Jana Černochová (ODS) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Lepší než nic, ale rozhodně to není žádný velký historický průlom, reagovala bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na slib premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten před odletem na summit NATO v Ankaře prohlásil, že jeho vláda chce příští rok navýšit rozpočet resortu obrany o 36 miliard korun. Podle někdejší šéfky resortu ve skutečnosti nejde o žádný průlom, ale o návrat k naprostému minimu. Černochová zároveň důrazně odmítla Babišovo tvrzení, že by navýšením Česko poprvé splnilo závazek NATO vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.
„Babišova věta, že on ‚poprvé splní závazek dvou procent HDP‘, je další blábol,“ vzkázala na sociální síti exministryně obrany Jana Černochová. Podle ní premiér Andrej Babiš účelově uvádí čísla podle nové alianční metodiky přijaté loni na summitu v Haagu, kdy se do dvou procent započítávají pouze čisté obranné výdaje, konkrétně výdaje ministerstva obrany.
„V roce 2024 čisté obranné výdaje kapitoly ministerstva obrany dosáhly 1,99 procenta HDP. Celkové obranné výdaje České republiky po započtení dalších uznatelných kapitol na základě doporučení velvyslance při NATO Jakuba Landovského ale celkově činily podle zveřejněných údajů zhruba 2,08 procenta HDP, a tedy byly nad dvouprocentním aliančním závazkem,“ bránila Černochová bývalou vládu Petra Fialy (ODS).
„V roce 2025 starší alianční odhad uváděl 167,8 miliardy korun a zhruba 2,00 procenta HDP, ale později vznikl spor o uznatelnost části výdajů. Česká republika podle veřejných vyjádření reportovala 2,01 procenta, zatímco NATO mělo uznat jen 1,85 procenta, protože nám opět byly odečteny výdaje mimo kapitolu ministerstva obrany a k zápočtu zůstaly pouze čisté výdaje této kapitoly,“ přiblížila dále Černochová. „V pořádku, NATO chce tedy nově členit tyto výdaje do dvou skupin takto. Dělejme to tak,“ pokračovala někdejší šéfka resortu obrany.
Černochová je ale podle svých slov zvědavá, kolik budou čisté obranné výdaje v letošním a příštím roce. „Jestli bude Babiš nakupovat privátní letiště Karlovy Vary, které armáda nepotřebuje a odmítá ho, tak si tím uměle zvýší výdaje, ale v obranyschopnosti a technice se neposuneme ani o milimetr,“ vzkázala ostře na adresu premiéra Babiše.
Babišem slibované navýšení rozpočtu ministerstva obrany o 36 miliard korun v příštím roce zní podle Černochové při prvním čtení velkolepě, ve skutečnosti však prý nejde o žádný průlom, ale o návrat k naprostému minimu. „Dvě procenta HDP už dnes nejsou ambicí, ale spodní hranicí alianční důvěryhodnosti. Navíc vláda nejdřív rozpočet obrany oproti původnímu plánu seškrtala a teď se tváří, že slavnostně něco dohání a předhání,“ vypálila bývalá ministryně. „V době, kdy NATO mluví o 3,5 procenta na skutečnou obranu, není důvod k fanfárám. Je to lepší než nic, ale rozhodně to není žádný velký historický průlom,“ dodala Černochová.
Premiér Babiš se před odletem na summit NATO v Ankaře nechal slyšet, že jeho vláda splní alianční závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu. „Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvou procent,“ slíbil na úterní tiskové konferenci. Letos se to podle Babiše nepovede, i když se o to prý „bude vláda maximálně snažit“. Armáda pro letošek dostala v rozpočtu 154,79 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,8 procenta HDP, dalších 30 miliard korun má jít na obranu z ostatních rozpočtových kapitol.
Generální tajemník NATO Mark Rutte v polovině června oznámil, že Česká republika spolu se Slovinskem a Albánií v roce 2025 nesplnila závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Bývalý premiér Fiala, jehož vláda dlouhodobě prezentovala dosažení dvouprocentního cíle jako jeden ze svých klíčových úspěchů v oblasti bezpečnosti, tehdy vzkázal, že jeho kabinet vycházel z tehdy dostupných dat a byl přesvědčen, že spojenecký závazek vláda splnila.
„Naše vláda výdaje na obranu výrazně zvýšila a dělala vše pro to, aby Česká republika nejen splnila spojenecké závazky, ale postupně je i překročila v zájmu vlastní bezpečnosti. Vycházeli jsme z dat a informací, které jsme měli k dispozici a které opakovaně zazněly i z úst zástupců v NATO,“ napsal Fiala v polovině minulého měsíce na sociální síti.
Podle bývalého premiéra se navíc průběžně mění metodika NATO pro započítávání obranných výdajů, čemuž je nutné přizpůsobovat i strukturu státních investic. Fiala připomněl, že jeho kabinet schválil pro rok 2026 obranné výdaje ve výši 2,35 procenta HDP, aby měla Česká republika jistotu splnění aliančních závazků. Současně ostře kritizoval Babišovu vládu, která snížila obranný rozpočet o 21 miliard korun, což označil za nezodpovědný krok v době zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě.
Dvouprocentní cíl do roku 2025 spojenci přijali v roce 2014 na summitu ve Walesu. Spojenci loni na summitu v Haagu pak schválili nový závazek zvýšit do roku 2035 výdaje související s obranou na pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a 1,5 procenta širší investice související s obranyschopností státu.
