata šla stranou. Potřeba ruské vakcíny nejspíše nikdy nebyla tak vysoká, jak tvrdil prezident.

Problém třetí – skrytý milionový byznys

Začátkem května se na ministra Arenbergera začaly sesypávat problémy s majetkem. Televize Seznam jako první odhalila, že inkasoval desítky milionů korun za klinické studie nových léků – ty pak nevykazoval ve svých majetkových přiznáních. Studie prováděl na živnostenský list jakožto kosmetické služby, což je protizákonné.

Ministr se později bránil, že jeho zisky nepřesáhly 100 tisíc, a nemusí je proto v přiznání uvést. Veškeré zisky navíc prý spokla agentura, která se mu starala o papírování. Smlouvy však nedodal.

Problém čtvrtý – střet zájmů

Další odhalený byznys směřuje k jeho budově v areálu bývalého státního statku v obci Netřeba na Mělnicku, kterou pronajal Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kde nejdříve působil jako náměstek, později jako ředitel. Jen za posledních pět let si podle serveru Seznam Zprávy vydělal kolem šesti milionů korun. Poté co nastoupil jako ministr, snížil cenu nájemného na 1 Kč.

Ani zde Arenberger problém nevidí – všechno je podle něj legální a etické. „Vedení FNKV prošlo opakovaně kontrolami svého hospodaření a nikdy nebyly shledány žádné pochybnosti,“ vysvětlil Seznam Zprávám.

Problém pátý – nepřiznané pozemky

Problémy s pozemky se u ministra Arenbergera přetavily v další skandál. Vlastní totiž více než 10 budov a pozemků, na čemž by nebylo nic špatného, kdyby se neukázalo, že je v majetkovém přiznání neuvedl všechny, ale pouze pět z nich. Nevykázal ani žádný příjem z pronájmu nemovitostí.

I zde našel Arenberger vysvětlení. „Mně to dělalo právní oddělení naší nemocnice a mám dojem, že oni to ještě dělají službou, tak to samozřejmě můžu nechat zkontrolovat. Ale asi není důvod neuvést něco, co není v katastru nemovitostí,“ vysvětloval. Po odvysílané reportáži se však z jeho původně třístránkového majetkového přiznání za rok 2019 stalo 16stránkové, kde se mj. objevilo i 65 nemovitostí a vedlejší příjem téměř 30 milionů korun.

Pavel Šafr – kniha Češi mezi pravdou a lží (archiv)

Problém šestý – privatizovaný byt
V roce 2018 prodala Praha 1 Arenbergerovi byt v Bolzanově ulici. Stál ho 11,5 milionů korun. Ve smlouvě však byla uvedena podmínka, v rámci které musí ministr v bytě bydlet. To ovšem nebydlí: v bytě si zařídil ordinaci a sám přebývá v Kobylisích.

Jednou z dalších podmínek také bylo, že majitel bytu nesmí vlastnit žádné další nemovitosti v Praze nebo Středočeském kraji. V dokumentech to nevykázal – jak ale vyplývá z předchozích zjištění, vlastní jich mnohem více.

„Zásady městské části Praha 1 pro privatizaci bytů z roku 2018 podmínku nevlastnit jiné nemovitosti obsahují. I Praha 1 měla podle svých pravidel vyřadit zájemce, který nějaké nemovitosti vlastnil, tedy Petra Arenbergera,“ sdělil pro server iRozhlas Jan Dupák, právník organizace Transparency International.

Problém sedmý – faktor Babiš a 15 cm tlustý šanon

Arenberger předal Babišovi dokumenty o svém majetku a nyní čeká, jak se premiér rozhodne. „Šanon je 15 cm tlustý, obsahuje vše, co pan premiér požadoval, a vysvětluje to tu problematiku, že nedošlo k zásadnímu pochybení,“ říká Arenberger.

Pokud se nebudou předsedovi vlády tyto důkazy o Arenbergerových majetkových poměrech zamlouvat, může ho i odvolat z funkce. Náhradu však prý momentálně nemá, a pokud by nedošlo k žádnému selhání, tak ministra neodvolá. Ostatní skandály pro něj nejsou problémem.

Opozice však požaduje, aby Arenberger rezignoval. „Pan Arenberger vydělával miliony korun na tom, že pronajímal svoji nemovitost nemocnici na Vinohradech, ve které je ředitelem. Tomu se říká střet zájmů. V normální vládě další důvod k rezignaci. Jenže to by musel podat demisi i premiér, který je v něm mistr světa,“ napsala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Na podzim podle ní musí přijít důvěra v právo a rozhodnutí vlády.

„Za nejzávažnější pokládám podivné propojování veřejných a soukromých aktivit ředitele nemocnice. Ministr by z toho střetu zájmů měl vyvodit odpovědnost,“ přidal se k ní předseda ODS Petr Fiala.

Podobný názor má i šéf Pirátů Ivan Bartoš. „Arenberger by měl odstoupit. Tato vláda už provedla řadu veletočů, mám pocit, a říkám to samozřejmě s určitou nadsázkou, že se to skoro požaduje, aby měl člen vlády nějaký takový problém, aby bylo jasné, že je jeden z těch, co tu hru hraje,“ uvedl.

Zástupci opozičních stran se shodli na tom, že je Arenbergerova kauza jen dalším dílkem do morálně pokleslé vlády Andreje Babiše obtěžkané velkým množstvím skandálů.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]