Ilustrační foto FOTO: Federal government of the United States / Wikimedia Commons / Public Domain
FOTO: Federal government of the United States / Wikimedia Commons / Public Domain
Washington varuje Moskvu před „katastrofickými“ a „děsivými“ následky použití jaderných zbraní proti Ukrajině, ale podrobnosti amerického plánu reakce jsou podle expertů záměrně utajovány. Jinými slovy, plán existuje, ale byl jen soukromě sdělen Kremlu.
BBC připomíná, že podle amerických zpravodajských služeb má Rusko asi 2000 taktických jaderných zbraní. Jeho taktické jaderné hlavice mohou být umístěny na různých typech raket, které se běžně používají k dopravě konvenčních výbušnin, jako jsou křižující střely a dělostřelecké granáty. Taktické jaderné zbraně mohou být také odpalovány z letadel a lodí – jako protilodní střely, torpéda a hlubinné pumy. Podle USA Rusko v poslední době do těchto zbraní výrazně investuje, aby zlepšilo jejich dosah a přesnost. Z psychologického hlediska by si v Moskvě mohli myslet, že použitím těchto „menších“ jaderných zbraní nenaruší až tolik dosavadní tabu, kdy nikdo nechce takový nástroj použít jako první. Mohou také sázet na to, že druhá strana nebude chtít odpovědět stejným způsobem, aby nevypukla světová jaderná válka.
„Řekli jsme Rusům, jaké by to mohlo mít důsledky, ale byli jsme opatrní, abychom o tom nemluvili veřejně… Chceme dát v zásadě najevo, že to bude mít katastrofální důsledky, ale ne se pouštět do rétorické hry oko za oko,“ řekl novinářům Jake Sullivan, poradce prezidenta Bidena pro národní bezpečnost. Ministr zahraničí Anthony Blinken v rozhovoru pro pořad 60 minut televize CBS oznámil: „Dali jsme Rusům jasně najevo, že je třeba přestat s prázdnými řečmi o jaderných zbraních… Je velmi důležité, aby Moskva slyšela a věděla, že následky budou hrozivé. Rusko si je velmi dobře vědomo toho, co USA udělají v reakci na použití jaderných zbraní na Ukrajině, protože jsme jim to vysvětlili.“
Washington vysílá různé signály. Na jedné straně se oficiální stanovisko nemění. Spojené státy v současné době nezaznamenaly žádné náznaky, že by se ruské síly chystaly použít jaderné zbraně, zatímco poslední hrozby Vladimira Putina berou „velmi vážně“, uvedla na brífinku mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová.
Objevují se obavy, jestli se z hlediska Ruska nezmění situace po „referendu“ o připojení okupovaných částí Ukrajiny k Ruské federaci. Zatímco prezident Biden sdělil, že „referendum“ nelze uznat, Putin oznámil, že jaderné zbraně mohou být použity v reakci na jakoukoli invazi nebo útok na Rusko. Podle Kremlu by ale anektovaná území byla součástí Ruska. Ministr zahraničí Sergej Lavrov se také nechal slyšet, že nové území, právně začleněné do Ruska, bude pod „plnou ochranou státu“.
Novaja Gazeta Europe cituje americké vojenské odborníky, podle kterých USA a jejich spojenci zvýšili úsilí zpravodajských služeb s cílem odhalit jakékoli ruské vojenské akce nebo zprávy, které by mohly naznačovat, že Vladimir Putin nařídil použití jaderných zbraní na Ukrajině. Problém je v tom, že známky příprav takového úmyslu mohou přijít příliš pozdě. U taktických jaderných zbraní by byla prostě nahrazena konvenční munice v letadlech nebo raketometech jadernými bombami. Rusko disponuje 23 různými zbraňovými systémy schopnými nést konvenční i jaderné nálože, z nichž mnohé jsou již na Ukrajině používány, například balistický raketový systém Iskander, který může odpalovat konvenční i jaderné hlavice.
Rizikem je také to, že se Putin může kvůli zatím neúspěšnému tažení na Ukrajině a následkům sankcí obávat propadu své popularity.
Jak poznamenává komentátor agentury Bloomberg Andreas Kluth, v případě použití taktických jaderných zbraní má Washington čtyři možnosti reakce.
„Nevojenská“. USA výrazně zpřísní sankce proti Rusku, pošlou více zbraní na Ukrajinu a posílí východní hranice NATO rozmístěním dalších vojáků a jaderných zbraní.
„Oko za oko“. V reakci na malou jadernou bombu použitou na Ukrajině by Spojené státy mohly shodit podobnou bombu – například v Arktidě. Pak by Putin ovšem mohl usoudit, že už nemá kam ustupovat, a mohl by provést další úder.
Konvenční nejaderný úder na ruské vojenské zařízení, z něhož by byla zasažena Ukrajina. Problémem je, že Putin může opět usoudit, že reakce není zvlášť silná, a mohl by pokračovat ve vydírání na nové úrovni. Zklamalo by to i spojence USA.
Svržení režimu. To je už úplná spekulace, třeba že zcela soukromě mohl Joe Biden Putina varovat, že když provede jaderný úder, okamžitě ztratí všechno, moc i život.
Podle deníku Novaja Gazeta Europe Matthew Krönig, úřadující ředitel Scowcroftova centra pro strategii a bezpečnost, navrhuje, že nejlepší reakcí na případný ruský taktický jaderný úder by byla kombinace dvou možností: „nevojenské“ spočívající v zintenzivnění úsilí v boji proti ruské agresi na Ukrajině a omezený „konvenční úder“ proti ruským silám nebo základnám, které odpálily jadernou bombu.
Psychologická válka proti Západu ale pokračuje vytrvale. Intenzivně na tom pracuje expremiér Dmitrij Medveděv, který 27. září na telegramu napsal: „Představme si, že Rusko je nuceno použít svou nejsilnější zbraň proti ukrajinskému režimu, který se dopustil rozsáhlého aktu agrese, jenž je nebezpečný pro samotnou existenci našeho státu. Domnívám se, že NATO by ani v takovém případě do konfliktu přímo nezasáhlo. Koneckonců, bezpečnost Washingtonu, Londýna a Bruselu je pro Severoatlantickou alianci mnohem důležitější než osud umírající Ukrajiny, i když je hojně zásobována různými zbraněmi. Dodávky moderních zbraní jsou pro západní země pouhým byznysem, i když hustě protkaným nenávistí vůči nám. Nic víc.“
Taková prohlášení jsou jistě sdělením pro domácí publikum a mají deklarovat ruskou odhodlanost. Západ ovšem ruské vedení už překvapil i rozsahem dosavadních sankcí a je otázka, nakolik se jedná také o sebeujišťování, že by režimu mohlo aspoň jednou zase něco projít.
