Andrej Babiš je dál trestně stíhaným předsedou vlády České republiky. A to navzdory nepřesným informacím, které se během pondělního dne ve veřejném prostoru objevily. Server HlídacíPes.org shrnul nejdůležitější fakta a nejčastější otázky a odpovědi, které jsou s nejnovějším vývojem v kauze Čapí hnízdo spojené.

Bylo zastaveno trestní stíhání?
Ne. Stalo se právě toto: Státní zástupce Jaroslav Šaroch, kterému ke konci srpna vypršela lhůta pro rozhodnutí, zda vyhoví návrhu policie a pošle Babiše a pět dalších obviněných k soudu, nebo rozhodne jinak, skutečně k závěru dospěl. Už v pátek 30. srpna vypracoval koncept rozhodnutí, které v souladu se zaběhlými postupy předal k posouzení vedoucímu svého oddělení a také pražskému městskému státnímu zástupci Martinu Erazímovi.
Nejprve Deník N a později i MSZ ovšem přineslo informaci, že Jaroslav Šaroch „změnil svůj původní právní názor na posouzení věci“. V praxi to znamená, že koncept skutečně obsahuje návrh, aby bylo trestní stíhání zastaveno.
Kauza dosud neopustila půdu pražského Městského státního zastupitelství, nebylo vydáno žádné rozhodnutí, nebyly vypraveny žádné dopisy ani datové zprávy. Dokud se tak nestane, nelze o zastavení trestního stíhání mluvit.

Je obvyklé, aby žalobce předával koncept k posouzení?
Ano. Je to zákonný postup. Jak v rozhovoru pro iRozhlas.cz upozornil mluvčí MSZ v Praze Aleš Cimbala, narozdíl od soudců mají státní zástupci mezi sebou podřízenost a nadřízenost. „Vedoucí státní zástupce odpovídá i za chod státního zastupitelství, tudíž je na místě, aby se s rozhodnutím seznámil. Případně může využít svých pravomocí a žádat dozorujícího státního zástupce, aby se nějakou částí zabýval více nebo ji lépe odůvodnil,“ řekl Cimbala.

Dalším důvodem, proč vedoucí státní zástupci rozhodnutí kontrolují, je i sjednocení praxe ve stejných nebo podobných případech. Erazím se ovšem věcí zabývá i právě s ohledem na náhlou změnu názoru státního zástupce Šarocha. „S ohledem na to, že státní zástupce teď předložil rozhodnutí, které se s dříve sdělenými právními názory neztotožňuje, je na místě, aby se vedoucí státní zástupce zabýval otázkou, zda tato změna je důvodná, zda vyplývá ze zjištěných skutečností, ze spisového materiálu a zda je tedy samotné rozhodnutí zákonné a důvodné,“ řekl Cimbala.

Může nadřízený rozhodnout jinak?
Ano. Vyplývá to i z už uvedeného i z logiky věci: Pokud by byl jen „automatem na podpisy“, neměla by jeho funkce vedoucího státního zástupce smysl. Zde je také třeba znovu zdůraznit, že státní zastupitelství je orgán činný v trestním řízení, jde o součást moci výkonné, nikoli nezávislý soud, kde jsou mantinely pro uplatňování vlastního právního posouzení podstatně širší.

Co bude dál? Vedoucí státní zástupce se buď se závěry žalobce Šarocha ztotožní, a v takovém případě budou vydána usnesení o zastavení trestního stíhání, budou rozeslána stranám a začnou například běžet lhůty pro stížnosti, v tomto případě nepříliš pravděpodobné. Po doručení stranám obvykle státní zastupitelství o věci informuje.

Pokud by Erazím se Šarochovými závěry nesouhlasil, nabízí se hned několik dalších postupů. Obecně se dá říct, že může být Šaroch vyzván k doplnění nebo přepracování konceptu. Dokonce se může i odmítnout podvolit, pokud by návrhy vedoucího žalobce vnímal jako nezákonné. V takovém případě by vedoucí státní zástupce věc tzv. atrahoval, přisvojil si ji, a k soudu by s ní šel sám.

Do věci ještě může vstoupit také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který může do tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnout, že se zastavení stíhání ruší – v případě, že by postup považoval za nezákonný.

Co přesně ke změně názoru Šarocha vedlo?
Nevíme. Toto je nejméně osvětlená část celého příběhu.
V obecné rovině se mohly objevit nesrovnalosti v důkazní rovině, které státní zástupce uviděl až vcelku poté, co mu policisté odevzdali návrh na podání obžaloby. Na stole měl Šaroch též stížnosti obviněných proti stíhání, kterým mohl s odstupem vyhovět. Podobný příběh už se v kauze jednou odehrál, když státní zástupce loni v květnu vyhověl stížnosti tehdy spoluobviněného Jaroslava Faltýnka a jeho stíhání zrušil. Je možné, že návrh na zastavení zbylých bude odůvodněn podobně.

K vysvětlení Šarocha vyzvala například Unie státních zástupců – profesní spolek sdružující významnou, ale stále jen menšinu žalobců.

Je obvyklé zastavení stíhání žalobcem?
Není. Naopak, je velice neobvyklé. Prezident Unie státních zástupců Jan Lata ve vysílání Radiožurnálu řekl, že se to děje velmi raritně: „A to například v situaci, kdy je zjištěno, že ten obviněný je nepříčetný, anebo dojde k nějaké významné změně skutkových okolností.“

Nejvyšší státní zastupitelství později oznámilo, že státní zástupce v roce 2018 zastavil stíhání 814 lidí, tedy jen asi 1 procento z celkového počtu případů. V tomto čísle jsou navíc jak kauzy před, tak po podání návrhu na obžalobu.

Kdy bude rozhodnuto?
„Přezkoumání takhle rozsáhlého případu si vyžádá týdny, možná i měsíc,“ uvedl v České televizi mluvčí městského zastupitelství Aleš Cimbala.

Vydání konečného verdiktu může zbrzdit fakt, že vedoucí státní zástupce Erazím případ nedozoroval a musí jednotlivé závěry žalobce Šarocha konfrontovat s příslušnými pasážemi ve spise. Ten čítá kolem 20 tisíc stran.

Článek původně vyšel na serveru HlídacíPes.org

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Robert Malecký / Hlídací pes
Další články autora